Apartmán
L'Appartement
Flash-back (El apartamento)
L'appartamento
The Apartment
Réžia:
Gilles MimouniScenár:
Gilles MimouniKamera:
Thierry ArbogastHrajú:
Romane Bohringer, Vincent Cassel, Jean-Philippe Écoffey, Monica Bellucci, Sandrine Kiberlain, Paul Pavel, Edouard Baer, Eva Ionesco, Bruno Ricci (viac)Obsahy(1)
Pohádka, sen nebo noční můra? Mladý romantik Max (Vincent Cassel) bydlí v Paříži a rád flirtuje, ale rozhodl se oženit. Jednoho dne zahlédne přes sklo telefonní budky Lisu (Monica Bellucci) - okouzlující dívku, s níž před dvěma lety prožil vášnivý vztah. V okamžiku zapomene na všechno, plánovanou cestu do Tokia i na svou snoubenku Muriel. Posedlý Max Lisu pronásleduje a ukryje se v jejím bytě. Je tam však přistižen dívkou jménem Alice, která je Lise podezřele podobná... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Výnimočný film, kde sa mieša minulosť s prítomnosťou, pravda s klamstvom a Láska s vypočítavosťou. Zaujímavo vytvorený scenár, aj samotné spracovanie, ktoré svojou štruktúrou tak trochu pripomína Shakesperove hry (obzvlášť Sen noci svätojánskej). Samozrejme mi to nedá neporovnať aj s americkým remakom Wicker Park - a musím uznať, že americká verzia sa mi páčila oveľa viacej, či už hereckým obsadením, lepšími dialógmi, alebo aj samotným spracovaním deju. Čo sa týka toho koncu - oba mali čosi do seba, ale popravde som neni spokojný ani s tým americkým, no ani s francúzskym (jeden príliš happy, druhý trochu nezmyselný). Každopádne v oboch verziách bola mojou srdcovkou Alice, aj keď bola svojim spôsobom tá najväčšia manipulátorka - ale z Lásky! No musím uznať, že Rose Byrne sa mi v porovnaní s Romane Bohringer páčila oveľa viacej, dokonca by som povedal, že bola takmer dokonalá. ()
Je zajímavé, že americký remake "Miluj mě, prosím" má o 1% lepší hodnocení, než francouzský originál. Kdo by si to byl pomyslel. Jelikož jsem remake viděl již několikrát, byl jsem ochuzen o všechno to napětí, což je škoda. Co se tedy týče srovnání těchto dvou filmů, plus Bytu vidím určitě v hereckém obsazení hlavní trojice. I když mám Hartnetta poměrné ráth, tak Vincent Cassel je prostě charismatičtější i lepší herec. U psychotiček bych to taky viděl na vítězství Romane Bohringer (ale jen o ty její prsa :D). Největší rozdíl vidím v Lise, kde Diane Krueger mě moc nezaujala, kdežto Monica Bellucci je nejen výborná herečka, ale hlavně je neskutečně sexy a naprosto Vincenta chápu, že s ní během natáčení začal chodit. Naopak plusem Miluj mě prosím je lepší střih scén a přehlednost děje a konec. Ano, ptáte se, on napsal konec? Jistě, zde můžeme vidět nehollywoodský syrový, drsný a hodně nepředvídatelný konec, kdežto v druhém případě očekávaný Happy End. Když bych nevěděl, jak děj probíhá, taky bych se určitě přiklonil k první variantě, nicméně tím, že jsem to viděl již hodněkrát, tak nemůžu. Nemůžu hlavně z důvodu, že zdejší konec mi nepřijde moc logický (přece když je Lisa Maxova životní láska, vykašle se kvůli ní na cestu do Tokya a na svou přítelkyni, celou dobu ji hledá jak blázen a na poslední chvíli se na ní vykašle a dá přednost psychotičce, tak to zkrátka nemůžu pochopit, to prostě nedává smysl a korunu tomu dá tím, že nakonec neskončí ani s tou, ale se svou původní přítelkyní, takže je to sice nečekané, ale mě sem prostě více pasuje ten Happy End z amerického remaku, který je logickým vyústěním věcí, což u jiných romantických filmů není obvyklé). Takže suma sumárum, hodnotím Byt stejně jako remake s tím, že o to jedno procento víc dám Miluj mě, prosím. ()
Prvú polhodinu som zažíval naozaj mysteriózne nebo. Sledovačka, záhadná žena, výmena postáv. Potom sa film nejak ustálil a dostal do prešpekulovanej roviny. Postavy pribudli a nakoniec mal každý niečo s každým, dej sa stal zložitý. Pochváliť musím výbornú hudbu, ktorá priniesla v určitých momentoch perfektnú atmosféru. Film bol prerobený Američanmi s Diane Kruger Miluj ma! Prosím... Diane je super, ale Monica je Monica... Hoci len vo vedľajšej role. Vzhľadom na to, že film je lepší než jeho prerábka, tak jednu hviezdu prihodím. ()
Vynikající film, úžasná zápletka a skvěle zkombinované vztahy. Ale ten závěr? To bylo jako co? Celou dobu Maxovi fandíte a on se na konci zachová jako absolutní trotl? Závěr by měl být gradace celého film. Něco skvěle strhujícího a zároveň překvapujícího. Ale tohle teda neberu. Nemá vám prakticky zkazit celý požitek z filmu. Díky tomu jsem na rozpacích s hodnocením. Alice jsem praktricky nesnášel od okamžiku jejího prvního žvástu. Nevím, jestli to měl být záměr. Max se v mnoha chvílích choval jako naprostý idiot a na závěr to pouze potvrdil. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (4)
- Herečka Monica Bellucci se při natáčení dala dohromady s hercem Vincentem Casselem, po třech letech se vzali a mají spolu dcery Devu a Léonii. (Roman.Ticka)
- Podľa slov autora Gillesa Mimouni je jednou z ústredných tém filmu čas. Postava Maxa Mayera stvárnená Vincentom Casselom sa totiž nevie rozhodnúť medzi troma ženami, z ktorých jedna predstavuje minulosť a ďalšie dve prítomnosť a budúcnosť. Cieľom autora bolo vytvoriť modernú poviedku pretavenú do netradičného thrilleru bez zbraní a policajtov, ktorého tempo udáva predovšetkým sentiment. (0verseer)
Byt zcela zřetelně vychází z Hitchcocka, stačí se podívat na movie connections na IMDb, a mimo to nabízí postmoderní romantiku, která uspokojí jak hledače bizarností, tak běžné diváky. Samozřejmě, díky tomu, že film cílí na dvojí publikum, stoprocentně neuspokojí ani jedno, neboť se musí podřizovat kompromisům. Stavba filmu je navýsost promyšlená, protože směřuje z prostorovosti Okna do dvora do časovosti Vertiga, jinými slovy, v první půli obklopuje Cassela prostor a on se v něm ztrácí, zatímco v půli druhé čelí psychoanalytickému-surreálnému bezčasí a honění se za přízraky (proto se druhá půle filmu může zdát dramaturgicky nezvládnutá) a stejně jako ve Vertigu podléhá „dvěma ženám“, představujícím ve skutečnosti ženu třetí (potvrzuje to neskutečné množství interpretací Vertiga a myslím si, že by si je zasloužil i tenhle film). Je otázkou, jestli Byt zesložiťuje banální příběh, nebo naopak zjednodušuje hitchcockovskou komplikovanost, a která z těchto cest je legitimní a která už eticky závadná. ____ Ještě, než přejdu na stylistickou analýzou, rád bych pochválil Vincenta Cassela. Dřív jsem si říkal, do jakýho trhana se to Monica zakoukala, ale poslední dobou to vidím obráceně. To on je ten dokonalý, který by mohl mít každou, na niž by ukázal. V roce 1999 se vzali a film tím chytře předjímá zapojování manželských etud do fikce, protože zatímco v Eyes Wide Shut jsme byli svědky začátku konce vztahu Toma a Nicole, zde pociťujeme konec začátku (konec flirtu a nástup vážného poměru) mezi Vincentem a Monicou Bellucci. ____ Celý film je vizuálně velice nápaditý, a tomu odpovídá dokonaná kamera. Často se z absolutně statické polohy nečekaně odpoutá a metaforickým přechodem z 35mm na 16mm „vyrazí" zkoumat území scény. Podobně komponuje filmy třeba Gaspar Noé. S tím úzce souvisí vyjadřování prostoru. Představme si, že se Vincent Cassel probudí na neznámém místě. S velikostí místnosti, ve které se probouzí, se můžeme seznámit několika způsoby. Můžeme ji obhlédnout jediným pohledem – záběr celku. Může ji ale prozkoumat podrobněji – panoráma po místnosti nebo montáž jednotlivých detailních a polodetailních záběrů. Tedy způsob deduktivní a induktivní; filmař – vědomě či bezděky – si klade otázku, zda směřovat od celku k detailu (analýza) či od detailu k celku (syntéza). Byt celky a detaily střídá zcela nahodile, živočišná kamera (současně však tak neviditelná a bez diskontinuit, protože na sebe neupozorňuje) motivuje svůj přístup tím, zda něco zásadního skrývá (pak používá celky), nebo rozkrývá a vášnivě zkoumá (detaily obou slečen), ale celkům se film víceméně vyhýbá. Jednak Francouzi přirozeně nebudou přebírat model klasického Hollywoodu, druhak stále splácejí (národní) dluh radikálním filmařům z nové vlny 60. let. ____ Stylistická poznámka ke střihu setřením (wipe-by cut): Platí, že když v záběru braným dlouhoohniskovým objektivem projede něco přes náš výhled (osoba, strom, dopravní prostředek), tak ve chvíli, kdy je náš pohled zakrytý, dochází nezřídka ke střihu. Jakmile překážka zmizí, vidíme detailnější záběr z bližší vzdálenosti. V Bytu funguje něco obdobného při procházení kamerou skrz zdi místností (ty suplují ony věci, které projdou přes náš výhled), ale neslouží to k setření, protože kamera zůstává stále stejná před i po, nastavená na stejné ohniskové vzdálenosti. () (menej) (viac)