Reklama

Reklama

Pan Guillaume je nesmlouvavý muž, geniální podnikatel a tvrdohlavý manžel. Paní Bernadette je energická žena, neméně tvrdohlavá manželka a náruživá zahradnice. Jejich manželství je věčný souboj technického talentu a podnikatelských schopností a lásky k přírodě. Stačí jedna výhodná zakázka od Japonců a život paní Bernadette se obrátí naruby. První to "odnese" její zimní zahrada - co se dá dělat, přece svého muže miluje, ale když se obráběcí stroje dostanou i do její ložnice a ona má spánek vyměřený na minutu přesně, vyrazí do protiútoku. A pomsta zklamané manželky stojí rozhodně za to. (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (212)

MrKrahujec 

všetky recenzie používateľa

Je to zajímavý, ale mě se tohle líbilo nějak méně, vlastně jen docela málo. Hlavním důvodem je samozřejmě to, že podstatně větší část celého filmu stojí vlastně jen na jednom jediném fóru (a to ještě notně blbém) o proměně útulné domácnosti v tovární halu. Je sice pravda, že jakmile děj (žel, jen na vzácné chvilky) tenhle základní fór opustí, začne být film okamžitě skutečně dobrý, ale jak už jsem řekl, hasne to příliš rychle a na dlouho. No a další kámen úrazu je samozřejmě nízká kompatibilita geniálního Louise de Funése s jinými skutečnými hvězdami. Chápu, že bylo určitě svůdné, pokusit se umocnit de Funésovu komiku ještě jiným mistrem tohoto oboru, ale de Funés prostě byl opravdu natolik dobrý, že potřeboval a dovoloval vlastně jen nahrávače. No a to hvězdě takového formátu, jakou byla Annie Girardotová, která měla navíc už zcela ustálený a vytříbený komediální typ, prostě stačit nemohlo. Ve výsledku se tedy opět (jako už předtím s Jeanem Gabinem, nebo s Geraldinou Chaplinovou) vzájemně "vytloukli". Asi opravdu první i poslední velkou hvězdou, které to s Funésem klapalo, byl Jean Marais (možná proto, že si vlastně ve filmech vůbec nekonkurovali - Funés obstaral legraci, Marais napětí). ()

darkrobyk 

všetky recenzie používateľa

Ani jsem netušil, že se budu po letech bavit stejně jako kdysi. Dům předělaný na továrnu, výplata šeků, kulečník a nejprve zmražený a následně uvařený Artur. Skvělá Girardotová bravurně sekunduje cholerickému Funésovi a český divák si může vychutnat i báječný dabing. A když nebude po filmu moci usnout, stačí počítat - jeden dělník, druhý dělník, třetí dělník, čtvrtý dělník, pátý... ()

Reklama

vesper001 

všetky recenzie používateľa

Zpočátku neuvěřitelná legrace. Pak se ale ukáže, že pan továrník miluje víc svou továrnu než paní továrníkovou. Annie Girardot a Louis de Funès jsou ve svých rolích tak přirození, jako by byli skutečně manželé, navíc je tu hudba Vladimira Cosmy a dialogy Pascala Jardina. Jen tu zničenou zahrádku a skleník nějak nemůžu přenést přes srdce. ()

B!shop 

všetky recenzie používateľa

Jeden z tech lepsich filmu s Funesem, kterymu pomohla ucast Annie Girardot, ktera je jako Funesuv protiklad fakt skvela. Krom toho je tu Funes docela za parchanta. Dej je vcelku originalni a zaver je vynikajici. Do toho tu je spousta skvelejch vtipu a slusna hudba. Filmu nedam 5* proto, ze se tvurci az moc spolehali na to, ze se divaci budou furt dokola bavit u sledovani stroju v dome a tak sem nacpali dost podobnejch scen. ()

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

"Hádejte, co jsem měla k večeři. - Pivní sýr? - Ne, banány!" Louis de Funès a Annie Girardot spolu vytvořili vážně zábavný manželský pár, jehož denním chlebem byla často až nezdravá míra tvrdohlavých emocí - taková menší francouzská Itálie. Oba herci se svých partů zhostili s vervou a dali vzniknout mnoha humorným scénám. Nejvíce mě však pobavily sekvence s kulečníkem a vytahovací šerpou. Člověk by se rozhodně v takhle živelné a divoké domácnosti nenudil, zároveň by byl ale brzo zralý na blázinec. Slabší čtyři hvězdičky! ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (6)

  • Slova „hot“ a „čehý“ jsou hlasové povely pro koně. „Hot“ znamená „vpravo“ a „čehý“ znamená „vlevo“. (SONY_)
  • V roce 1979 získal snímek cenu Zlaté plátno na stejnojmenném německém festivalu. (dydy79)
  • Ihned po začátku natáčení se ozval režisér Jean-Pierre Mocky, že námět filmu se velmi podobá scénáři, který on sám krátce předtím Funèsovi nabídl. Funès měl sice o námět zájem, film ale začal realizovat osvědčený tvůrce komediálního žánru Claude Zidi. Mocky se nevzdával a kvůli autorství námětu podal žalobu k soudu, probíhající proces pak ohrožoval celé natáčení. Mockymu se sice nepodařilo dosáhnout stažení filmu z distribuce, u pařížského odvolacího soudu nakonec ale dosáhl finančního odškodnění ve výši 350.000 franků. (argenson)

Reklama

Reklama