Nezabudnuteľné prázdniny

Nenapadlo by mě, že tenhle film nabídne jednu z nejpříjemnějších rolí, které jsem kdy vůbec viděl. Sam Rockwell si totiž zahrál tak pohodovou postavu, že se prozatím nejblíže přiblížil místnímu uživateli známého jako Enšpígl. Do toho prostředí aquaparku, voda, pohoda a krásné zvednutí nálady kluka, který má na začátku filmu sebevědomí na bodu mrazu, aby následně v závěrečné scéně ukázal, že po chvíli se Samem je vlastně strašně fajn a v pohodě. Příjemný film s pohodovou náladou. Škoda, že při sledování filmu nevylezlo sluníčko z dešťových mraků. Užil bych si to více. (14.09.2014)

Krásný pohodový nezávislý snímek, který svou bezchybně nakažlivou atmosférou dokáže člověka neskutečně nakopnout. Sam Rockwell předvádí přesně to za co jej máme tolik rádi, takového sympaťáka aby pohledal. Steve Carell naproti tomu hraje jeho totální opak a Trent je napřes držku kdykoliv promluví. Prosím o více filmů režisérského dua Faxon/Rash. 80% (26.02.2014)

Každý nesmělý kluk se jednou zmátoří a stane se z něj chlap. U někoho, třeba u mě, za to může konkrétní životní období, u někoho jedno místo, u někoho holka. A u Duncana za to mohli lidi, kteří v něm viděli víc než vlastní rodina. A když je jedním z těch lidí Sam Rockwell, opět dokazující, že jednou za pár let je schopen svojí přítomností rozbít jakýkoli film, je hotovo a z Way Way Back je najednou silná pocitovka. Ne snad dokonalá, protože dospělácké trable působí v teenagerovských očích nepatřičně a snad až krutě. Ale u příběhu z Water Wizz nejde o to, co se děje, ale jak se to děje. A tím si mě Naxon s Rashem získali na celé čáře. Napsat totiž scénář a poté, co plánovaní režiséři nemohou zaskočit, si ho i sami takhle jistě natočit jako režijní debut, je totiž frajeřina. Nezdá se mi to tak dávno, co jsem se na filmy o sotva rozpoznatelném vnitřním dospívání díval kvůli tomu, abych v nich našel odpovědi. Dnes na ně koukám a mám chuť hlavním hrdinům poradit, jak na to a říct jim, že jednou bude líp. Naštěstí to nejde a každý na to (snad) přijde sám. (17.07.2015)

To raz tak idete pozerať film čisto kvôli AnneSophie a ono sa z neho vyklube príjemne odsýpajúce drama, ktoré by malo svoje uplatnenie dokonca aj bez nej. Môže za to predovšetkým skvelý, famózny a ešte raz skvelý Sam Rockwell ala Owen, jehož postava by bola v reále parťák do pohody na pohladanie. Steve Carell si skúsil aj nie príliš komediálnu rolu nepríjemného otčíma a aj keď mám niekoľké výhrady a celkovo nie je The Way Way Back ničím prevratným, v srdci mi zostáva hrejúci pocit, ktorý mi káže neísť s hodnotením pod štyri solídne hviezdy. (23.12.2013)

Být ve 14 letech na Duncanově místě, asi bych zvolil raději nějakou velmi krutou smrt. Nechal bych se upálit za živa, přejet parním válcem, nebo bych skočil po hlavě z mostu dolů. Tohle všechno by bylo milejší, než společná dovolená s matkou a jejím novým, nenáviděným přítelem. Úplně se do jeho kůže dokážu vcítit a jeho rebelii chápu velmi dobře. Nesmělý, uzavřený chlapec v prostředí, které mu nesedí, to musí být úplná hrůza, což také ze začátku dává okatě najevo. Jenže, nic není horké, jak se zdá a tak náš hlavní hrdina nakonec zjistí, že přes všechny tyhle okolnosti nemusí být tahle dovolená zase až tak špatná. Najde si přátelé, možná i přítelkyni a nakonec bude na tuhle dovolenou vzpomínat určitě jen v tom nejlepším, i když se toho převratného zase až tak moc nestane. Ale o tomhle tenhle film vůbec není, to rozhodně ne. Je to spíše taková milá, hořko-sladká ukázka toho, jak prožít prázdniny, na které se tak netěšil, co možná nejlépe. A to se mu povedlo, víc, než dost. (15.11.2014)