Princezna a bojovník

Tykwer, zde na rozcestí mezi akční Lolou a uměleckým filmem volící cestu atmosférou dosti podobou následujícímu Nebi, velmi pečlivě konstruuje „film o pointě bez pointy“. Hypnoticky poetické hledání lásky předurčené osudem. Zní to hrozně, ale zážitek je to podmanivý. Jednotlivé scény přesně zapadají do zdánlivě jednoduché mozaiky, která jinak než jako celek příliš fungovat nemůže a více než dvouhodinová délka má tím pádem logické opodstatnění. I přes naturalističnost dvou krvavých scén se stále jedná o k divákům milý film. Kvůli tomu sice bohužel malinko trpí závěr jako z bizarní komedie, ale stále se jedná o skvěle vyvážený kompromis mezi pojmy „art“ a „podbízivost“. 80% Zajímavé komentáře: ScreamJay, Radko, tangerine1 (13.05.2006)

Tímto filmem mě Tykwer přesvědčil, že trefa do černého s Loulou běžící o život nebyla jen náhodná. Ukázalo se, že Tykwer si vytvořil vlastní styl vyznačující se některými zvláštnostmi v práci s kamerou (kroužení kolem osoby) a opakováním určitých typů postav (zločinec a jeho děvče). A ukazuje také, že možná trochu neprávem přehlížíme německou kinematografii. Pokud máte zájem přečít si můj podrobnější komentář, tak můžete zde. (04.11.2004)

,,NEMOCNICE BIRKENHOF, PSYCHIATRIE.......“... /// Sisi se zamilovala (35 minut a konečně se něco děje) a Bodo je taky rozbitej. Co se dělo doposud je důležitý, ale tak složitě popsatelný – respektive složitě vyprávěný – takže výstižně to pojmenuju ,,hodina o hovně“. BOŽE SISI, VÍŠ CO DĚLÁŠ? Pocity? Hodně rozporuplný. Přirovnal bych to k Melancholii (vole vím, že je mezi nima 11 let...). Prostě jsem se nudil, ale jsem schopnej uznat, že Tykwer je výbornej vypravěč. Jako vejlet mezi duševní suterény dobrý, ale jako film? Prostě mě tyhle duševní bubáci nestrašej. Aspoň doufám..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že se nemám hádat s manželkou před příjezdem na benzinovou pumpu. (Na druhou stranu, - je to prej dobrý na fyzičku.) 2.) Jsem zralej na pořádkou dávku Benperidolu. (To já během filmu taky...) 3.) Thx za titule ,,PietroAretino“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (30.11.2011)

Začátek excelentní (určitě nějakých třicet minut), ale pak to bohužel sklouzne do klasické nudné romance, jakých je dvanáct do tuctu a ještě ke všemu to má stopáž jako svině, takže místy bylo skoro až utrpení na to koukat. Režie jako taková je naštěstí skvělá, takže to nakonec až takový průser nebyl. 50% (13.08.2017)

Tykwer sa pohral s príbehom, formou (priechod mušľou do minulosti, čiernobiele nemé niekoľkosekundové flashbacky) a vydal svojich nejednoznačných hrdinov na únikovú cestu z "tohto hajzla". Obyčajných osamelých ľudí, rutinne vegetujúcich v tejto stoke a naozajstne prežívajúcich najmä cez svoje pocity,sny či traumy. Naplniť prirodzenú túžbu o dotknutí sa ruky blízkej osoby, o spoločnom zdieľaní nebýva ľahké a často vyžaduje radikálne rozhodnutia, zlomy doterajšieho správania. Niekedy je potrebné pobiť sa ako lev, ako bojovník, ktorým v tomto prípade bola podľa mňa neúnavná blonďatá ošetrovateľka na psychiatrii, ktorá o naplnenie svojho sna bojovala do posledného dychu. Vydarená rozprávka pre dospelých s mystickými presahmi. Logiku a racionalitu toto hravé dielo často vzdušne snovo opustilo; vecí na zamyslenie - najmä v citovej oblasti ale ostalo po jednotlivých scénach stále dosť. Doslovnosť dopovedania príbehu tvorí jediný vážnejší mráčik filmu (aj keď v prostredníctvom efektnej scény prechodu fotografie do živého obrazu). (31.08.2005)