Jeden hot a druhý čihí

Jedna z klasik Louise de Funese, ve které exceluje. Obrovská smršť scének kolem podnikatele, který se snaží splnit plán zakázek a zároveň si udržet manželku. Momentky s asijskou delegací nebo v domě plné dělníku jsou naprosto super. Možná trošku ke konci dochází tempo, ale i tak jsem se náramně bavil po celou dobu......8/10 (17.05.2017)

Aneb jeden z nejlepších manželských soubojů v dějinách komedie. Tak jsem jednou přemýšlel, který film jsem ještě nehodnotil a proto jsem zjišťoval ve kterých filmech hrál Louis de Funés. Klikl jsem tedy proto na tenhle název a hned se mi vybavily scény. Jak jeho manželka chtěla spát a Funés tam do domu objednal řemeslníky, kteří pracovali ve dne i v noci. Je to příjemná komedie, kterou řadím mezi mé nejoblíbenější, samozřejmě až po Četnících. ps: „Odjedeme do provence a budeme pěstovat ovce...“ „A koupím pozemek a postavím továrnu...“ (19.07.2008)

Táááák... další velmi dobrá komedie s komikem na stejné úrovni jako třeba velký Chaplin. Komedie o manželských hádkách jsou kupodivu fakt fajn. A navíc nám tento film dal recept co dělat když nebudeme moci usnout, počítat dělníky. A konec nám ukázal, že mezi těmito dvěma nebude nikdy klid!!!! Určitě doporučujeme:) 70% (13.08.2018)

No, nemůže se líbit všechno všem, bylo by to divné. Tohle holt není můj šálek čaje, ač jsem tomu dala druhou šanci, stejně to neklaplo. Tento druh humoru mi není blízký, nedokážu se smát tomu, když někdo někomu vrazí prsty do uší nebo jinému zničí desítky hodin práce na zahrádce či ve skleníku. Hodnocení ponechávám beze změny (2014). (09.02.2020)

Nie som si úplne istý v tom, či bol zrovna najlepší nápad postaviť vedľa seba tak rozdielne filmové charaktery v celkovom ponímaní, to jest ako zväčša komediálneho herca Louisa de Funèsa a doposiaľ som Annie Girardotovú, väčšinou vnímal, ako vôbec najistejšiu v naprosto dramatických úlohách, viď nedávno zhliadnuté "cayatteovky" Il n'y a pas de fumée sans feu & À chacun son enfer, a tak tým pádom dochádza ku akejsi disharmónii z mojej strany, pričom samotný francúzsky titul by sa dal preložiť rovnako, ako Nesúlad v manželskom zväzku, ocitajúcim sa nad priepasťou. • Táto "zidiovka" síce disponovala niekoľkými nadštandardnými scenáristickými postupmi, teda najmä v tom zmysle, čo som asi doteraz ešte v takomto pomere nevidel(?) → skrátka, z trochu väčšieho domu, s dostatočným miestom i pre skleník so záhradou, ktorý sa čochvíľa premení na akúsi, MIMORIADNE „rušnú dielňu”, a to konkrétne so samými, hlučnými strojmi, umiestnenými trebárs až do manželskej spálne, sa vskutku skrývalo neúrekom všelijakých možností, čo by z nich mohol vlastne režisér a scenárista Claude Zidi všetko vyťažiť, a veruže sprvoti z hlavnej myšlienky išiel až na totálne maximum, kedy som sa ani nestačil poriadne čudovať, čím sršali jednotlivé scény, proste vyzeralo to absolútne špičkovo, aj keď to zároveň pôsobilo až absurdným dojmom, ale v tom spočívala „groteskná zábava”, do ktorej mi zapasoval i predstaviteľ priemyselníka Guillaumea Daubraya-Lacazea v podaní nerváka de Funèsa, ktorý súčasne vykonával i funkciu starostu. Sledovať jeho majstrovské grimasy bolo priam ukážkové, čo ešte podtrhoval i klasický, český dabing v podaní pána F. Filipovského, ktorý je hádam lepší, než povedzme sám originál? Mne sa tak aspoň zdá, že áno! • A tým sa dostávam ku koreňu danej veci, že "girardotka" mi príliš extra nezapasovala vedľa tohto komika, ktorému bol scenár napísaný priamo na telo, čoho aj patrične využíva a zneužíva, keďže si celý počin kradne výhradne vo svoj prospech. Síce nevravím, že takmer nemá ani čo hrať, no vonkoncom ale nemožno poprieť, že by nebola v jeho neustálom tieni. • Film sa mi javil byť najvtipnejším, keď sa zdržiaval iba v interiéri, ale akonáhle sa na chvíľu vydal do exteriérov, tak toto zdanie sa postupne vytrácalo: je roztržitý, no i napriek tomu je akosi veľmi prehľadným vo svojej podstate. Na prvé pozretie možno dokonca i ohúri, lebo toto sa každý deň určite nevidí, ale vidieť ho celý znovu v takejto, miestami trápnej podobe, ma už osobitne neláka. (25.07.2023)