Cirque du Soleil: Vzdialené svety

Vizuální orgie! Další ze snímků, u kterých jsem se málem počurala blahem. Kdybych to viděla ve 3D, nebylo by to "málem"... a vidět Sluneční cirkus naživo - to bych tím blahem asi rovnou umřela. Skvělá hudba, neuvěřitelné fyzické výkony, nádherné kostýmy a to poetické pojetí - dokonalost sama! Nikdy se mi nestalo, že bych bulela u filmu bez děje... až teď. Paráda! (12.06.2013)

Jelikož je to moje první setkání s Cirque du Soleil a nemám s čím porovnávat, tak moje celkové dojmy z Worlds Away byly vesměs pozitivní. Všechno bylo tak nějak kouzelné a nové a barevné a veselé a smutně nostalgické a v mnoha případech až dechberoucí. Celou dobu mě ale strašně mrzelo, že se toho v určitých chvílích v záběru dělo neskutečně mnoho. Do té míry, že jsem nebyla schopná pořádně sledovat vlastně nic a měla jsem pocit, že mi toho spousta uniká a že bych se na to musela podívat tak desetkrát, abych byla spokojená a "v obraze". Tudíž si myslím, že méně by tu často bylo více a nerozumím tomu záměrnému přehlcení diváka. (31.05.2013)

Jako u většiny filmů se záznamem výkonů Cirque du Soleil jsem měla chvíle pocitů čisté estetické poezie - pár minut, vteřin(?), kdy do sebe všechno skvěle zapadne - hudba, choreografie, kostýmy - a jen jsem zírala a užívala si to... a zbytek jsou "jen" vynikající cirkusové výkony... Ale kvůli těm nepředvídatelným okamžikům se vždy ráda na jejich filmy podivám. (04.04.2014)

Co si budeme povídat. K tomuhle divadýlku jsem se dostal pouze díky 3D, jinak bych o něj ani velkým obloukem nezavadil. Celkově se mi to téměř vůbec nelíbilo. Příběh, ať už měl symbolizovat cokoli, jsem samozřejmě absolutně nepochopil a ani jsem se o to nesnažil, protože, jak už jsem se o řádek výše zmínil, absolutně mě to nebavilo. Sem tam zazní nějaká pecka od brouků a sem tam udělá někdo velmi působivé saltíčko. Nic víc a nic méně. K tomu si přidejte 3D, které kromě veškerých titulků nějaký výraznější 3D moment nemá. Postavičky, když moc, vylézají z obrazovky asi do vzdálenosti čtvrt metru, a to tak maximálně párkrát za film. Už jsem viděl dříve jeden z předešlých cirkusů a ten se mi líbil mnohem více, ačkoli měl rozměry sotva dva. Tohle byla slabota a já mohu hodnotit maximálně hvězdou. (22.12.2014)

3D verzi jsem neviděl, ale pokud se na produkci podílel James Cameron, pak to asi zlé nebude;) Nemluvě o tom, že se spolupráce těchto dvou uměleckých veličin (JC a CdS) zjevně osvědčila, když v roce 2016 vznikl Toruk, kde Cameron dělal nejlepším cirkusákům světa "konzultanta", aby mu Avatara neuhnuli jinam než by bylo vhodné:) Ale k Worlds Away - to si tak přijdete k televizi úplnou náhodou pět minut po začátku, říkáte si, jé, hele, Cirque du Soleil, to se podívám... moment, tohle už jsem někde viděl... tohle ne... pak vám několikrát spadne brada, ale to už je u záznamů jejich představení celkem standard... a pak se obraz posune tak, že si řeknete WHAT? Tohle přece nejde... jak...??? A pak si konečně zjistíte, s čím máte tu čest, a od té chvíle je to ještě větší jízda, a obdivujete, jakým způsobem se podařilo "médium" "nového cirkusu" spojit s možnostmi filmu (a 3D, kdybyste ho měli k dispozici - BTW z toho jak jsou jednotlivá vystoupení zabíraná, je jasné, že tvůrci velmi dobře věděli, co dělají, aby technologii využili; ještě aby ne, s Cameronem za zády;)). Tentokrát se vám totiž nenabízí záznamy představení, ale ve studiu pečlivě naaranžovaná pódia, na nichž se odehrává výběr z toho nejlepšího, co CdS v předchozích asi deseti letech vytvořil. Vystoupení jsou propojena narativně (elementárním příběhem o záchraně artisty propadlého do světa fantazie a samozřejmě o lásce;)) i obrazově (obrovskými záběry přechodů z jedné části onoho světa do druhé), a i když je jasné, že je to jen jakási z nouze ctnost pro účely nového formátu, je vidět snaha, aby to bylo divákovi vynahrazeno alespoň tou rozmáchlostí a překvapivostí. Hlavní jsou samozřejmě akrobatická čísla, a ta jsou zkrátka úžasná. 90%, a přemýšlím, kde sehnat vybavení na tu 3D verzi:) (17.02.2018)