Reklama

Reklama

Obeť

  • Česko Oběť (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Keby sme mali kúska snahy a obetovali sa, každý uschnutý strom na pokraji skalnatého útesu by po pravidelnom polievaní jedného dňa vykvitol. Tarkovského filmová záveť, s príznačným názvom Obeť, básni poetickým štýlom príbeh vzdelaného, zámožného muža menom Alexander, žijúcom na samote v prepychovom dome so svojou rodinou uprostred nehostinného ostrovu. Alexander, dívajúc sa na Leonardov chmúrny obraz Troch kráľov, počuje zvuky započínajúcej sa atómovej vojny značiacej koniec ľudstva. Pre lásku k rodine a odvrátenie hroznej hrozby je schopný obetovať čokoľvek - majetok, súdnosť, dokonca celý svoj doterajší život. Príbeh, hovoriaci striedavo o strachu z budúcnosti a láske k našim blížnym, ktorý si odniesol medzi inými aj Veľkú cenu poroty vo francúzskom Cannes, rozpráva dlhými, temnými zábermi ľudský boj človeka v stretoch z neprívetivou realitou a sústreďuje sa na každý prítomný okamih, v ktorom bádať neodmysliteľného tvorcu. (BloodRoses)

(viac)

Zaujímavosti (10)

  • Když Oběť uspěla v Cannes, ležel už Tarkovskij v pařížské nemocnici s rakovinou, jíž půl roku nato podlehl. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Poslední film Andreje Tarkovského vznikal ve Švédsku s pomocí stálých členů štábu Ingmara Bergmana (kameraman Sven Nykvist či představitel hlavní role Erland Josephson), zřejmě proto je v něm cítit příklon k psychologickému dramatu v bergmanovském stylu. Temné stránky rodinných vztahů tu vyplývají na povrch doprovázeny pro Tarkovského charakteristickou morální naléhavostí, která tu snad v předtuše autorovy vlastní smrti dostává trochu patetičtější a didaktičtější ráz. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Natáčení v nehostinných podmínkách větrného severu se pro muže, který v dětství prodělal tuberkulózu, ukázalo být osudné. Tarkovského sedmý a poslední film vznikl v době, kdy v jeho vlasti, která mu bytostně chyběla, nastala další politická obleva, jež mu mohla přinést plnou tvůrčí svobodu. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • První verze scénáře od Arkadije Strugackého se jmenovala „Čarodějnice“ a vyprávěla o zázračném uzdravení muže s rakovinou, který na radu věštce stráví noc s titulní postavou. Později děj nabíral stále vyhrocenější podoby, až se stal příběhem o spáse celého lidstva, jenž má s původní předlohou společný jen motiv hledání záchrany u tajemné ženy. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Snímek o zoufalém rozhodnutí člověka v momentu hrozby jaderného útoku završuje režisérův apokalyptický leitmotiv a zároveň odkazuje k poetice Ingmara Bergmana, s jehož štábem Tarkovskij natáčel. (Zdroj: Letní filmová škola)
  • Film se natáčel v Närsholmenu v jihovýchodní části ostrova Gotland. Švédská armáda nepovolila Tarkovskému natáčet na původně zamýšleném nedalekém ostrůvku Fårö. (džanik)
  • Úvodní záběr (po skončení titulků), trvající téměř devět a půl minuty, je vůbec nejdelším záběrem ze všech Tarkovského snímků. Celý film pak sestává z pouhých 115 záběrů. (džanik)
  • Hořící dům na konci filmu se musel natočit dvakrát. Poprvé selhaly kamery a celý dům se musel znova postavit a pak znova zapálit. (Johnston)
  • Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou uměleckou hodnotou. (gjjm)

Reklama

Reklama