Hračka

Za mě obsahově nejhodnotnější film, jaký jsem s Richardem zatím viděl. Dokonce si troufám tvrdit, že s relativně drobnými úpravami a jiným koncem, by to mohlo být i solidní drama. Škoda, že to tvůrci nedotáhli do konce a nešli ostřeji do toho, proč se kluk chová jako takový spratek. Místo toho se sklouzlo do nepříliš věrohodného přátelství a tomu odpovídajícímu patetickému konci. Přesto byly první dvě třetiny velmi dobré. Ve skutečnosti tu roli nemusel hrát Richard, ale tvůrci se tak nejspíš rozhodli právě proto, že je celý ten koncept sice absurdní, ale přesto je takto dotažený do extrému spíš mrazivý, než zábavný. Přítomnost Richarda je tak vlastně jediný důvod, proč tento film považovat za komedii. Jeho Francois je normální člověk zahnaný do kouta a balancující na hraně mezi důstojností a možností mít práci. Zrovna tento film by si zasloužil pořádný remake (tu americkou hrůzu z osmdesátých let nepočítám). (28.12.2020)

Jako kluka mě na tom bavilo, kolik měl malý Erik hraček a jak si hráli na kovboje, ale místy mi to přišlo takový divně složitý. Dneska jsem to pustil svým dětem a ukázalo se, že to divně složitý je ne úplně triviální (na P. Richardovic poměry) materiál k zamyšlení řekněme nad tím, co vlastně v dnešním světě ještě zbývá z lidské důstojnosti. Pro děti v úplnosti nepobratelné, pro dospělé možná až příliš přímočaré, ale pro společné koukání fajn. (15.09.2012)

Výjimečné setkání dvou velkých herců - Michel Bouquet a Pierre Richard. Jenže toho prvního máme zafixovaného spíš z kriminálek, druhý je ikonou francouzské komedie. Což mi navozuje pocit jakéhosi kočkopsa; pravda, pár výborných gagů a solidně rozmazlený Fabrice Greco jaký mladý pan Eric. Už od začátku to celé směřuje k moralizujícímu apelu, oba pány mám ale radši v jiných filmech. (19.09.2012)

Velice příjemné filmové překvapení. Až dosud jsem neviděl jediný film s Pierrem Richardem - o to víc jsem raději, že jsem měl tak šťastnou ruku při výběru DVD. Hračka mi v určitých momentech vzdáleně připomněla slavný Chaplinův snímek Kid. Způsob, jakým oba filmy kombinují vážnou polohu s komickou, mi přijde velice promyšlený a působivý. A nezastírám, že jsem byl v závěru kapku naměkko - tenhle film je mnohem lepší, než by se možná mohlo na první pohled zdát. UPDATE 5.1.2022 - Když to nedávno běželo v telce, s chutí jsem se na to podíval znovu, byť mi vadilo, že to na ČT2 odvysílali v českém dabingu, jak je zde zvykem, nikoli v původním znění s titulky. Komedie to nejen z dnešního pohledu moc není (byť ta ústřední přiblblá melodie se asi snaží ten dojem evokovat), spíš taková hořká satira, u které člověk musí žasnout, co všechno Rambal-Cochetovi prochází a jak se hnusně chová ke svým lidem - osobně doufám, že se časy změnily, a tohle už by dnes nebylo možné, obzvláště v zemi s tradičně silnými odbory, jako je Francie. Pokud jde o postavu, kterou zde ztvárnil Pierre Richard, působil na mě jako velký sympaťák, a člověk mu musí fandit, aby dosáhl svého - po této stránce mě v závěru nově trochu zamrzelo, jak se zachoval k tomu chlapci a celkově mi ten konec přišel takový nepříjemně useklý, a určitě by to šlo uzavřít nějak uspokojivěji, podle mě. Btw. fascinuje mě, že jsou všichni tvůrci stále naživu - Richard, Bouquet i Veber! (06.07.2013)

Předem upozorňuju že nejsem fanda francouzských komedií a už vůbec ne Pierra Richarda. Vždycky když s ním v TV běžel nějakej film, okamžitě jsem přepínal. Prostě mi nesedí jeho humor a ( s prominutím ) vypadá jak dement. Do filmu jsem se pustil díky filmové výzvě od HorrFi(ho). Kámo to si mi teda ( určitě nechtěně ) nachystal oříšek. A teď už k samotnému snímku. Film začínal a já si říkal že díky těm fousům už Pierre Richard vypadá trošku snesitelněji a né jak dement. Ty fousy mu ale dlouho nevydržely. Pointa filmu je absurdní, komediální stránka podprůměrná ale celková myšlenka celkem zajímavá. U filmu jsem se sice nezasmál ale emoce u mě určitě vyvolal. A to zlost. Ten parchant mě neskutečně sral. Já bych ho proliskal, že by nevěděl čí je. Ikdyž v tom byl v podstatě nevinně. Toho netvora z něho vytvořili rodiče ( především otec ) svým špatným přístupem a svojí výchovou. Jak to vidím já tak film je spíš na zamyšlení než na pobavení. Určitě to není ta klasická francouzská komedie. Pierre Richard mi ve finále zas tak nevadil a film jsem přežil bez úhony. I přesto musím říct, že fanda P. Richarda a jeho komedií ze mě určitě nebude. (07.04.2020)