Batman

Mému náctileté já, poslouchající Nirvanu (ok, víc NIN) a čtoucí Nietzscheho, by se THE BATMAN zamlouval o poznání víc. Mé dospělé já by kdykoliv před tímto neonoirem, který je subtilní stejně, jako je v titulcích vyveden jeho název (přes celé plátno), dalo přednost kterémukoliv z dost zjevných inspiračních zdrojů. Fincherovy, Polanského anebo Scottovy filmy mají něco, co ten Reevesův postrádá: znepokojují svou nejednoznačností. Nesměřují od tmy ke světlu s postavou žijící ve stínu (práci s nasvícením odvisle od tématu a vývoje protagonisty ale cením, wtz), nemají potřebu svou symboliku (světlo-tma-stín, modrá a červená barva odvislá od policejních světel) explicitně osvětlovat. A komplexní problematiku zkorumpovanosti a provázanosti jednotlivých institucí (policie, soudy, politika, média) nemají potřebu simplifikovat, protože nejsou omezeny mantinely komiksového originu a norem velkorozpočtové podívané. Zatímco Nolanovi zmiňované normy sloužily jako záminka k experimentování s výstavbou a montáží a Burtonovi k zabydlení vrstevnatého světa příběhu, obývaného jimi favorizovanými vyvrheli, Reeves po Opicích zase blafuje hloubku a brakuje lepší snímky a konvence. Ve velmi dobrém až výborném neonoiru, který po dvou hodinách z necelých tří definitivně přepne do šestákového melodramatu a komiksového sešitku, musí být paralelismy v životních osudech postav i v řešení předkamerového prostoru (Batman X Catwoman X Riddler), musí se v díle kladoucím důraz na prvky motivované s ohledem na skutečnost a prvky strhávající pozornost na sebe a médium objevovat nejomšelejší žánrové věci z omšelých (předvídatelná rodinná tajemství, záchrany na poslední chvíli atd.). Oceňuji koncept, oceňuji jeho uchopení (více styl než neobratné vyprávění s proměnlivým počtem ústředních postav: delší záběry, nízká hloubka ostrosti, spoléhání se na zdroje světla z předkamerového prostoru, provázání skrz výbornou hudbu chytře pracující s vývojem leitmotivů jednotlivých postav, vnitrozáběrová montáž mnohdy prostřednictvím nějakého prostředku oddělující postavy žijící ve vlastním omezeném mentálním vesmíru, neostrost odpovídající míře neinformovanosti jednotlivých aktérů atd.). Neoceňuji Reevesovu potřebu - spolu s Amadeem řečeno - srát mramor. (02.03.2022)

║Rozpočet $200miliónov║ Tržby USA $369,345,583║ Tržby Celosvetovo $772,245,583▐  Tržby za predaj Blu-ray v USA $13,422,272║ Tržby za predaj DVD v USA $3,780,350║ A máme tu nový tip Batmana výzorovo ide na hranu toho vysneného ponurého Temného Rytiera na určitú hranu únosnosti pre svet komiksu. Úvod dosť brutal ponurá momentka, sa nečudujem že táto úvodná depka môže detúrence a ľahšie povahy dosť odradiť. Celý film sa nesie v temných farbách, ide skôr o psycho dramatickú rozvrátenosť hlavných hrdinov, či lepšie povedané kriminálnikov. Máme tu najviac poľudšteného zraniteľnejšieho Batmana čo bol doteraz vypustený na plátny kín. Schitáva to a riadne ale ide si za svojim držiac sa svojich zásad. Na akčných scénach sa tu moc nestavia, tie sú len taký vedľajší efekt, ktorý tu má ale svoje miesto. Asi najviac zaujme diaľničná nahánačka. Výborná ikonická kamera, ponurá hudba a výzor a dusná atmosféra ako keby sa Batman čelne zrazil s filmom Se7en. Je zreteľné že Matt Reeves sa inšpiruje dosť v podobne ľadených filmov. Možno nie je najoriginálnejší režisér ale dokázal sa dostať na určitú úroveň, ktorá berie a za posledné dva roky(2020,2021) filmových suchôt nám ponúka riadnu dramatickú komksovú depku.   /videl v kine: 90%/ (12.03.2022)

Hypnoticky vtahující neo noir detektivka připomínající thrillery Seven či Zodiac. Psychologicky občas fest náročná podívaná. Nevím čím to bylo, jestli novým pohledem na Catwoman nebo Tučňáka, zvolenou hudbou nebo možná samotným nasnímáním Gothamu, ale hodně to polechtalo malýho kluka ve mně, který prvně viděl Burtonova Batman Returns. Jinak tenhle Batman má za mě asi nejlepší siluetu, která se kdy objevila na plátnech. Velkej zážitek. (01.03.2022)

Řádně temný Batman. I když pravda, že u této postavy by to jinak vlastně ani nešlo. Pořád ale trošku jinak temný, než když ho natáčel Christopher Nolan. Možná víc střižený do komiksového světa, což ale není vůbec na škodu. Délka je pro takové téma adekvátní. I jsem kvitoval to, že tvůrci předem na přímo neavizovali, kdo bude ten protivník. Moment překvapení tu tak u mě docela příjemně zafungoval. Dokonce i Robert Pattinson tu působil hodně dobře, byť s emocemi v rámci postavy tradičně šetřil. Nečekal jsem ale, že z něj bude takový ranař. Akce a především automobilové honičky pak hodně kvalitní, trošičku na způsob Šíleného Maxe, což je jen a jen dobře. K páté hvězdičce mi asi chyběl nějaký epičtější moment ve scénáři. Celé to bylo daleko jednodušší a přímočařejší, než bych tušil. Nicméně jako temná detektivka z alternativního New Yorku to funguje dobře. (24.03.2022)

Ochrnutý latexový homopýr a cigánský transvestita pátrají po vraždícím psychotikovi, který v podstatě vykonává tutéž veřejně prospěšnou činnost jako tryskomyš, akorát to dotahuje do konce a ty prohnilé korupčníky jen nepřicvakne klepetama k radiátoru, nezmaluje jim držky sytě červenou rtěnkou, nedá jim na hollow jezdeckým bitchíkem a nezavolá 911. Poté, co nějakého pičuse napadlo dehonestovat Netopýrníka E-flekem, nastal evidentně trend osazovat jej i nadále nejtopornějšími nehereckými poleny Holého údu, čili viditelná spodní čelist slizkého Patyzóna trpí naprosto stejnou obrnou jako u jeho předchůdce, no a když, naštěstí zřídka, sundá tu masku na bondáž, jde opět o zcela srovnatelný kakofonický koncert mimické bezradnosti permanentního zánětu faciálních nervů. Zaplaťsatan to totální prkno aspoň trochu vyvažují opravdoví herci, zejména k nepoznání zpotvořený a jako vždy dokonalý Kolín, rozkokošně vyšinutý Pavlík Dano a samozřejmě legendární psychotický kuželkář Chesus Kvintána. Jako celek se pak v podstatě jedná o takovou tuctovou, jakože tmavou a sychravou detektivku na jedno použití s nehrajícím BDSM fetišistickým vyšetřovatelem trousícím guáno, veskrze anemickou, aby na to pustili i nejmladší degeneraci ožužlávačů leporel, a na poměry předchozích zaudioviualizovaných omalovánek i dost lacinou (Onen plesnivějící Godhaj natočili v Čikégu pod mostem a na Časovém čtverci, kam akorát narychlo naházeli víc bordelu). Detektivku, která z obyvatel Gothaje udělala tak trochu nesvéprávné čuráky, co při generální záplavě „logicky“ hromadně hledají úkryt jakože v „nejvyšším bodě“, a sice na stadionu. Obklopeném mrakodrapy!!! Podruhé už si to rozhodně nikdy nepustím, ovšem jako klad budiž přičteno, že ta brutální tříhodinová stopáž vcelku utekla, aniž by se má prdel podívala do středověku. A je to rovněž o třídu méně rakovinotvorné než jakákoliv novodobá neomarxistická oelasťákovaná bukviáda od Mrvelu. Co ale naplat, Kryštof s Kristiánem nasadili microchiropterální laťku tak vysoko, že jakákoliv další recyklace už bude při srovnávání navěky působit jako amatérské porno. (03.03.2022)