Rozbitý svet

(3/2014) / Už od začiatku je cítiť niečo zlé čo sa vznáša v atmosfére pokludnej anglickej štvrte. Tento malý filmík dávkuje depresiu a mizériu v rôznom tempe, samozrejme so slušnou gradáciou ku koncu. Nedá sa nespomenúť na podobný Disconnect. Tieto dva filmy majú toho veľa spoločného. Kvalitatívne zhruba na rovnakej úrovni. Broken zaujme typickou atmosférou UK filmov, civilnejšie spracovanie je možno ešte vhodnejšie ako efektnejší Disconnect. (8/10) (05.01.2014)

Tak jako se každý podzim vyvalí spousta nadějných dramata, tak některé z nich prostě vyčnívají nad průměrem obyčejného festivalového konstruktu. Tento podzim je to jednoduše případ Rozbitého světa. Osobité britské drama plné výborné atmosféry, parádních hereckých výkonů a vystavěné na emocionálním kolotoči, který vás především jednou montáží v závěru doslova semele, bez ohledu na menší nedostatky a občasné tíhnutí k momentům zavánějícím přehnanou konstrukcí. Jednoznačný palec nahoru. [80%] (19.10.2013)

Tři sousedovic potvory a jejich agresivní otec/vdovec, postarší pár a jejich duševně labilní dospělý synek a konečně právník Tim Roth a jeho dvě dospívající děti. Jelikož jej opustila manželka, na děti mu dohlíží vychovatelka Zana Marjanovic. Zhruba tak vypadá jedna britská slepá ulička, na jejímž konci stojí tři domy. Každá rodina do (festivalového) příběhu něco přinese, vnímáme vyrovnávání se se ztrátou někoho blízkého, se strachem z neznámého, s vážnou nemocí, s prvními láskami, s dospíváním. Místy těžké minimalistické drama, vždy ale s nějakým příslibem naděje tam někde vzadu. Výsledek nabízí sympatické postavy, zajímavé charaktery, poutavé všední situace. V čele toho všeho je náctiletá Eloise Laurence, vskutku výborná debutantka. Těch pochval je ale víc, třeba směrem k nepředvídatelnosti děje i k tomu, že nikdy nesklouzneme kamsi až k výraznějšímu kalkulu. (12.05.2023)

Milý a zároveň krutý film o sousedech, z nichž každý je svým způsobem v hajzlu. Věci se jim dějí, nebo jim je dělají ostatní lidé, a jedna událost nebo jeden člověk ovlivňuje osudy dalších. Klubko osudů se zamotává a zase rozmotává. Nevinné mávnutí motýlích křídel, špatné slovo ve špatnou chvíli může způsobit katastrofu, aby pak jiná zdánlivě nedůležitá událost nebo náhoda zachránila nebo zničila lidský život. Nejvíce se svým vyzněním film podobá Americké kráse, i když Rozbitý svět dává lidem kolem větší naději, že svět je místem k žití. (24.10.2013)

Jsem zmatená. Ne že bych si nedokázala užít mix žánrů, ale to je v případě, když je cílený a vytěžený. Tady mě s největší pravděpodobností nejvíc mate označení drama, sociální drama. Protože mám dojem, že film je ultimátně o něčem trochu jiném a rozhodně je vyprávěn úplně jinými prostředky, než jaké by byly typické pro "sociální drama". Například scéna, kdy Rickovi rodiče stojí v obývacím pokoji a diskutují nad šišatým nápisem na dortu, má mnohem blíž k jakémusi surrealistickému existencialismu. Ale oproti tomu tři vlčí sestry a falešná obviňování ze znásilnění jsou motiv typický právě pro sociální sondy. Sekvence otravování tatíčka kvůli telefonu je zase přímočará jako v nějaké slapstick komedii. Nejistou ruku při utváření výrazu celého filmu lze asi přičíst tomu, že se jedná o režisérský debut. Scenárista úplný začátečník není a vypadá to, že si na tomhle materiálu oproti přesně zaškatulkovatelným předchozím počinům zkoušel magičtější a rozvolněnější druh příběhu (ale neznám knižní předlohu, takže víc to rozebrat nemůžu, i když porovnání kniha - literární scénář - film by bylo asi hodně zajímavé). Zpracování mi přijde neukočírované třeba proto, že je poznamenané aktuálně módní hipsterskou estetikou, která mi přijde mírně samoúčelná a v závěru vlastně i docela otravná. Potenciál herců mi přijde nevyužitý. Třeba to, že Tima Rotha za celou dobu neuvidíme jinak než v obleku. A to se film celou dobu odehrává "u něj doma", jenom asi v jedné nebo dvou krátkých scénách jakože "pracuje", takže by byl formální oděv na místě. Vytváří to dojem nedotaženosti, film si bere za své velkou řadu témat a motivů, ale v detailech/hloubce ponoru selhává. To se záběry postav na estetickém vrakovišti nebo v zasklené mlze nahradit nedá. (05.05.2014)