Rozbitý svet

Ještě pár minut před závěrečnými titulky jsem si myslel, že se na autory budu zlobit za to, jak nejdřív rozehráli slibnou, citlivou, ze života dobře odpozorovanou mnohovrstevnatou partii, jen aby s ní v koncovce zakormidlovali do bezpečného přístavu slzopudného melodramatu. Těch posledních pár minut ale měli celé kino včetně mé maličkosti na lopatě tak, že jsem jim odpustil a šel domů lehce rozechvělý. Pak jsem se na to vyspal a druhý den už ve mně mnoho nezůstalo. (30.07.2014)

Nebudu spekulovat nad tím, na kolik Rozbitý svět vybočuje z představ o podobě sociálního dramatu a kolika prvky ho překračuje. Spíš napíšu, že tohle drama z městské periferie mě emočně zasáhlo do černého. Těm postavám jsem jejich konflikty, motivace a krize věřil a herci mě bez výjimky přesvědčili o svých vysokých kvalitách. Eloise Laurence je talent, který by bylo velká škoda nevyužít, doufám, že ji ještě v pár snímcích uvidím i v dospělém věku. S označením melodramatu bych nesouhlasil, tohle nejsou lacině ždímané emoce, Rufus Norris mě svou nápaditou režií, kdy chytře využívá flashbacky a dávkuje informace, přesvědčil o tom, že stojí za to sledovat jeho další tvorbu. Celkový dojem: 90 %. (21.02.2018)

Tento film na svojej pomerne krátkej ploche rieši veľmi veľa problémov, ale musím povedať, že sa mu to darí veľmi úspešne. Vplyv prostredia, výchovy, ale aj individuálne predpoklady jednotlivca to všetko je takmer v každej jednej postave veľmi dobre zohľadnené a uveriteľné. Páčil sa mi aj záver, ktorý zašiel až do podvedomia a dal filmu nakoniec veľmi príjemný a nádejný podtón. (25.11.2015)

Zpočátku se dostavovalo spíše zklamání a jen velmi těžko jsem chápal že tohle byl nejlepší britský film roku 2012. S blížícím se koncem se ovšem dostavilo solidní vygradování a všechny dějové linie se dokonale protnou. Postavy již nejsou zcela černobílé a jejich chování se dá vcelku snadno pochopit. Je to prostě taková člověčinka, která je prosáklá tvrdou realitou. (31.12.2013)

Syrový snímek z jednoho anglického předměstí, kde se každý soused něčím odlišuje od svého okolí. V něm žije malá Skunk, která má před sebou celé prázdniny. Sled nešťastných událostí zapříčiní, že naivní Skunk postupně ztrácí důvěru v dosavadní jistoty, které ji zrazují jedna po druhé, a rozpráší její dětské iluze. Zachvacující zmatek ji přivede na mnohá scestí, která rozhodnou i tom nejcennějším, co má. Finální volba bude jen na ní. Psychologická dramata mám velice rád a toto je jeden z brilantních snímků, který zachycuje vývoj mladé dívky, jež se deformuje a přetáčí podle toho, jak na ni působí negativní vlivy okolí. Nesnaží se diváka ošálit lacinými pozlátky, klišoidními paskvily, ani citovým vydíráním. Zaujme, ale nesnaží se šokovat. Přiměřené ve všech směrech. Vřele doporučuji. 90% (08.07.2015)