Réžia:
Claude BerriScenár:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (viac)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (143)
Tak a hned po jeanovi od Floretty som pozrel aj tento film, a musim napisat, ze uz ide o menej kvalitny film nez jednicka. Depardieu je prec /sak ved v jednicke umrel/, a Auteuil ostal, pestuje na zahradke akusi floru. Pribehovo ide o klasicku pomstu za smrt otca, pribeh je o cosi jednoduchsi, bez strhujecjsej zapletky a nema patricne tempo, ale napokon zaver film predsa len potiahol do nadpriemeru. Yves Montand tu ostal tiez, on, Auteuil a Emmanuelle Beart film pekne tahaju : 85 % ()
Miluju spravedlivou pomstu a pokud se do ní pouští krásná žena, tak ji s tím rád pomohu. Takže pojď Manon, ucpeme spolu ten městský pramen, Ugolina za přirození si tedy povoď sama a strejdovi Soubeyranovi pak dáme vědět, co to vlastně hrbatému Jeanovi vyvedl. A když se k tomu čas od času svlékneš a občas se ozve ten skvělý harmonikový motiv, tak já budu spokojen a to rodinné drámo konečně dostane ten správný rozměr. ()
Druhý diel sa mi podarilo vidieť po vyše roku od prvého, ale presne si pamätám tú nudu, čo som vtedy zažíval. S Manon je to už lepšie, nielen pre jej krásu, ale stále sa niečo deje. Za jej pomstu by sa nemuseli hanbiť ani mafiánske esá a ako si to „slabé“ dievča vychutnalo... Záver je s jedným neočakávaným prekvapením navyše, ale bohužiaľ stále mi tento film pripomína intrigánsku telenovelu s trochu vyšším rozpočtom. ()
Oproti Jeanu od Floretty tu atmosféra zromantičtěla a děj se mírně ztelenovelizoval. Krásná, fotogenická Manon pořád jen hopká se svým stádem koz po neméně krásných a fotogenických provensálských kopcích, ale ani to výtečný příběh nezabije, možná z diváckého hlediska spíše posílí. Nakonec je to však přeci jen spíše teodrama než melodrama, neboť Prozřetelnost dovede jednotlivé lidské osudy k takovému konci, zároveň spravedlivému i milosrdnému, že člověku nezbývá než chválit Boha za jeho "intelligent design", který by bez takovýchto filmů třeba nebyl tak patrný. Velmi povznášející, k úvahám o ušlechtilých věcech přivádějící a pro oko i ucho příjemné, co více si přát? ()
Druhý díl je trošku někde jinde než ten první, ne kvalitou, ale zpracováním. Příběh už nemá takovou hloubku tragédie, ale naopak táhne krásou Manon a její cestou za pomstou. Příběhová linka navazující v plné parádě na první film se objeví až v uplném závěru, kdy vás dobře mířeným hákem usadí na zadek. Bavilo mě to opět moc, ale jinak než první film. Nutnost vidět po prvním dílu i druhý.. stojí to za to. ()
Galéria (34)
Fotka © Radiotelevisione Italiana
Zaujímavosti (4)
- Příběh byl původně vyprávěn ve stejnojmenném filmu z roku 1952, který napsal a režíroval Marcel Pagnol. Jeho počáteční stopáž přesahovala čtyři hodiny a studio ho drasticky zkrátilo. Zklamaný Pagnol předělal svůj scénář do dvou románů, na jejichž kopie o několik let později narazil Claude Berri v hotelovém pokoji. Příběh se mu líbil a rozhodl se jej adaptovat do dvou filmů. (ČSFD)
- Když Manon (Emmanuelle Béart) přijde na hřbitov (v čase cca 8:15), tak jeden z náhrobků spadne, jako kdyby tam byl jen postavený bez ukotvení. (Puxina)
- Aby režisér Claude Berri motivoval Emmanuelle Béart k natočení scény, kde se koupe nahá, sám se svlékl a zaplaval si v řece. (ČSFD)
Reklama