Reklama

Reklama

České století

(seriál)
  • angličtina Czech Century
Trailer 3
Česko, (2013–2014), 11 h 11 min (Minutáž: 65–83 min)

Hrajú:

Daniel Landa, Jiří Vyorálek, Luboš Veselý, Jan Budař, David Novotný, Martin Finger, Miloslav Mejzlík, Martin Stránský, Monika A. Fingerová, Jaromír Dulava (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(9)

Obsahy(1)

České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)

(viac)

Videá (7)

Trailer 3

Recenzie (452)

Arbiter 

všetky recenzie používateľa

Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (menej) (viac)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Já vlastně ani nevím, jestli se tady k tomuhle seriálu chci vyjadřovat. Od příchodu našeho prvního prezidenta to s naší zemí jde z kopce. Na scéně je jeden šmejd vedle druhýho. Začíná to Benešem, kterej má vůbec tu kuráž se z exilu rozčilovat, že Češi dostatečně nebojují proti německé přesile, pokračuje přes kopu komunistických šmejdů a nakonec to skončí u Zemana (aktuální dobu seriál naštěstí nezmínil, to už bych se asi vážně poblil). Hodně dlouhou dobu jsem nad tímhle seriálem i přemýšlel. Naše dějiny jsou od roku 1918 dost smutná záležitost a musím říct, že si je hodně beru k srdci. Možná až moc, řekl bych. Přemýšlel jsem, jak bych Angličanům a Francouzům mohl vyčíst to, co nám během Mnichova provedli. Pak jsem ale skončil s úsudkem, že když bych to nějakému průměrnému Angličanovi, popř. Francouzovi řekl, stejně by se mě nejdřív zeptal, o čem to vlastně mluvím a nevěděl by ze své minulosti vůbec nic. Natož pak si nedokážu představit, že bych s ním mohl probrat Mnichovskou dohodu. S čímž pramení celá moje teorie o našem národě, že jsme neuvěřitelně sebekritický národ a veškeré naše chyby si neuvěřitelně připouštíme k srdci. Tenhle seriál mi dal částečně za pravdu. Pět hvězd nedám. Bylo mi z toho všeho až moc smutno. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se něčeho takového mohl vůbec dočkat. ()

Reklama

Tom_Lachtan 

všetky recenzie používateľa (k tomuto seriálu)

Díl první: Velké bourání (1918) - Jako začátek dobré, sice se jedná jen několik střípků ukazujících Masarykovu politickou práci, ale naštěstí bez aureoly velkého tatíčka a to ve výborném hereckém podání Martina Huby, už se těším na další díly, kde budou opět výborní herci, ať už herecky (Trojan, Stránský, David Novotný a mnogo dalších), nebo typově se velmi ku své roli hodících (Daniel Landa). V dalších dílech snad přijde i více daný děj dílu, technicky a režisérsky vytříbené střípky jsou sice hezké na úvod, ale třebas dílu poMnichovskému, či Atentátnickému by určitě tenhle model rozhodně neslušel. Ale za tu zkratkovitost v závěrečné části by někdo zasloužil žhavým železem. Díl druhý: Den po mnichovu (1938) - Pro mě osobně v mnoha věcech kvalitnější, než-li část předchozí, bezmoc zúčastněných v některých částech je hmatatelná, herecké výkony opět výtečné a drobné zaškobrtnutí v některých dialozích jsou zapomenuty v závěrečné konfrontaci Beneš × Moravec. Závěrečný střih o několik let zde narozdíl od prvního dílu funguje výtečně, obzvlášť vzhledem k ději předchozímu. Díl třetí: Kulka pro Heydricha (1941) - Víc Trojana! Víc Trojana! I přes lehké zklamání, že se v ději vůbec neobjeví president Hácha, protože jeho cestu bych sledoval možná i raději, už jen kvůli tomu, že byl narozdíl od Beneše demokraticky zvolen. Jinak ale všechno funguje na výbornou, i ta druhá "hlavní postava" rozvědčíka Moravce, jen ho bylo opravdu spíš málo, klidně bych přenechal víc prostoru německému demokratovi. Technicky opět výtečné a vysoké potěšení skýtá fakt, že rozmluvy jsou tentokrát vedeny hned v několika jazycích a třešničkou je závěrečný, nádherný záběr na letadlo v mracích.Díl čtvrtý: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) - Energie. Obrovská energie snad ve všech dialozích, ovšem hlavně v těch komunistických, u nichž se Kosatík předvedl v tom nejlepším světle a podpořili ho i brilantní herci, kteří se svých úloh zhostili nebývale perfektně. Oceňuju fakt, že nikdo nedělal z komunistů svině a hajzli za každou cenu, není to potřeba, i takhle je vyznění nebývale temné. Tleskám výbornému dílu, u kterého jsem navíc dostal hlad (aneb cpaní párky od Marty). Díl pátý: Zabíjení soudruha (1951) Herecky opět naprosto neskutečné, skoro by jednomu bylo těch domácích komančů líto, po tomhle výkonu... Výtečné završení první části cyklu (nebo řady, jak to komu vyhovuje), takže si dovolím ohodnotit. Pokud budou díly následující stejně kvalitní, jako Všechnu moc lidu Stalinovi a Zabíjení Soudruha, jdu na pět. ()

3DD!3 

všetky recenzie používateľa

Pilot: Na české poměry až nezvykle povedené. Tatíček Masaryk je tu prezentován jako manipulátorský master, rozvraceč a z jeho postojů by dnešní EU asi neměla moc velkou radost. Herecké výkony jsou vynikající. Ukazuje se, že dobří herci u nás jsou a když jim někdo napíše smysluplné dialogy odvděčí se jak tvůrcům tak divákům. Martin Huba v prvním díle působí velice solidně, i když ve finální verbální výměně exceluje Donutil. Part 2. Ti nám dávají kapky. Z národu dělají mrzáka a nevěří mu. Výborné dialogy, ale chtělo by to ještě více rozletu. Part 3. Tak trochu jsem si (asi naivně) myslel, že ten atentát ukážou a ono nic. Trojan je dobrý, od něj se to přece jen čeká. Potěší hravé parádičky (hrneček). Beneš působí jako namachrovaný smrkáč. Part 4. Prozatím vrchol seriálu. Kléma válí. Záporácky orientované vyprávění, kde už si komunističtí kluci z Beneše dělají vyslovenou prču. Skvělé hlášky. Jiří Vyorálek vyniká ("Jasně, že chci tu MOC!"), ten chlap si zaslouží víc rolí. Budař naopak otravný, naštěsí je ho tu němnogo. Part 5. Temná paranoia se plíží Klémovou pracovnou. Příběh rámovaný dvěma mučivě pomalými popravami nepřátelů strany rovněž patří k těm lepším. Pořád se tu hodně kecá, ale opravdu je o čem. Uvidíme jestli to bude i dál dostatečně poutavé. Protože nejlepší kousky máme, podle mě, tímhle dílem za sebou. Part 6. Sověti učí čechoslováky, že v jednotě je síla. Výborně zahrané a výprava je tentokrát na jedničku. Svoboda připomínal mého učitele deskriptivní geometrie. Děsivé a až nečekaně současné. Žvanili! Part 7. Ve své podstatě strašně slabý díl (i když se Kosatík strašně snaží) s nedostatečně poutavou hlavní postavou. Falešné hrdinství, zapříčiněné pouze bohatstvím a okolními lidmi není nijak obdivuhodné. Olga je fajn, Magor není špatný a jen dialog s X.Y. dokázal trochu zaujmout. Part 8. Komunismus je pro líné, kapitalismus pro chamtivé... Fantastická Kaiserova shrnovačka patří k nejsilnějším momentům seriálu. Pohled do zákulisí ukazuje přetvoření ráčkujícího dramatika do přesně toho křivého politika, od kterých se vždycky na oko distancoval. Jednání jsou při jeho projevech úmorná a vidět to na sobě Lábus dává dostatečně. Adamec je jedna z jeho nejlepších rolí. Kasier ovšem vládne. Herecky nejlibovější a díky bohu, i dostatečně nestranný díl. Part 9. Ukazuje Klause jako hlavního záporáka, který bez mrknutí oka obětoval co nebylo jeho. Ekonomika není věda. Věda studuje svět a když se prokáže opak určitého tvrzení, přepisuje ne ten svět, ale to tvrzení. V ekonomice je to naopak. Matematické cvičení, nic víc. Existuje příliš mnoho jednotlivců na to, aby fungovala. Herecky slušné, nic převratného. Na závěrečný díl překvapivě slabé finále. Celkově výborný projekt a jeden z nejlepších seriálů co ČT vypustila do světa. ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Nejdůležitější je nebrat České století jako hraný dokument, i když forma k tomu svádí. Sedláček spolu s Kosatíkem velmi složité historické procesy obvykle redukují na tezovité dialogy dvou výrazných osobností příslušné éry. Jejich postoje a argumenty subjektivně upravují podle svých představ. Každá ze zobrazovaných událostí, pokud by měla být pojata komplexně, by vystačila sama o sobě na slušný seriál. Tímhle pojetím se z toho stávají pouhé střípy historie ve výrazně subjektivním podání. V některých případech působí herecké obsazení rušivě (typicky Emanuel Moravec, kterého Daniel Landa pojal v duchu prezentace vlastních názorů a stylu projevu). V prvních dílech se citelně projevuje nedostatek odvahy používat němčinu, což komicky vynikne především v dialogu hraběte Thuna s Masarykem, kde zazní památná věta "Vždyť ani nemluvíte česky." Úroveň jednotlivých dílů je kolísavá, ale jako celek si nakonec těsnou čtvrtou hvězdičku seriál uhájí. Celkový dojem: 70 %. ()

Galéria (404)

Zaujímavosti (42)

  • Herec Robert Jašków, který v tomto snímku ztvárnil předsedu vlády arm. generála Jana Syrového, si zahrál i další významnou postavu této historické etapy. V roce 2016 si ve snímku Masaryk (2016) režiséra Julia Ševčíka zahrál postavu plukovníka Emanuela Moravce, kterého zde ztělesnil Daniel Landa. (majky19)
  • Ve druhém díle po Mnichovské dohodě je v kanceláři Edvarda Beneše vyvěšená mapa Československa na které jsou vybarvena místa, která připadla Německu. Na konci filmu stojí Emanuel Moravec u zrcadla a za sebou má mapu, na které už vybarvená místa nejsou. (Jimmy15)
  • V diele s názvom "Kulka pro Heydricha" boli na konci použité zábery atentátu z filmu Sokolovo (1974). (Jello Biafra)

Reklama

Reklama