Hobit: Bitka piatich armád

Chudák Peter Jackson. Přijít s tímhle před 10-13 lety, všichni by se rozplývali nad bezkonkurenčním zářezem do fantasy žánru, jenže dnešní diváctvo je již zmlsalé kinematografickými atrakcemi posledních let (a právem) a CGI triky, byť sebedokonalejší, už nikoho neohromí. Jenže já tam pořád toho hravého Petera cítím, toho kluka, co rozpohybovával ve 14 letech pookénkovým snímáním kyklopa, po kterém fotomontáží házel dřevěný oštěp. Pořád tam vidím to přerostlé dítě, co se rádo předvádí, jako ve svých filmových počátcích. A takové hračičky já rád. Navíc podobně jako u prstenové trilogie, i tady měli pod palcem vizuální stránku dvorní Tolkienovi ilustrátoři John Howe a Alan Lee, takže ani v tomhle ohledu si nemám na co stěžovat. Sice se Hobbit po emocionální stránce nevyrovná předchozí trilogii, ale to přeci u zpracování knižní předlohy, která je veskrze pohodovou nic neřešící pohádkou, ani nikdo čekat nemohl. Tím více oceňuji, že se Jacksonovi nějaké ty osudové emoce přeci jenom do Hobbita vecpat podařilo. Přesto na rozdíl od předchozích dvou částí nedávám 5*. Zatímco hobití štreka díky častému měnění prostředí a střetávání s bytostmi druhu všelijakého bavila a poutala, tady se v podstatě nehneme z místa, prázdné slámy se tu plácá více, než je zdrávo a navíc je znát, jak je to vyprávění brutálně prostříháno. A tahle politika studií (do kina nasadíme kratší kinosestřih a na blu-ray o půlhodiny delší, ať na tom vyrejžujeme ještě víc) mě opravdu rozčiluje. Když to ovšem sesumíruju a spočtu pro a proti, tak s klidem mohu říci, že ač se ´hobití´ trilogie v mých očích nevyrovná té ´prstenové´, před zbylou fantasy konkurencí má pořád náskok několika tisíců Šmakových ocasů. (05.01.2015)

Bitva pěti armád je mohutná, než se k ní děj ale dopotácí, stihne divák sežvýkat středně velké balení popcornu (doporučuji vřele, žehlit nebo plést v kině nemůžete a bez doprovodné činnosti se první hodinu budete nudit, a to i pokud jste muž a tudíž zvládáte jen jednu činnost naráz). V první hodině je 'drak mrkef' a přilétnou havrani. Pateticky tam toká Zelený lísteček 'když ona, tak i já', což předvede ještě tolikrát, že to otravuje. Pavéza ukáže, co se stane, když se trpaslík dostane ke zlatu, Pratchett to v Zeměploše dokonale dotáhl k absolutnu popěvkem zlato, zlato, zlato, zlato, zlato. Kde že se to zasekl Gandalf a jak dostat ježka z klece ven? Ještě že je tu svaz elfích turistů, který vede Galadriel se svým vysoce loajálnim zetěm z Roklinky. Když se holka naštvala, říkala jsem jí v duchu: "Zklidni se, Samaro!" Jenže tady tím kruhem jsou jen prsteny moci. Kdo je z kouzelníků ten, na kterém toho ve finále visí nejvíc? Podle očekávání ten, který pochopil, které zvíře vyniká magickými schopnostmi. Drak, jednorožec ani pták Noh to nejsou, tím zvířetem je totiž králík. (Jaká je přirozená reakce vnímavé lidské bytosti, když vidí králíka? "Ten je kouzelnej!" vidíte, ví to každý.) Elfové by byli skvělí spartakiádní cvičenci, to, co předvedli, by museli secvičovat nejmíň dvě sezóny. Museli by, pokud uvěříte na elfy, což vám nějak nebude lze. Abych nebyla na elfy jen zlá (ale tak nějak mě iritovali, že bych je nejradši vyvraždila do posledního), jízda na sobovi je královská. Kdyby místo toho nádherného zvířete v boji zemřela Tauriel, byla bych spokojenějším a určitě i méně ubrečeným divákem. Na téma smrt si jistě nějaký zdatný angličtinář pohraje se slovy kill Kili a vytvoří ostrovtipnou slovní hříčku. Velmi mi v té bitvě chyběla krev, nejsem krvelačná, ale takhle ta smrt v dramatickém hávu vypadá jak boj několika oddílů slaměných panáků. Ať se propadnu do Západního Německa, jestli tomuhle věřím. Tam se tedy snažil propadnout hlavně Legolas. Zatímco hrdinní hrdinové bojují, nehrdinný, o to však reálně statečnější, hobit v postavení Pierra Bezuchova u Borodina dumá, kam si stoupnout, aby nepřekážel. Pak zazní známé hudební motivy a následuje hromadný funus těch, kteří byli v ději zapamatovatelní jen proto, aby si pozůstalí ušetřili tesání náhrobků. V závěru děje Gandalf s Bilbem sedí na schodech a to, co předvedou, až děsivě připomene závěr mnohé epizody Sexu ve městě. Jistě se najde mnoho skalních fandů, kteří až do zfilmování Pána prstenů o Tolkienovi ani neslyšeli, za vrchol fantasy považovali O letadélku Káněti, zato nyní budou mít mnoho hypertrofovaných pochval i k tomuto příběhu ze Středozemě. Já se u posledního filmu z téhle ságy (zapřísahám Tě, Petere) společně s Alfridem ptám: "Myslel někdo na děti?" (14.12.2014)

Je dobojované - Jackson síce bitku vyhral, no straty boli početné. Natočiť záverečnú časť hobbitej trilógie, aby fungovala ako samostatný film, veľkolepé finále trojdielneho príbehu a zároveň aby bola plnohodnotným premostením medzi dobrodružstvami Bilba a Froda, to chce naozaj dávku geniality, ktorou Jackson nepochybne oplýva. Nemôžem však skryť mierne sklamanie, nakoľko po vzore LoTR-ovskej trilógie som očakával monumentálne a grandiózne zavŕšenie. Namiesto toho som dostal len obyčajný súboj armád, kde prednostne nejde už ani tak o scenár, či nejaké vzrušujúce dobrodružstvá, o prekvapeniach v podobe fantasy scenára ani nehovorím. Jednoducho stopercentná stávka na istotu, bez experimentu a s množstvom gýču, či sentimentu. Samozrejme atmosféru to malo, akcia bola stobodová, niekedy dokonca premrštená a pripomínala len akúsi tutorial scénu z plánovanej videohry zo Stredozeme. Jednoducho povedané - tento súboj mal na viac, hlavne po obsahovej stránke. 75%. (24.12.2014)

║Rozpočet $250miliónov║Tržby USA $255,119,788║Tržby Celosvetovo $956,019,788▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $39,058,268 //počet predaných kusov 1,332,122║ Tržby za predaj DVD v USA $22,836,143 //počet predaných kusov 1,377,900║ ani z ďaleka sa toto počítačové premrštené hýrenie nemôže priblížiť pôvodnej trilógii, veru ani z ďaleka, počítačovo vytvorené armády ako z počítačovej hry stojace v rovných šíkoch, vyumelkovaná krajina naokolo, muflóny, parohatý daniel, medveď, všetko ide húfom do boja... ako riadna konkurencia pre Narniu, viac umelé to už ani byť nemohlo, príbehová kostra len povrchný balast bez niečoho pevného, hmatateľného, bez kúska rozumného konania postáv, zas detinské handrkovanie o nič, všetci chcú zlato, opäť postavy bez iskry a na záver ten dramatický oblúk u niektorých postáv, kryštalizovanie vzťahov, tlačenie na emócie, no všetko smeruje skoro do prázdna, riadny prešľap pre Petra Jacksona, k čomu bolo natočiť takúto prázdnu trilógiu? peniaze, peniaze, peniaze, začína z toho byť v Hollywoode len prašivý biznis /35%/ (27.01.2015)