Najvyššia ponuka

Tornatore je režisér zakletý v čase a prostoru, točí celý život jako sedmdesátník a ty nostalgické přeslazené obrazy umějí být otravné. Jenže na druhou stranu je v nich i cosi vtíravě účinného, za což je nedokážu odsuzovat. Platí to i pro Nejvyšší nabídku, které se mi chce vytknout hned několik věcí, ale nakonec dám prostě slabší čtyři hvězdy a uznám, že se a to koukalo dobře. (06.09.2013)

Čím dlhšie vo mne film zreje, tým viac sa vynárajú mnohé posolstvá, ktoré z neho plynú. Vigril si svedomito buduje kariéru a svoje obranné mechanizmy, ktoré mu pomáhajú zvládnuť všeobecnú úzkosť a neistotu zo žien. Navonok dobre fungujúci a úspešný, vnútorne zraniteľný a málo osobný. Je dokonalým znalcom výtvarného umenia, kde jeho ostažitému oku neunikne originál od falzifikátu. V rovine vzťahov je to úplne naopak. Tornatore hlavného hrdinu vykreslil veľmi pútavo a Geoffrey Rush mu dal dokonalú tvár. Tajomné prvky sa začínajú stupňovať keď sa objaví Claire so svojou čiernou komnatou. Príbeh pekne postupuje, mnoho vecí sa vyjasňuje a je evidentné, že o chvíľu sa chystá twist, keďže dialógy hlavných postáv mnoho napovedajú a naznačujú. Virgil sa ocitá v novej perspektíve, v ktorej dá väčší priebeh svojim tlmeným emóciam. Aj keď záver zbytočne vysvetluje to, čo už je dávno jasné, posledná scéna prináša napriek melancholickej atmosfére pozitívny odkaz, čo sa režisérovi podarilo na výbornú. Tornatore ma už jedným svojim filmom dokonale opantal (Cinema Paradiso), no Best Offer ho zatiaľ neprekoná. (22.10.2013)

G. Tornatore je skutočne pán režisér a o kvalite filmu som nepochyboval. Napriek tomu som bol ešte pred zhliadnutím presvedčený, že oscara za naj zahraničný film zhrabne dánsky Hon. Výsledok ma v oscarovú noc prekvapil, Veľkú nádheru som ešte nevidel, ale tento film by si ho rovnako zaslúžil. Silná konkurencia toho roku. Tornatore ma hlavne v záverečných minútach priklincoval do sedačky. G. Rush bol vynikajúci. Postava svojského starožitníka, ktorý celý život zbiera portréty žien, ale nikdy so žiadnou nebol je veľmi zaujímavá a G. Rush sa do nej náležite vložil. Atmosféra dokonalá, v niektorých momentoch doslova božská, na čom má veľkú zásluhu i nestarnúci maestro E. Morricone a jeho skvelá hudba.100%. (09.03.2014)

Krása utajených obrazů visících na stěnách, zvyšující se napětí účastníků aukcí umění úměrné tomu, jak stoupá cena jejich vyhlédnutých pokladů k obohacení sbírek, tajemství artefaktů starých mechanismů a především tajemství, která lidé skrývají za přísně střeženou maskou svých tváří a pečlivě kontrolovaných emocí, za fasádou svého postavení a sociálních vztahů. Tornatore si hraje se svým hrdinou i se svými diváky. Odhalil jsem sice zhruba už v polovině, kam ta hra směřuje, kupodivu jsem ale nemusel nic ubrat na mimořádně vysokém výsledném dojmu. Nejvyšší nabídku stojí za to sledovat už kvůli špičkovému řemeslu, Tornatoreho perfekcionalismu, fascinujícímu výkonu hereckého veterána Geoffreye Rushe, atmosféře zanedbaného šlechtického paláce i kvůli procesu objevování toho, co se skrývá pod nánosem prachu, starých barev i slov. Nejvyšší nabídka je vlastně příběh o (sebe)lásce, pozdním prozření a pozdní lítosti. A v neposlední řadě i o naději, protože ta, jak známo, umírá poslední. Měl jsem možnost v jednom dni sledovat Vlka z Wall Street a tenhle snímek, přičemž pomalý Tornatore po emoční stránce nad Scorsesem zvítězil. Celkový dojem: 90 %. Hned bych se rozjel do Prahy přesvědčit se, jestli tam Virgil ještě čeká... (21.02.2014)

Film o člověku, který příliš nevěřil lidem. Vizálně byl film naprosto dechberoucí. Za svůj život jsem neviděl mnoho filmů, které by byly dovedeny k takové dokonalosti. Nedovedu si představit vhodnějšího tvůrce soundtracku pro tento film než Ennia Morriconeho. Výborný a nevtíravý soundtrack nádherně dokreslil úchvatné záběry. Teď by měli přestat číst všichni, kteří se film vidět teprve chystají, jinak bude váš zážitek sotva poloviční. Chystám se totiž chrlit jeden spoiler za druhým. Jak už jsem předeslal. Film pojednává o člověku, který příliš nevěřil lidem ve svém okolí. Věřil dvou lidem a posléze uvěřil člověku třetímu. A jak už to tak někdy bývá, tak ironií osudu na to doplatil. Byl připraven o vše a navíc skončil po prožití své první lásky se zlomeným srdcem v domě pro staré, smířen se svým osudem a čekajíc na svoji smrt. Během sledování i po něm jsem byl naprosto bez emocí. Párkrát se mi po těle přehnaly zimomriavky, když se naplno rozezněl Morriconeho soundtrack. Co dělá film vyjímečným je rozhodně napětí. V napětí jsem očekával, jak bude skrývající se žena vypadat a posléze, jak bude vypadat Vaucansonův android. Tohle drželo moji pozornost přilepenou na obrazovace. Tohle dělá film vyjímečným. Následující řádky bych věnoval snovému baru Day and Night, či zaplivané a zavřené Pivnici U Milosrdných. Tady záleží na úhlu pohledu. Každopádně, dokud zavřena nebyla, tak interiér vypadal údajně takto, nikoli takto. Alkoholici bydlící v Praze, jejichž nohy už je do mnoha hospod zavedly mi jistě dají zapravdu. A vůbec bylo ve filmu těch nesrovnalostí daleko více. Například pražské nádraží připomínalo to berlínské. V pražské hospůdce zazněly snad 4 světové jazyky, ale očekávaná čeština samozřejmě ne. A úplně nakonec mě zaskočilo, jak film vlastně skončil. Vzhledem k tomu, že hlavní hrdina nakonec vlastnil extrémně dobře speněžitelného robůtka, tak mi poněkud uniklo, proč se stal chudým. Možná, že mi skutečně pouze něco uniklo. Nicméně se jedná o neskutečně napínavý film, který se dobře poslouchá a výborně se na něj dívá. Slabší 4*. (28.08.2013)