Andrej Rubľov

Viděno v 205 minutové verzi. Obvykle nemám rád filmy takové délky, protože nedokáží naplnit smysluplně děj a nuda se dostaví v závěsu. Andrey Rublyov je jedna ze světlých výjimek a i když příběh je prostý, film jsem sledoval se zájmem. Děj je rozdělen do několika na sebe navazujících segmentů. Hlavním hrdinou je mnich Andrey, který se vydává do Moskvy malovat vnitřní prostory kostela. Tady se toho moc nestane, většinou se mluví o náboženství a o životu. V dalších částech jde ale cítit, jak moc Tarkovskij vyspěl jako filmař. Jeho dosavadní filmy byly spíše o několika málo lidech a kulisy nehrály větší roli. V prostřední části jsem měl naopak pocit, jako bych sledovat zrod velkofilmů, tak krásně je natočen nájezd Tatarů na ruské městečko. Syrové, reálné, atmosferické. Někdy máte pocit, že nebylo moc dbáno na to, jestli se někdo zraní nebo ne. Následuje krátká část s Andreyem, který se zavázal slibem mlčenlivosti poté, co zabil jednoho z nájezdníků. Poslední část věnovaná stavění zvonu už s předchozím dějem souvisí minimálně. Atmosférou a svým pojetím mi film hodně připomínal díla Ingmara Bergmana. (11.05.2014)

Poprvé jsem Andreje Rubleva viděl ve středoškolském filmovém klubu, nepochopil z něj vůbec nic, málem u něj umřel nudou a ohodnotil ho 2*. Teď asi po pěti letech jsem se konečně odhodlal k jeho opětovnému zhlédnutí a vše trochu přehodnotil. Film je po všech stránkách úžasně natočený, což jsem tehdy nedokázal ocenit a konečně mi byl docela srozumitelný (rozhodně ne úplně, ale to asi nemůže být nikomu). Jediné, co bych mu dnes vytkl, jsou rádoby všeobecně platná humanistická poselství a vznosné otřepané fráze. Některé věty, které sám Rublev pronáší, působí hodně trapně a pouze efektně, ale vůbec ne realisticky. Vyznění filmu to pak spíš škodí, protože se Tarkovskij snaží zobecnit smysl filmu a usnadnit tak divákovi jeho pochopení. To by si však měl divák najít sám. (25.09.2007)

Ve všech Tarkovského filmech (co jsem viděl) mi prostředí přijde spíše jako kulisa pro filosofické myšlenky hrdinů. Většinu jeho filmů jsem spíše nepochopil, Andreje jsem pochopil a možná právě kvůli "reálnému" středověkému prostředí. Tarkovský je opravdu mistr filmař a tahle jeho vize určitě nenechá hodně lidí chladnými. (27.01.2007)

Ohodnocení Andreje Rubleva bylo pro mě jedním z nejrozporuplnějších rozhodnutí, která jsem řešil po zhlédnutí filmu. Na jednu stranu jde o neuvěřitelně rozvleklý film s obrovsky přetaženou stopáží, který by se dal zkrátit na polovic. Na druhou stranu lze z tohoto díla cítit jisté poselství a rozmáchlost, což dokáže málokterý divák pochytit (já se řadím do té početnější skupiny, která film viděla a nepochopila). Kdybych měl převyprávět děj snímku, tak bych s tím měl značné problémy - Andrej Rublev, příroda, kostel, malby, Tataři, odlévání zvonu (což byla nejlepší část filmu), ... Asi jsem filmový barbar, ale nemůžu ohodnotit Rubleva plným počtem, a vlastně ani čistými 4*, protože když si to všechno srovnám v hlavě, tak mi z toho vyjde tak 70%. Zkrátka film, u něhož chápu to vysoké hodnocení, ke kterému se však přiklonit nemohu. (20.03.2011)

Uprimne chapem, ze ten film moze niekto obdivovat ale nechapem ako ho niekto moze mat uprimne rad. Vizualne uzasne sceny, momenty aj zabery nicia pekelne dialogove intermezza, vyvolavajuce dojem, ze ten film trva tak 3x dlhsie, nez v skutocnosti. Marketa Lazarova alebo Siedma pecat su u mna o minimalne o triedu lepsie. 7/10 (29.11.2017)