Najvyššia ponuka

Páni. No musím povedať, že som ostal veľmi silne týmto filmom prekvapený. Veľmi dobre spracované postavy, veľmi dobrá hĺbka, máme čas ich spoznať a najmä ich vieme počas celého filmu pochopiť. A film je plný skvelých momentov a pomalého budovania atmosféry, ktorá ma neustále držala. Občas možno film bol trošku pomalý a človek chcel, aby sa konečne niekam posunul, ale ono človek hold nemôže mať všetko. Geoffrey Rush je vo filme podľa môjho názoru vynikajúci a rovnako aj Sylvia Hoeks. Veľmi dobre sa na nich dvoch sústredí. Jim Sturgess ma rovnako presvedčil o svojom talente. Všetky výkony a réžiu som úplne bral. Rovnako aj atmosféru vily, ktorá ma skutočne počas celého filmu ťahala. Záver je podľa mňa jeden z najlepších a najprekvapivejších, aké som kedy videl. Hoci človek čaká, že sa niečo stane, nemôže počítať úplne so všetkým a to rozuzlenie je skutočne plné prekvapení. Nebudem ale prezrádzať o aké prekvapenia ide. Úprimne si myslím, že toto je film, ktorý si pozrite. Určite ostanete rovnako nadšení ako som momentálne ja. Hodnotenie: A (11.07.2016)

Mám takové filmy rád. Líbí se mi, když si film se mnou hraje a ještě více ocením příběh, který mě dokáže sejmout. To, co tady zdejší uživatelé v komentářích na tomto filmu zkritizovali, já tady snad musím ještě víc vychválit. Režisér natočil nádherný, mysteriozní příběh, který je skvělý už v samotném nápadu. Geoffrey Rush tady předvádí skvělé herectví, režisér Tornatore pro změnu perfektní filmařinu a Ennio Morricone nakonec vše zabaluje do skvělé muziky. Skoro to vypadá, jako kdyby se tenhle film prostě nemohl zkazit, protože na něm pracovali špičky v oboru. Pokud to tak opravdu vypadá, o to větší radost mi dělá, že film se natáčel právě v Praze. Ten závěr v matičce je totiž tak kouzelný, jak film jenom může být. Nádherný, až fantastický zážitek, u kterého mi po shlédnutí bylo hodně zvláštně. (04.01.2014)

Film jsem dlouho chtěl vidět, protože mě zaujalo, že se odehrává v prostředí výtvarného umění a aukčních síní, o něž se zajímám již mnoho let. Zaujal mě rovněž obsazením, slovutným Morriconem coby autorem hudby i samotným jménem režiséra, s jehož filmografií jsem až dosud nebyl obeznámený, ale která je zde na ČSFD vysoce hodnocená (kolem jeho nejlepšího filmu Bio Ráj, který aktuálně figuruje na 210. místě v žebříčku nejlepších filmů, kroužím už léta a stále jsem ho neviděl). Když se mi Nejvyšší nabídku konečně podařilo - po více než 2 letech od české premiéry - vidět, bylo pro mě velmi příjemným překvapením, že je dokonce mnohem lepší, než se mi na základě traileru zdálo. Mou pozornost si film získal od prvního záběru a nemohl jsem se od něj až do konce vůbec odlepit, strašně mě bavil překvapivý děj, herečtí představitelé všech rolí, nádherná kamera a dokonalá, ale vážně DOKONALÁ Morriconeho hudba. 2 hodiny nikdy neutekly tak rychle - bezprostředně po doběhnutí závěrečných titulků mi je vyloženě líto, že ten film už skončil, a nejraději bych si ho pustil teď hned znovu - a vychutnal si tam nově všechny ty detaily, které mi napoprvé nepochybně unikly (film mě udivil svou celkovou promyšleností - vše souvisí se vším, nic zde není náhodné, a film průběžně testuje, zda člověk dával dobrý pozor - to se mi nesmírně líbí). Snad jediné, co mi na filmu trochu vadilo, je mírná pachuť z toho, že se mi závěrečné rozuzlení zdálo krapet překombinované a nepravděpodobné - na druhou stranu z toho pramení i ten wow efekt, kterého se člověk dočká (a to dokonce několikrát v průběhu celého filmu, tedy nejenom v samotném závěru). V té souvislosti mě dostalo - asi jako už mnoho lidí přede mnou - že se závěrečná scéna točila v pražské Pivnici U Milosrdných, která se však v létě 2013 definitivně zavřela, jak jsem teď překvapeně zjistil. Pro mě je toto zjištění takovou bezděčnou, překvapivou a vcelku působivou symbolickou tečkou za tímto filmem (tu pivnici jsem neznal, ale je strašná škoda, že v Praze skutečně není hospoda se stejným interiérem jako v tomto filmu, protože by to byla velkolepá atrakce, na kterou by se sjížděli lidi z daleka). Za sebe nemohu nedat 5 nadšených hvězd. UPDATE 24. 6. 2018 - Na druhé zhlédnutí po téměř 3 letech se mi film líbil trochu méně než poprvé. Myslím, že to je tím, že když už člověk zná rozuzlení, chybí tam ten moment ohromení jako poprvé (v tomto ohledu mě trochu překvapuje, kolik lidí zde píše, že je děj předvídatelný - mně to třeba poprvé vůbec nepřišlo). Každopádně herci, kamera, scénář, hudba a celková atmosféra - vše super, a celkově je to podle mě filmařsky velmi kvalitní a obohacující podívaná. Velký respekt k Tornatoremu! (25.09.2015)

Fenomenální filmový fake. Vůbec nejde o finále a konstrukci scénáře, jehož pointa je odhadnutelná od poloviny. Soustřeďte se na úchvatnou kameru, životní teze a pravdy, herecký výkon Rushe a čisté emoce. Film o zamilovanosti se všemi svými klady a zápory které má, záleží jen, zda to vyjde, či nikoliv. A zároveň poukazuje na fakt, že nemusí být nic tak, jak to zprvu vypadá. Naprosto komplexní. Masterpiece. (14.04.2014)

U tak nezvykle smutného mainstreamově točeného filmu bych rozhodně nepoužíval označení "crowd pleaser", neboť se tu zřetelně jde proti radostné katarzi, která je tu skoro automaticky očekávaná. Snímek si pohrává s midcultovými prvky, protože pojednává o světě vysokého umění a rozehrává love story dvou pokřivených duší, které se díky sdíleným citům "naučí žít" (a stanou se "normalizovanými", podobně jako v jiném Rushově filmu, Králově řeči), ale to všechno se podvrací v nečekaně deziluzivním závěru. Je to vlastně příběh naivní nezkušené zamilovanosti, z níž se ovšem hrdina nepoučí, ale zabředá do ní ještě hlouběji. Jak jsem naznačoval v úvodu, smutnější film jsem dlouho neviděl. (21.02.2013)