Pád

Fifty Shades of Paul Spector. Špičková krimi a kvalitní psychologický seriál, kde sledovat vývoj situace, postavy a jejich interakce (především díky perfektnímu herectví), je jedna radost. Komplexní, vtahující, napínavé i mírně pobuřující. Psychologický profil sériového vraha v podání Jamieho Dornana je obdivuhodný a to nejen v míře komplexity, s jakou je vykreslen a postupně odhalován divákovi, ale také faktem, že se KONEČNĚ nejedná o samoúčelně vykonstruovaného vyšinutého psychopata tak, jak nám kinematografie obvykle předkládá. Abych byl z vraha střídavě zhnusený, abych z něj měl strach, ale následně mi ho bylo strašně líto a fandil jsem mu, to se mi snad nikdy v takové míře nestalo. Každá z řad je mírně odlišná, nejvíce je to znát na sérii finální, která je zdaleka nejpomalejší, nejpsychologičtější a tudíž i pro většinového diváka zřejmě nejméně zajímavá. Kdo si ale libuje v pomalých táhlých scénách, tísnivé atmosféře, brilantních dialozích a kdo rád detailně pozoruje mimiku herců, nemůže odejít nespokojen. (04.04.2020)

Není nad to, když Vás zničehonic překvapí kriminálka z prostředí, které není úplně klasické a stylem, který pro kriminálku není úplně typický. Gillian Anderson jakožto vyšetřovatelka byla rozhodně v rámci těch neobvyklých, čímž mi udělala velkou radost. Každopádně nejzajímavější na celé téhle dvousériové jednohubce je to, že Vám z jedné strany představuje vyšetřovatele v čele s Gillian a na straně druhé Vám psychologicky rozebírá pachatele, o kterém vlastně víte hned od prvních sekund. A mimochodem…Jamie Dornan předvádí naprosto perfektní výkon. To se v seriálech opravdu jen tak nevidí. (24.06.2015)

Pomaličku rozehraný hon na sériový vraha, který je se svým charismatem, rodinným zázemím, snad i chvilkovými sympatiemi a sex-appealem (co si budeme..) zdatnou konkurencí Dexterovi. The Fall začíná pozvolna, proto chvíli trvá, než si omotá diváka kolem prstu. Čím více však atraktivní Gillian Anderson utahuje pomyslnou smyčku nad Jamiem Dornanem, tím oddanější seriálu jsem. Psychologické hrátky na kočku a na myš v miliontém podání s tak výraznými a zajímavými herci tedy nenudí. Hutnou atmosférou lehce připomíná Hannibala, přičemž The Fall má naštěstí vyvážený poměr dialogů a akce a ví, kdy psychologické řečičky utnout. Druhá série se vyvrbila skvěle, přestože zamrzí absence dalších Specterových útoků. Na druhou stranu je nahradilo pouto mezi šestnáctiletou Katie a Specterem, podobně zvláštní vztah a unikátní nápad jsem dosud nikde neviděla. A konfrontace a konečné setkání tváří v tvář s agentkou Gibsonovou bylo zkrátka třešničkou na dortu, za které si The Fall jednoznačně zaslouží plný počet. (22.01.2015)

Ani sa nečudujem, že pre Gillian je rola Stelly jej najobľúbenejšia. Hrať inteligentnú, tak trochu drsnú a tajomnú policajnú komisárku musela byť radosť. Už ako Dana S. bola predsa veľmi presvedčivá. Viac ma prekvapil samotný Jamie. Rola Paula - milujúceho otca rodiny a sériového vraha v jednom - mu naozaj sadla, pôsobil veľmi prirodzene. Nechápem ako mohol vôbec prijať rolu pána Šedého. Atmosferická kriminálka, ktorá vás vtiahne do diania a nepustí. Skvelé! (04.07.2015)

Je to takové chladné a neosobní, ústřední vrahoun za sebou navíc poměrně brzy nechává jednu botu za druhou, ale ten občasný detektivně procedurální švih tomu přidává body za snahu neunudit diváka odvěkým kočkováním mezi péry a vagínami. Naštěstí se to po vzoru britských minisérií netáhne do nekonečna a po psychologické stránce vybroušené finále to pak táhne divoce nahoru. Po sečtení a přimhouření oka mi tedy vychází čirá spokojenost. Dál bych se v tom ale nenimral, dvě sezóny tak akorát vystačily na dlouhé zimní večery. (20.02.2015)