Réžia:
Claude BerriScenár:
Gérard BrachKamera:
Bruno NuyttenHudba:
Jean-Claude PetitHrajú:
Yves Montand, Daniel Auteuil, Emmanuelle Béart, Hippolyte Girardot, Margarita Lozano, Ticky Holgado, Elisabeth Depardieu, Jean Bouchaud, Roger Souza (viac)Obsahy(1)
Deset let po tragické smrti Jeana se život v malé vesničce ve francouzské Provence ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky.Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát tak nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Zamiluje se, ale netuší, že Manon jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál, a že se nyní rozhodla vrahům pomstít... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (144)
Pokračovanie filmu Jean od Floretty je takmer rovnako kvalitné, príbeh pokračuje po smrti hrbáča(G. Depardieu) a hlavnou postavou sa stáva jeho dcéra, inak veľmi pekná. Obidva filmy sa točili naraz, alebo tesne po sebe, takže atmosféra, príbeh i postavy sú rovnako účinné. Hodnotím o hviezdu menej iba z dôvodu, že odišla tak silná postava akou bol pracovitý hrbáč. Inak super, takto sa rozprávajú príbehy...80%. ()
"Já vám na vyšší moc kašlu! Zaplatil jsem, tak tu vodu chci!!" Druhá část filmové balady z podhůří Alp. Lidské vztahy a osudy jsou často zamotanější než si dokážeme představit. Manon je venkovské drama dotažené do konce. Jean od Floretty představil hlavní aktéry, věnoval se vykreslení postav Kohoutka (Ugolína) a jeho strýce Césara, souseda Hrbáče, jeho ženy a dcery Manon. V druhém díle dostává veliký prostor již dospělá Manon, která se toulá se stádem koz po okolí. Právě tu tiše pozpruje a zamiluje si Ugolín. Se stejnou urputností s jakou se snažil zlikvidovat jejího otce nyní bojuje o lásku jeho dcery. I když z mého pohledu je to spíš smutný příběh starého farmáře, který toužil po lásce i po synovi, ale nakonec ho ve svém sobectví zničil. Pozoruhodný příběh ze staré Provance. ()
Pointa filmu celkový dojem jakž takž vylepšila, jinak se na to takřka nedalo koukat. Hezkých obrázků z Provence a líbivé hudby jsem se dostatečně nasytil v prvním díle a druhý nenabíází nic víc než hodně jalový scénář a několik otřesných hereckých výkonů (ještě úděsnější než Auteilova postava Kohoutka či ústřední postava Manon mi přišla postava učitele - který šel do hor sbírat vzácné horniny a potkal tam krásnou pastýřku...( ()
75 % - Bez znalosti Jeana od Floretty nemá cenu sledovat. Je trochu škoda, že první půlka snímku je strašně roztahaná a na vykonání pomsty (ke kterému beztak dojde) čeká divák nesnesitelně dlouho. Pak je to strhující drama s pointou, kterou možná někdo, kdo to celé pozorně sledoval, z náznaků (především prvního dílu) vytuší, nicméně tento dvojfilm korunuje s mrazivou naléhavostí. ()
Tenhle film na mě působil , tak extrémně nezáživně , že jsem si během něj stihla udělat manikúru , najíst se a jiné zábavné věci . Do půlky filmu tam Manon nahání kozy po palouku a na větu koza,koza,koza , už jsem naprosto alergická . Herecké výkony byli slabé a film mě nebavil po žádné stránce . Není , co bych chválila a jsem ráda , že ho mám za sebou , protože tohle bylo pro mě utrpení . Viděno v rámci Season Challenge Tour 2015 ()
Galéria (34)
Fotka © Radiotelevisione Italiana
Zaujímavosti (4)
- Aby režisér Claude Berri motivoval Emmanuelle Béart k natočení scény, kde se koupe nahá, sám se svlékl a zaplaval si v řece. (ČSFD)
- Když Manon (Emmanuelle Béart) přijde na hřbitov (v čase cca 8:15), tak jeden z náhrobků spadne, jako kdyby tam byl jen postavený bez ukotvení. (Puxina)
- Příběh byl původně vyprávěn ve stejnojmenném filmu z roku 1952, který napsal a režíroval Marcel Pagnol. Jeho počáteční stopáž přesahovala čtyři hodiny a studio ho drasticky zkrátilo. Zklamaný Pagnol předělal svůj scénář do dvou románů, na jejichž kopie o několik let později narazil Claude Berri v hotelovém pokoji. Příběh se mu líbil a rozhodl se jej adaptovat do dvou filmů. (ČSFD)
Reklama