The Zero Theorem

Při sledování filmů Terry Gilliama mám stále více pocit, jako bych souložil s Miss celé galaxie vybavenou pohořím velikostí D+ a vyholenou úzkou zahrádkou, která by měla jen jednu jedinou vadu na kráse - byla by to nafukovací panna. Tento snímek je po audiovizuální stránce vymazlený k naprosté dokonalosti, ovšem je to jen obal, jak bohužel s přibývající stopáží zjišťujete. Film není ani tak špatný, ale je po obsahové stránce krajně nezajímavý. Tato prázdná Terryho surrealistická vize futuristického světa mě jaksi neoslovila, ale to není zřejmě až tak překvapivé, když člověk přihlédne k faktu, že Terry Giliam točí filmy primárně pro sebe a až poté pro lidi. Celý snímek je prošpikován nudou a nebýt vždy skvělého Christopha Waltze, tak bych zřejmě trpěl ještě mnohem víc. Terry Gilliam je člověk, který se dlouhodobě pokouší skloubit halucinogeny s kinematografíí, ale možná už nastal čas, vybrat si jen jednu z těchto věcí a té se do konce života držet. Slabé 2 kousky. (27.07.2019)

Mám problém s hlavním příběhem, kde hlavní hrdina má základnu někde uprostřed pseudo kostela a hraje si tam tetris a říká tomu činnost hodná té situaci. Na druhou stranu jsem okamžitě pochopil, že tohle je klasickej Terry Gilliam. Psychadelický k posrání, totálně abstraktní a místy rádoby filozofickej, přičemž já jsem v tom logiku moc nenašel. Výsledkem bylo, že po takřka dvou hodinách jsem byl vcelku slušně nasrán zbytečně stráveným časem u filmu, na kterého jsem se jinak docela i těšil. Nicméně u Gilliama je třeba očekávat cokoliv, třeba i průser, který ne každému sedne. Mně nesed. (29.10.2014)

Gilliamův Teorém se musí rovnat 5*. Gilliamův Teorém se však v současném stavu rovná 3.42782*. K dosažení zbylých 1.57218* by bylo zapotřebí méně tvůrcovi exhibice během samoúčelného orwellovského prologu a větší soustředěnosti na to "o čem chce vyprávět a čemu kriticky uvědomělá zrcadla nastavovat"; takto se sice dotkne kde čeho od aktuálních problémů až po nejzásadnější otázky všehomíra, ale jen pramálo z toho. (20.07.2014)

Je to dosť dobrá sci-fi dráma od Terryho Gilliama. Má výborný príbeh odohrávajúci sa v blízkej budúcnosti o samotárskom, ale veľmi inteligentnom programátorovi, ktorý vo svojej práci patrí medzi najlepších a aj preto je mu umožnené pracovať doma, v starom kostole, kde je efektívnejší a navyše dostane za úlohu dokončiť výpočet nulového teorému, o čo sa už pokúšali mnohí, ale neúspešne. A časom dostane na pomoc aj mladého talentovaného programátora, no hlavne sympatickú ženu, pričom medzi nimi vzniká puto a tak programátor spoznáva aj iné stránky života. So spracovaním som dosť spokojný, síce o nejakej výraznejšej originalite sa tu moc hovoriť nedá, niečo veľmi podobné sa už dalo vidieť niekoľkokrát a to aj v rámci tvorby tohto režiséra, ale aj tak si nemôžem sťažovať. Už od samotného začiatku som vedel, že ma to bude baviť, zaujímavý svet, skvelo podaný hlavný hrdina, všetko ohľadom samotného nulového teorému a hlavne tá perfektná atmosféra, v ktorej sa miešajú pocity miernej klaustrofóbie, depresie a nepríjemného nulového významu jednotlivca v rámci systému s očakávanou hravosťou s množstvom zaujímavých detailov, ktorá mi vždy tak dobre sedí. Síde dej sa väčšinu času odohráva v jednom interiéri, ale filmu to vôbec neškodí a aby to neupadlo do stereotypu, tak v druhej polovici sa podstatne zväčší význam aj ďalších vedľajších postáv, pričom to fungovanie hlavného hrdinu s mladíkom, ale aj novou priateľkou sa mi skutočne páčilo a stále občas príde nejaká maličkosť, ktorá to celé osvieži, ako objednávanie pizze alebo erotický internetový program. Jedine ma mrzí, že práve ten nulový teorém má na moje prekvapenie pre film len zanedbateľný význam, preto aj záver je v úplne inom štýle, ako som čakal, ale nad to sa dokážem povzniesť, mňa to jednoducho bavilo od prvej do poslednej minúty. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, Christoph Waltz to zahral až prekvapivo dobre, v tejto úlohe som si ho nevedel až tak prekvapiť, ale ani trochu nesklamal, k tomu príjemná Mélanie Thierry a plno zaujímavých vedľajších postáv ako David Thewlis, Matt Damon, Tilda Swinton a samozrejme postava mladíka. Réžia a technická stránka sú výborné, Terry Gilliam je výrazný a veľmi zaujímavý režisér so svojim osobitým štýlom za čo má môj dlhodobý rešpekt, ale nikdy mi ešte nesadol tak, ako teraz a tak tu nemám čo vytknúť. Takže potenciál bol stále ešte o trochu väčší, hlavne som dúfal, že ten nulový teorém sa využije podstatne viac, ale aj tak sa mi to páčilo a rád si to ešte pozriem. 78% (27.07.2014)

Ja si nemôžem pomôcť, už dlho som nevidel nič, čo by ma tak nebavilo. V živote som Gilliamovmu filmu nedal menej jak tri hviezdy, tentokrát to ale nedávam, poctivo pocitovo. Toto bola atrapa Brazilu, preexponovaná šaškáreň s výbornou myšlienkou, namontovanou na zbytočný príbeh. Akurát Creep potešilo (10.08.2014)