Lola beží o život

Neuvěřitelný závod s časem, náhodou, štěstím a OSUDEM. Třikrát jinak, třikrát zběsile a třikrát s jinými výsledky. Divoký běh punkerky Loly za sto tisíci markami a hysterickým přítelem v nesnázích. Drama, filmový experiment, černá komedie či bůhví co ještě se stalo zcela zaslouženě kultovní záležitostí. Zcela originální spleť o třech dějstvích a dvou mezihrách podává režisér Tom Tykwer nekonvenčně, šokujícím a zábavným způsobem zároveň. S chutí si hraje se známými prvky a jejich možnými kombinacemi, velmi přínosné je i to, že příběhy nevypráví paralelně, nýbrž je řadí za sebou. A vždy své hrdiny nechává bojovat s novými souvislostmi. Pro Lolu a přítele Manniho používá „čistý“ obraz, zrnitý (řekněme amatérský) je vyhrazen dalším postavám, jako je především její otec s milenkou, černobílým pak snímá situace, které předcházeli hlavním událostem. Nebo je dovysvětlují. Používá i animačních vsuvek, či statických fotografií o budoucích událostech osob, které Lola při svém maratónu potkává (a je jimi ovlivňována). Tykwer je někdy až příliš doslovný, a pokud něco vytknout, tak snad jen scéna z kasina byla na mě už „příliš“. Ale Tykwer si rád hraje jako děcko, jeho tempo je strhující a nic není těžkotonážně propojováno. A sympatické rudovlasé France Potente jsou za doprovodu techna zaslouženě otevřeny brány Hollywoodu.. (23.01.2006)

Tak po třetím shlédnutí jsem se musel vrátit k mému původnímu, tudíž maximálnímu hodnocení. Nemůžu souhlasit s Douglasem, napotřetí jsem ve filmu objevil opět plno nového. Vůbec je to asi nejnabušenější film co znám. Strhující tempo, které nedá divákovi ani na chvíli oddychnout, skvělá Franka Potente, výborný soundtrack. Pro mě už skoro kultovka. (05.09.2002)

Run, Lola, Run! O "běžící Lole" jsem už hodně slyšel a dneska jsem si konečně našel čas a dokopal jsem se k tomuto filmu. Samotný děj (Lola se "vrací" a zkouší to znovu a znovu) mi připomněl knihu "Nesnesitelná lehkost bytí" od Kundery (kde se autor věnuje myšlence, že život žijeme bez této možnosti opakování a tak vlastně žijeme pouze na první pokus) a nedivil bych se, kdyby se Tykwer přiznal k tomu, že právě tady našel inspiraci. Lola rennt je film, kterému jsem zpočátku moc nevěřil, protože mi ta stylizace trochu vadila. Jenže pak se mi to nějak vrylo pod kůži a ke konci filmu jsem nechtěl, aby snímek (tak brzy) skončil. Musím taky vyzdvihnout parádní soundtrack, který si jdu okamžitě stahov… legálně zakoupit, ;-) geniální Franku Potente (jsem rád, že prorazila v Hollywoodu) a konečně i ten příběh, kdy vidíme, že když se zpozdíte jen o vteřinu, vše může být jinak. Osobně si myslím, že Tykwer natočil nevšední romantický příběh (ty flashbacky, kdy pár leží v posteli, ona se ptá, jestli ji miluje, on se ptá, co by dělala, kdyby umřel) a ta forma ho měla jen podepřít. Ale to si zřejmě myslím jen já a vím, že mnoho filmových teoretiků by se mnou určitě nesouhlasilo… :-) Takže za mě je tenhle film příjemným (a krátkým, 81 minut opravdu rychle uplyne) překvapením, které, až si dám podruhé, si možná více vychutnám. 80 %. (25.07.2011)

Cool motherfucking asshole zábava pre nemeckú mládež. Vďaka inteligentnému režisérovi a nápaditej zápletke sa z toho stala ale aj výborná zábava pre všetky generácie. Krotká stopáž je výhodou, výborne to odsýpa. Skvelý príklad kvalitnej európskej komerčnej tvorby. A tiež treba brať ako prínos filmu, že sa z režiséra a dvoch hlavných predstaviteľov stali medzinárodné hviezdy. (01.08.2009)

Především gigantickým způsobem smekám před Frankou Potente. Nejenže hraje skvěle, ale její běžící maratón napříč Berlínskou metropolí, je něco nepopsatelného. Navíc když vezmu v úvahu fakt, že po konci filmu jsem měl chuť vyběhnout na ovál a běhat, je můj zážitek o to intenzivnější. A věřte, že se řadím mezi ten typ lidí, kteří jsou rádi, že doběhnou vlak (vlastně nedoběhnou, ale to neva) a při větě: "Tak pánové, dneska si zaběháme patnáctistovku!" od učitele tělocviku, berou jako obrovské ztrapnění svého ega! P.S- hudba šílená ==> míněno jako klad! (11.10.2008)