Okupace

Okkuper vypadá jako by byl založený na nedávných skutečnostech a působí děsivě realistickým dojmem. Konfrontace tichého ruského nátlaku a norského navazování na politiku appeasementu je tu zobrazena nadmíru působivě zejména kvůli pomalému vývoji situace, který nemíří k pozitivní katarzi, ale propadá se do stále větší a bezvýchodnější deprese. Celkovému dojmu napomáhají silné postavy, které jsou značně nevyhraněné, jsou neustále rozervané vnitřními dilematy a vzhledem k nepříjemným posunům situace dochází k vývoji jejich postojů. Důležitý je i fakt, že seriál rozděluje hlavní pohled mezi několik hlavních postav, z nichž každá má své vlastní motivace (většinou nepochopené okolím), ale hlavně každá pochází z odlišného pracovního prostředí. Díky tomu nemá Okkupert problém s kolísavým tempem a nemusí se soustředit jen na politické dialogy, které postrádají sílu čistě politických seriálů jako je House of Cards nebo Borgen. Výtku však lze mít k Djuptvikovi, který v několika prvních dílech funguje jako hlavní tmel mezi jednotlivými zatím nepospojovanými postavami. Jeho neustálá přítomnost a vstup do děje v případě neřešitelných problémů mezi oběma stranami působí po chvíli trochu otravně. Snad jediná scéna, kde se nečekaně nenachází je, když Wenche hovoří se svým lékařem… I když i tam se to „dalo“ čekat: „Bohužel rakovina se již dostala do finální fáze, tohle dokáže vyřešit už jenom Djupvik.“ (11.05.2016)

Nejoblíbenější seriál Vladimira Putina a zároveň tip na příští destinaci pro další "přátelsko-výpomocnou" výpravu ruských vojsk do cizí země... ;-) Nápadem nedocenitelný seriál, který v současnosti působí tak pravděpodobně, až mrazí. Rusové se chovají jako Rusové (vymýšlení zástupných lží, aby už nikdy nemuseli odejít z Norska), státy kolem (EU) se taky chovají tak, jak by se nejspíš chovaly (nedělají nic) a vláda a obyvatelé Norska se plácají mezi polohami "být/nebýt vlastizrádce" a "být/nebýt nácek". I přes nesporné kvality Okupace a velikou odvahu tvůrců zabývat se právě tímto tématem, by ale mohly být díly dějově vyrovnanější a více strhující, postavy zase podmanivější a méně odlidštěné. I tak se však jedná o povedený seriál na úrovni, u něhož se těším na nadcházející třetí sérii. (18.03.2019)

Zaujímavý, takmer provokatívny námet, nezaručil primeranú úroveň seriálu. Už v samotnom námete chýba logika, pretože Nóri a Rusi sú v produkcii ropy konkurenti a zníženie ťažby u jedného zlepšuje obchodné podmienky u druhého. V seriáli boli prítomné náznaky toho, akými rôznymi prostriedkami môže veľmoc vyvíjať tlak na malú krajinu, ktorej neostáva veľa možností na odolávanie. Keďže sa seriál nevyvíjal podľa mojich očakávaní a pri niektorých chybách som výrazne dvíhal obočie, považujem ho za pomerne premárnenú príležitosť. (05.02.2017)

Chyba, očekávat od toho ruskou invazi ve smyslu Red Dawn. Studené válce odzvonilo a metody konfliktu jsou mnohem sofistikovanější. Norové se toho nebáli a servírují dost možná nejzásadnější politický komentář dneška. Překonat zdánlivě nekonečné první čtyři díly, kdy se pomalu nahazuje zápletka a představuje plejáda hrdinů, z nichž za hlavního si můžete vybrat kohokoliv dle libosti, je po zásluze odměněno druhou polovinou, kdy pomalé tempo sice nezrychlí, ale tvůrci začnou velmi bedlivě budovat ucelený obraz fungování moderní války, která nemusí nutně znamenat řinčení zbraněmi, odhalují sílu a slabiny diplomacie, a že papírová spojenectví nemusí nutně vždy znamenat spolehlivost v opravdovém střetu. Otázky kolaborace a státem (ne)posvěcených buněk domobrany na hraně terorismu included. 4 a ½. (Prozatím, slíbená druhá sezóna dává tušit pořádné grády.) (08.04.2016)

Sever opět boduje a začíná u mě zabírat pomalu, ale jistě nejvyšší stupínky. Je to zatím v rozjezdu,ale vypadá to parádně a jak to nabere rychlost, bude to zas pěkná nakládačka. Neokoukané tváře hrají super, postupně hutnící atmosféra jedna báseň se pěkně vkrádá pod kůži. Jen tak dál na ČT2 :). Jo Nesbo je třída, na Lovce hlav jen tak nezapomenu a už se těším na Sněhuláčka s Fassym. (09.01.2017)