Jeden hot a druhý čihí

Velmi půvabná a zábavná komedie o krizi v manželství, která je způsobena nesmlouvavostí manžela při cestě za úspěchem. I když s tím jde v ruku v ruce i vzestup manželství. Guillaume Daubray-Lacaze (skvělý Louis de Funés) je energický muž, který pro úspěch v podnikání i místní politice neváhá omezovat ostatní. A to i svou manželku Bernadette (dobrá Annie Girardot), kterou miluje, ale obří zakázka pro Japonce má vždy přednost. Guillaume neváhá využívat svého vlivu starosty, svého přirozené respektu, který k němu cítí většina jeho poddaných a zaměstnanců. Bernadette se pod vlivem okolností, postupného přeměňování domova v továrnu, ztráty její jediné radosti a pod vlivem jejího obdivovatele doktora Landryho (Julien Guiomar), staví proti svému manželovi v komunálních volbách. Nastává neuvěřitlně rozpustilá strkanice o hlasy, rodinné neshody vyplouvají na povrch a obyvatelé se mají čím bavit. Další zajímavé postavy: sluha (Maurice Risch), který se tak často stával hromosvodem při Guillaumových problémech, prefekt (Jacques Francois) a ředitel banky (Daniel Boulanger). Zábavné, úderné, a i přes závěrečnou idylu vše směřuje do stejných kolejích v touze po seberealizování. (26.02.2011)

Nie som si úplne istý v tom, či bol zrovna najlepší nápad postaviť vedľa seba tak rozdielne filmové charaktery v celkovom ponímaní, to jest ako zväčša komediálneho herca Louisa de Funèsa a doposiaľ som Annie Girardotovú, väčšinou vnímal, ako vôbec najistejšiu v naprosto dramatických úlohách, viď nedávno zhliadnuté "cayatteovky" Il n'y a pas de fumée sans feu & À chacun son enfer, a tak tým pádom dochádza ku akejsi disharmónii z mojej strany, pričom samotný francúzsky titul by sa dal preložiť rovnako, ako Nesúlad v manželskom zväzku, ocitajúcim sa nad priepasťou. • Táto "zidiovka" síce disponovala niekoľkými nadštandardnými scenáristickými postupmi, teda najmä v tom zmysle, čo som asi doteraz ešte v takomto pomere nevidel(?) → skrátka, z trochu väčšieho domu, s dostatočným miestom i pre skleník so záhradou, ktorý sa čochvíľa premení na akúsi, MIMORIADNE „rušnú dielňu”, a to konkrétne so samými, hlučnými strojmi, umiestnenými trebárs až do manželskej spálne, sa vskutku skrývalo neúrekom všelijakých možností, čo by z nich mohol vlastne režisér a scenárista Claude Zidi všetko vyťažiť, a veruže sprvoti z hlavnej myšlienky išiel až na totálne maximum, kedy som sa ani nestačil poriadne čudovať, čím sršali jednotlivé scény, proste vyzeralo to absolútne špičkovo, aj keď to zároveň pôsobilo až absurdným dojmom, ale v tom spočívala „groteskná zábava”, do ktorej mi zapasoval i predstaviteľ priemyselníka Guillaumea Daubraya-Lacazea v podaní nerváka de Funèsa, ktorý súčasne vykonával i funkciu starostu. Sledovať jeho majstrovské grimasy bolo priam ukážkové, čo ešte podtrhoval i klasický, český dabing v podaní pána F. Filipovského, ktorý je hádam lepší, než povedzme sám originál? Mne sa tak aspoň zdá, že áno! • A tým sa dostávam ku koreňu danej veci, že "girardotka" mi príliš extra nezapasovala vedľa tohto komika, ktorému bol scenár napísaný priamo na telo, čoho aj patrične využíva a zneužíva, keďže si celý počin kradne výhradne vo svoj prospech. Síce nevravím, že takmer nemá ani čo hrať, no vonkoncom ale nemožno poprieť, že by nebola v jeho neustálom tieni. • Film sa mi javil byť najvtipnejším, keď sa zdržiaval iba v interiéri, ale akonáhle sa na chvíľu vydal do exteriérov, tak toto zdanie sa postupne vytrácalo: je roztržitý, no i napriek tomu je akosi veľmi prehľadným vo svojej podstate. Na prvé pozretie možno dokonca i ohúri, lebo toto sa každý deň určite nevidí, ale vidieť ho celý znovu v takejto, miestami trápnej podobe, ma už osobitne neláka. (25.07.2023)

Charisma Louise De Funése je tak obrovské, že vůbec nevadí, že scénář patří mezi průměrné. Svým typickým podáním energického nerváka, který řádí jako tornádo a bez ustání „prudí“ své podřízené, dokázal vytáhnout prakticky kterýkoliv snímek do nadprůměru. To ještě umocňuje jako vždy skvělý dabing Františka Filipovského. (30.06.2005)

Louis De Funés měl na režiséra velké nároky. Vlastně kromě Jeana Giraulta je Claude Zidi jeden z mála, který se mu zavděčil a natočil s mistrem více filmů. A právě Zidi natočil po různých Fantomasech a Četnících mistrův nejvíce ceněný film. Musím souhlasit s mnoha názory kolem - jedná se o místy až střeštěnou zábavu, ale zábavu a to je hlavní. Je to těžké brát skutečně vážně, ale bavit se budete. (20.08.2005)

Docela vydařená Funesovka, kde bylo uplatněno několik nových gagů. (Malý zaměstnanec dostane malý šek, velký ten největší na A3). Taky se mi líbilo "První dělník, druhý dělník,...." a věta "Dostanete minimální mzdu, minimálnější už odbory nepřipouštějí". Profesionální oddechovka s velkou dávkou nereality. (06.07.2011)