Nezabudnuteľné prázdniny

Každý nesmělý kluk se jednou zmátoří a stane se z něj chlap. U někoho, třeba u mě, za to může konkrétní životní období, u někoho jedno místo, u někoho holka. A u Duncana za to mohli lidi, kteří v něm viděli víc než vlastní rodina. A když je jedním z těch lidí Sam Rockwell, opět dokazující, že jednou za pár let je schopen svojí přítomností rozbít jakýkoli film, je hotovo a z Way Way Back je najednou silná pocitovka. Ne snad dokonalá, protože dospělácké trable působí v teenagerovských očích nepatřičně a snad až krutě. Ale u příběhu z Water Wizz nejde o to, co se děje, ale jak se to děje. A tím si mě Naxon s Rashem získali na celé čáře. Napsat totiž scénář a poté, co plánovaní režiséři nemohou zaskočit, si ho i sami takhle jistě natočit jako režijní debut, je totiž frajeřina. Nezdá se mi to tak dávno, co jsem se na filmy o sotva rozpoznatelném vnitřním dospívání díval kvůli tomu, abych v nich našel odpovědi. Dnes na ně koukám a mám chuť hlavním hrdinům poradit, jak na to a říct jim, že jednou bude líp. Naštěstí to nejde a každý na to (snad) přijde sám. (17.07.2015)

Já sama nevím, co mám vlastně napsat k filmu, kde byl potenciál jinak hvězdného obsazení dokonale nevyužitý a scénář tak trochu jak ohraná americká deska. Je to strašná škoda, protože kdybych měla dát jednou repete, tak by to bylo jen a jen kvůli Samovi Rockwellovi, který byl jako vždycky neodolatelný, kouzelný a navíc to táhnul v podstatě sám. Minimální možnost se nějak projevit měla ještě Toni Collette a tím by to skončilo. Dokonce jsem měla v první polovině pokušení ten nesmyslný dialogový pinpong přerušit, ale naštěstí to druhá polovina trochu vybalancovala právě díky Owenovi, který byl středobodem mého zájmu až do závěrečného finále. Normálně bych asi dala trojku, ale za tu výbornou prázdninovou atmošku v parku Wizz a hlavně za Sama Rockwella zavřu obě oči a dám vyjimečně čtverec. (14.10.2013)

Přesně kvůli takovým filmům se vyplatí občas sáhnout po nezávislé a nízkorozpočtové americké produkci, která často ukrývá větší filmy než se může na první pohled zdát. Na film láká v první řadě parádní herecké obsazení, ze kterého překvapivě vyčnívá Sam Rockwell a scénář zaštítěný jmény Faxona a Rashe. Ačkoliv jejich oskarové Děti moje mě až tolik nenadchly, tohle byl jiný příběh. Příběh ze života, kterým se tak často ohánějí i čeští tvůrci, s dávkou dobře cíleného humoru a závěrem, který hýbe emocemi. "I wish I could stay here forever." (30.12.2013)

|| Scenár: Nat Faxon, Jim Rash | Hudba: Rob Simonsen | Produkcia: Tom Rice, Kevin J. Walsh | Distribúcia: Fox Searchlight Pictures | Štúdio: OddLot Entertainment | Rozpočet: 5 miliónov $ | Tržby: 23,194,796 $ || Jeden z najrozpačitejších filmových štartovných 10 minút. Nič sa na plátne nedeje asi tak pól hodiny, a celková štruktúra deja je na 5 strán A4. A práve preto šialene prekvapí Liam James, ktorý ten film hodí do úplne inej dimenzie v priebehu druhej polovice. Len vďaka tomuto nečakanému zvratu, že aj z holého nič sa dá kúpiť papuča, za 3. 62% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (30.01.2014)

A je to tu zas. Další vykalkulovaná indie břečka, která mi polila hlavu lubrikantem a pokusila se jí nacpat do nejbližšího žirafího rekta. Inu, co vám budu povídat, bylo to tam velmi stísněné, nemohl jsem dýchat a na jazyku jsem měl pachuť ranní stolice. Ale hezky popořadě. Jede se podle té samé rádoby nezávislé šablony, s kterou si již stovky zavšivených mudrlantů utřelo pomočené prkýnko a má žluč začíná velmi pomalu bublat jako prd ve vířivce. Kunda párek, to od dob největší slávy Toma Dicilla nemůže někdo namíchat nezávislou polévku tak, aby nad jejímu výpary nemusel divák vyzvrátit vnitřnosti? Všechny ty indie sračky jsou pořád stejné sračky! A hlavně, jak všichni ví, slouží akorát k tomu, aby si na nich Hollywoodem rozprcané řiťky velkých hereckých es nahonily škleb nekomerčních čubek, kterými bezesporu jsou, a mohly nás nechat nadále žít v domnění, že ta jejich profese není mrzká až do morku kostí. Ale zkraťme to. Je to indie shit jako všechny ostatní - téměř hřejivý, vcelku zábavný, odporně vykonstruovaný a snadno zapomenutelný. (28.10.2013)