Manon od prameňa

Tak tohle už opravdu nikdy více. Naivně jsem čekal, že se 2.díl vytáhne a předčí ten 1., který byl docela slabý (ostatně téma nenaplněné pomsty mě prostě lákalo). Představitelka Manon sice byla hezká (to se jí musí zase nechat), ale herecký výkon mi přišel skoro až k smíchu. A navíc, stejně jako v minulém díle, jsem fandil záporákům, protože klaďasové byli toporní a nesympatičtí. Příběh byl ještě nudnější (zvláště posledních 20 minut bylo neuvěřitelně natažených), humoru ubylo (když pominu těch sebeparodujících prvků) a tohle přeceňované dílo zachránil kromě hudby a pohledů na krajinu až úplně samotný konec, resp. jeho pointa. Vychází mi to na pouhé 2*, tohle asi není šálek mého čaje. (02.09.2008)

Jednoduchý príbeh jednoduchých ľudí v peknom prostredí. Trochu to síce pôsobilo telenovelovsky - "som tvoj otec, dedo, dosaďte si", prípadne sa naprávajú hriechy z minulosti. Škoda občasných humorných pasáží, ktoré narúšali dramatické nastavenie. Tá malá bola ale potvora pastierska (sama v horách, v špinavých šatách, ale na tvári make up a dokonale vyfúkané vlasy - fakt vierohodné) - zaujímavé, že výčitky za niekoho sebevraždu nemala žiadne. (29.04.2024)

Technicky a atmosférou táto časť prakticky kopíruje prvý diel, príbeh sa síce posunul niekde inde, ale podstata je rovnaká. Výborne napísané charaktery postáv, atmosféra jednoduchého vidieckeho života a jednoduchých ľudí ma pohltila, všetko je neskutočne prirodzené, prosté a je potešenie sa na to pozerať. Umiernená réžia zvažuje každý záber, ktoré však dávajú filmu niekedy viac zmyslu, než samotné dialógy. Záver tohto dvojdielneho filmu ma navyše doslova dostal, nečakal som tak úderné zakončenie. 80%. (26.02.2015)

Český ruralismus první poloviny dvacátého století nebyl v širší rodině evropských národů osiřelým jedináčkem; naopak, spíše musíme hledat - a nenacházet - ty národní literatury, které by se vyhnuly zobrazení svého venkova. Podle všeho skvělá literární příloha našla v tvůrčím týmu filmu rovnocenného spoluhráče. I jeho zásluhou před námi ožívá zašlý svět, obývaný lidmi, kteří určitě nebyli lepší než my. Svět až chorobného pobožnůstkářství, pokleslého republikánství Třetí republiky, drobných lidských závistí i zákeřných malicherností nezřídka zločineckého přesahu - v určitém ohledu svět potomků NAŠICH FURIANTŮ nebo skvělých próz Františka Křeliny, českých paralel, které nám lépe umožní pochopit mravní schémata, k nimž se vztahoval hodnotové ideály těchto jihofrancouzských venkovanů. Zprvu spíše stereotypní obraz všedního dne malé francouzské vesnice a odtrženě žijící kozačky-pastevkyně koz se postupně rozrůstá do sourodého celku pojivem postupně poodhalované tragédie, nesoucí ničivý potenciál zmaru a zkázy pro vymírající nejmohovitější selskou rodinu tohoto uzavřeného mikrosvěta. Krůček po krůčku s odzbrojující samozřejmostí rafinované prostoty, která je neomylným znamením skutečně velkého umění, tak ožívá nadčasové téma užívající jako převleků klasických látek dosažitelné lidské historické paměti. Pocit nezvratné osudové tragédie, pocit světa cyklického vesnického roku snad pozdních třicátých nebo raných padesátých let, pocit záměrně vyvázaný z bližších časoprostorových souřadnic konkrétnější doby toto poznenáhlu sílící pohnutí citu i mysli ještě dále zesiluje a znásobuje. Stojíme před tímto divadelním monumentem stříbrného plátna a opakovaně si uvědomujeme: to jsou naše kořeny. Skutečné kořeny. (04.11.2008)

Pokiaľ v prvom diele bolo aj miesto pre humor, tu už preňho miesto nezostalo. Tragédia vrcholí a hrdinovia čelia hriechom ktoré napáchali v minulosti. Divák príbeh prežíva očami toho, ktorý celú tragédiu spôsobil a o to je vyvrcholenie pôsobivejšie. Tento film (v respektíve oba diely) je z kategórie tých, ktoré vás strhnú svojim príbehom tak, že nemáte čas sledovať nič iné. Herci svoje postavy žijú a vy dostanete čas sa zamyslieť nad dielom po filmárskej stránke až potom, keď vo vás doznejú všetky pocity. Takto vyzerá film, ktorý rozpráva príbeh. (10/10) (20.10.2008)