Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pohádka, sen nebo noční můra? Mladý romantik Max (Vincent Cassel) bydlí v Paříži a rád flirtuje, ale rozhodl se oženit. Jednoho dne zahlédne přes sklo telefonní budky Lisu (Monica Bellucci) - okouzlující dívku, s níž před dvěma lety prožil vášnivý vztah. V okamžiku zapomene na všechno, plánovanou cestu do Tokia i na svou snoubenku Muriel. Posedlý Max Lisu pronásleduje a ukryje se v jejím bytě. Je tam však přistižen dívkou jménem Alice, která je Lise podezřele podobná... (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (79)

mira.l 

všetky recenzie používateľa

70%plus?? Za co?? Za ten guláš, co jsem právě viděl? No to snad ne... Tenhle zmatek byl opravdu sestříhanej správně? Ne, nechápal jsem tuhle motanici skoro od samýho začátku. Takže jediný, co si z toho pamatuju (teď, těsně poté, co to skončilo, za pár dní si ani na to nevzpomenu) je přehlídka hezkých nohou M. Bellucci a Romane Bohringer (která sice moc hezká není, ale nohy měla stavěný sošně) v krátkých sukýnkách, a že to trochu vypadalo jak dobová reklama na černý punčocháče. A to je na film s červeným hodnocením docela dost málo. A za ty dvoje pěkný nohy je taky ta jedna hvězdička, jinak byl tenhle mišunk docela utrpení. ()

Shadwell 

všetky recenzie používateľa

Byt zcela zřetelně vychází z Hitchcocka, stačí se podívat na movie connections na IMDb, a mimo to nabízí postmoderní romantiku, která uspokojí jak hledače bizarností, tak běžné diváky. Samozřejmě, díky tomu, že film cílí na dvojí publikum, stoprocentně neuspokojí ani jedno, neboť se musí podřizovat kompromisům. Stavba filmu je navýsost promyšlená, protože směřuje z prostorovosti Okna do dvora do časovosti Vertiga, jinými slovy, v první půli obklopuje Cassela prostor a on se v něm ztrácí, zatímco v půli druhé čelí psychoanalytickému-surreálnému bezčasí a honění se za přízraky (proto se druhá půle filmu může zdát dramaturgicky nezvládnutá) a stejně jako ve Vertigu podléhá „dvěma ženám“, představujícím ve skutečnosti ženu třetí (potvrzuje to neskutečné množství interpretací Vertiga a myslím si, že by si je zasloužil i tenhle film). Je otázkou, jestli Byt zesložiťuje banální příběh, nebo naopak zjednodušuje hitchcockovskou komplikovanost, a která z těchto cest je legitimní a která už eticky závadná. ____ Ještě, než přejdu na stylistickou analýzou, rád bych pochválil Vincenta Cassela. Dřív jsem si říkal, do jakýho trhana se to Monica zakoukala, ale poslední dobou to vidím obráceně. To on je ten dokonalý, který by mohl mít každou, na niž by ukázal. V roce 1999 se vzali a film tím chytře předjímá zapojování manželských etud do fikce, protože zatímco v Eyes Wide Shut jsme byli svědky začátku konce vztahu Toma a Nicole, zde pociťujeme konec začátku (konec flirtu a nástup vážného poměru) mezi Vincentem a Monicou Bellucci. ____ Celý film je vizuálně velice nápaditý, a tomu odpovídá dokonaná kamera. Často se z absolutně statické polohy nečekaně odpoutá a metaforickým přechodem z 35mm na 16mm „vyrazí" zkoumat území scény. Podobně komponuje filmy třeba Gaspar Noé. S tím úzce souvisí vyjadřování prostoru. Představme si, že se Vincent Cassel probudí na neznámém místě. S velikostí místnosti, ve které se probouzí, se můžeme seznámit několika způsoby. Můžeme ji obhlédnout jediným pohledem – záběr celku. Může ji ale prozkoumat podrobněji – panoráma po místnosti nebo montáž jednotlivých detailních a polodetailních záběrů. Tedy způsob deduktivní a induktivní; filmař – vědomě či bezděky – si klade otázku, zda směřovat od celku k detailu (analýza) či od detailu k celku (syntéza). Byt celky a detaily střídá zcela nahodile, živočišná kamera (současně však tak neviditelná a bez diskontinuit, protože na sebe neupozorňuje) motivuje svůj přístup tím, zda něco zásadního skrývá (pak používá celky), nebo rozkrývá a vášnivě zkoumá (detaily obou slečen), ale celkům se film víceméně vyhýbá. Jednak Francouzi přirozeně nebudou přebírat model klasického Hollywoodu, druhak stále splácejí (národní) dluh radikálním filmařům z nové vlny 60. let. ____ Stylistická poznámka ke střihu setřením (wipe-by cut): Platí, že když v záběru braným dlouhoohniskovým objektivem projede něco přes náš výhled (osoba, strom, dopravní prostředek), tak ve chvíli, kdy je náš pohled zakrytý, dochází nezřídka ke střihu. Jakmile překážka zmizí, vidíme detailnější záběr z bližší vzdálenosti. V Bytu funguje něco obdobného při procházení kamerou skrz zdi místností (ty suplují ony věci, které projdou přes náš výhled), ale neslouží to k setření, protože kamera zůstává stále stejná před i po, nastavená na stejné ohniskové vzdálenosti. () (menej) (viac)

Reklama

emma53 

všetky recenzie používateľa

Režijní debut Gillese Mimouniho byl pro mě zajímavou filmovou lahůdkou. I když by se někomu mohlo zdát, že zápletka celého příběhu je moc složitá, než jak jsme běžně zvyklí u jiných filmů, tak právě i v tom je originální, jen to chce trochu víc pozornosti. Díky Lise, Maxovi, Alici a Lucienovi za to, že jsem s nimi mohla strávit chvilky plné rozbouřených citů, lásky, poznání, ale i zklamání. Téměř poetický film, kde se nenásilnou formou prolíná současnost s minulostí, mnoha náhodami, kterých bylo skutečně docela dost, byl přesto skvělý. A já se těším, že snad jednou v budoucnu uvidím nějaký další Mimouniho počin. Skvělé herecké obsazení od známého Vincenta a Monicu až po docela neznámou, ale taky výbornou Romane Bohringer. Příjemné překvapení a více takových vztahových filmů bych brala hned. ()

F.W.Colqhoun 

všetky recenzie používateľa

Na nedělní večer jsem si naordinoval francouzskou romantiku a dostalo se mi psycha. Tedy skoro doslova - Hitchcock's all over this. Ale vlastně docela v dobrém. A romantika vlastně taky ovanula. Zcela výjimečně jsem se chtěl rozpovídat o ději, ale už nejsem s to. Ztrácel jsem se už v průběhu, což bylo pro mě a mou přítelkyni příležitostí ke zděšeným výkřikům. Přestože jsem často plaval, stálo to za to - příležitost nechat se sebou narativně vyjebávat je nejspíš hlavní devizou snímku. Časové a osobní roviny se střídají stejně rychle jako představy s "realitou". Jestli bylo účelem toho kolotoče pobavit diváka, jsem spokojen. Morální ponaučení "lásku najdete tam, kde byste ji vážně nečekali" radím blahosklonně ignorovat. Film částečně sráží jakoby televizní zpracování - jen částečně proto, že lacině rozostřené barvy a aťasové interiéry zajímavě korelují se snovou neskutečností děje. Herecké výkony jsou fajn, ale ne tak jako prsa, kterými nás průběžně obšťastňuje Romane Bohringer. Monica Bellucci si své vnady šetří pro zámořskou produkci. I tak děkujeme. ()

dr.fish 

všetky recenzie používateľa

Myslím, že tady se to povedlo zamotat tak dobře, že člověk na konci plesá blahem, že to všechno pochopil a že to končí. Dějových zvratů je dostatek a navíc nás rejža drží podvědomě v napětí, takže se divák nenudí (i když jak vidím v příspěvcích, nudilo se dost lidí). Dle mého názoru se dá tento film považovat za klasiku žánru, pokud nějaký takový žánr existuje. Jakýkoli další komentář by už prozrazoval příliš. Je třeba vidět. Mně to bavilo hlavně způsobem zpracování. 90% P.S Zjistil jsem, že jsem americkou verzi viděl před pěti lety a nezaujala mne. ()

Galéria (16)

Zaujímavosti (6)

  • Herečka Monica Bellucci se při natáčení dala dohromady s hercem Vincentem Casselem, po třech letech se vzali a mají spolu dcery Devu a Léonii. (Roman.Ticka)
  • Podľa slov autora Gillesa Mimouni je jednou z ústredných tém filmu čas. Postava Maxa Mayera stvárnená Vincentom Casselom sa totiž nevie rozhodnúť medzi troma ženami, z ktorých jedna predstavuje minulosť a ďalšie dve prítomnosť a budúcnosť. Cieľom autora bolo vytvoriť modernú poviedku pretavenú do netradičného thrilleru bez zbraní a policajtov, ktorého tempo udáva predovšetkým sentiment. (0verseer)
  • Variety napísalo, že film patrí „medzi najpútavejšie a najdômyselnejšie skonštruované trilery za posledné roky“. (Arsenal83)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené