Topiaci sa stebla chytá

Zaměstnavatel Fourchaume alias dobytek, zaměstnanec Castagnier alias moula, kocábka náram náram alias Plaváček, Michel Galabru alias Pejsánek, obojživelný kajak alias papoušek po tornádu, zelený kůň alias… zelený kůň, a šílený traktor alias svinská mašina, táhnoucí za sebou velké prádlo a kadiboudu alias domeček. :) (27.05.2013)

Film "Tonoucí se stébla chytá" potvrzuje stále věrnou oblibu jednoduchého klaunského humoru cirkusů a kabaretů. Základem je mimika, gesta a kopance, děj není nutností, ale pády a nedorozumění již ano. Navíc, u filmů s Funèsem se v českém prostředí upřednostňuje dabing. Pokud hovoří Filipovský, mnoho se odpustí. V opačném případě se film odsuzuje, přestože má i své nezpochybnitelné kvality. Tonoucí se stébla chytá patří ve Funèsově filmografii ke slabšímu průměru. Na druhou stranu proč ne, když to klape a přináší veselí, byť většinou ve škodolibější podobě. Především děti a fanatičtí zastánci Filipovského hlasu si na své přijdou. Na můj vkus je tento druh humoru příliš destruktivní, ale i nenáročná zábava je občas nutností pro odreagování. Hlava se vyčistí a tělo může kráčet odpočinutě opět dál a vpřed. Hlavní postavou příběhu je despotický výrobce lodí Louis-Philippe Fourchaume (příjemný Louis de Funès). Tento cholerik, nebezpečný všem svým zaměstnancům, se snaží zachránit vše, co svou unáhlenou neprozřetelností zpřetrhal a zahnal. Protihráčem i spoluhráčem diktátorského zaměstnavatele je André Castagnier (příjemný Robert Dhéry), geniální konstruktér lodí, nadšený zlepšovatel a dobrosrdečný popleta. Hlavní ženskou postavou je Marie-Béatrice Fourchaume (půvabná Andréa Parisy), smířlivý a reprezentativní protějšek chronického vzteklouna. Výraznou postavou je Charlotte Castagnier (sympatická Colette Brosset), Andrého sestra s ochotou pomáhat. Důležitou postavou je Marcello Cacciaperotti (zajímavý Franco Fabrizi), vynalézavý italský obchodník a obdivovatel krásných žen. Mezi výraznější postavy patří také zasmolený Charlottin manžel Scipion (Michel Galabru) a oba ohniví Andrého bratři, prosící farář Henri Castagnier (Jacques Legras) a méně smířlivější strážce majáku Jean-Baptiste Castagnier (Pierre Tornade). Z dalších rolí: prostý a ochotný vesničan Joseph (Henri Génès), z průběhu slavnosti rozpačitý ministr (Pierre Dac), či jeho silná manželka (Michèle Alexandre). Stará divadelní parta kolem Dhéryho se sešla, chtěli pobavili především sami sebe v tom, v čem byli nejlepší. Klaunský humor ve své jednoduchosti agrese a nehod slaví svůj úspěch. Navíc, když tam mluví Filipovský.... (14.07.2017)

Další velice zábavná "Funésovka", která ovšem trpí tím, že je téměř bez děje. Vše ovšem zachraňuje Funésův komický projev a hromada nezapomenutelných scén (výstup na maják, kazatelna v kostele, obojživelný kajak), vlastně celý film je nezapomenutelný, ale je spíše jedním z těch "jen lechce nadprůměrných". (02.01.2010)

Kým sa nezačne to pravé bláznenie na vode, je to pomerne slabé a Funès sa nejako nezdá vo svojej tradičnej forme. Ale potom to naberie obrátky a film dokonale ťaží z jednoduchých gagov, pričom mi nevadil ani pocit, že sledujem naháňačku zo seriálu No počkaj, zajac. –––– Ne, ne, to ho nebolí. On má jenom dojem, že ho to bolí. To jsou nervy. (19.07.2018)

Zcela typická bláznivá komedie Louis De Funese, bohužel už asi v polovině je to docela nudné. Ani se nedá napsat, o čem to vlastně je - architekt lodí udělá bomba loď, všichni ji chtějí, jeho šéf ho ale před tím vyhodí, pak ho celý film přemlouvá k podpisu nové smlouvy a pak to skončí novou hoňkou. Celkem přitroublé. Ale zase všechna čest - je tam mnoho a mnoho k smíchu. Takže volím zlatý lepší střed. (01.09.2004)