Pátek není svátek

Anketová otázka: boli ľudia v socializme šťastnejší? Mysleli menej na materiálne statky, ako v modernej dobe kvázikapitalizmu? Tento nedocenený film ponúka presné odpovede, je to čosi ako historický dokument o živote v režime, kde včera znamenalo až zajtra, pri ktorom až tak nevadí, že je zabalený do komediálnej podoby. (06.12.2010)

Film sice není na dnešní poměry celkem vzato komedie, ale zato velmi vzorně ilustruje atmosféru socialismu let osmdesátých. Zoufalé pinožení za věcmi, které jsou luxusní, chaty, auta, vyšší příjem atd. Neuspokojené ambice, touha vyčnívat a být lepší než ostatní, systém tomu ale bránil, tak se kradlo, šulilo a podvádělo. Nikomu to už ani nepřišlo divné a tak se o tom začaly točit komedie. Když bylo něco potřeba na chatu, už vlastně nezáleželo na tom, kde to člověk vzal. Tohle je dobré si občas připomenout, abychom věděli, na jaké startovní čáře jsme vlastně v roce 1989 stáli. 70% (09.10.2017)

Pohodová rodinná komedie, u které jsem se celou dobu usmívala, některé vtípky hodně dobré, jiné trochu slabší, ale celkový dojem velmi dobrý.. Petr Kostka fantastický, mohla jsem na něm oči nechat, on se skutečně vymyká všem časoprostorovým konvencím.. A vůbec celá ta rodinka Novákových byla povedená.. Půvabná hudba Petra Hapky mi také sedla, tedy hodnotím shovívavě a s přivřením jednoho oka dávám čtyři hvězdy.. (12.06.2023)

Poklidná čsl. komedie pro nedělní odpoledne z dob normalizačních sedmdesátých let, kdy každý dělník byl součástí jednoho velkého celku a po práci si stavěl barák nebo sázel zeleninu na zahrádce. To je příběh i rodiny Novákových.... Věčně utrmáceného otce (Petr Kostka), který nemá na nic čas a doma jej sere remcavá manželka (Jorga Kotrbová), na kterou si i po letech myslí jeden namyšlenej frajer (Jiří Kodet). A k tomu holka v pubertě (Magdalena Reifová), co myslí na vdávání. K tomu malá role Laďky Kozderkové, nasoukané do šatů, které jsou jí tak o tři čísla menší. Je to tak jednoduché, čitelné a zároveň humorné, že i po více jak 40 letech se na to dá stále koukat. [2910. hodnocení, 94. komentář, 60%] (09.12.2020)

Slovenský katolícky disident, väzeň a po prevrate v roku 1989 politik a advokát Ján Čarnogurský raz vyhlásil, že podnikanie bežného človeka za socializmu sa prejavilo v stavaní si vlastných rodinných domov a chát. Piatok nie je sviatok je filmovým predchodcom tohto výroku. Uvádzaný je ako komédia, no smiešneho má v sebe minimum. Skôr ide o súhrn tém dobovo povolenej satiry. Ľudia unikajú už v piatok práci na chalupy, preč z veľkých miest (nezmenilo sa); všetci sa stále za niečím uštvane naháňajú, aby si zlepšili kvalitu života, ostáva len večné vybavovanie čohosi (rovnaké); systém funguje na zháňaní nezohnateľného, drobných úplatkoch a poskytovaní si vzájomných úsluh - peňažných alebo sexuálnych (toto sa zmenilo na systém otvorenej peňažnej korupcie vo všetkom - od zdravotníctva po podnikanie), väčšina kancelárskych zamestnancov v práci nerobí nič, prípadne len buzeruje kolegov - výkon ostáva na užitočných idiotoch, majúcich v sebe vnútornú povinnosť odviesť dobrú prácu (nemenné). Problémom je nevtipnosť a určitá tézovitosť, neživotnosť. Pramení v pospájaní všetkých neduhov do jednej "typickej rodiny" a jej okolia. Zachytenie ducha normalizačnej architektúry a interiérov vrátane typizovaných vecí užitého umenia sa podarilo, čo je asi jediné čo sa podarilo. Avšak aj k tomu mám výhradu - vykreslenie týchto vecí sa sústredilo na tú odpudzujúcejšiu časť socdizajnu. Film si zaslúži hviezdičku za tieto úžitkovo-architektonické prednosti a za scénu masáže Jorgy Kotrbovej MUDr. Cvachom. (09.08.2015)