Oscar

Nic víc a nic méně než jedna z nejgeniálnějších konverzaček a nejpropracovanějších záměn v historii kinematografie. Úvodní půlhodina po probuzení je doslova zběsilá, s neodolatelným Claudem Richim, který dokáže protočit život chudáka Funése několikrát dokola. A to nejlepší nakonec, i když zápletka stojí na momentu překvapení, tak léty nekoroduje, ale pobaví úplně stejně i napodruhé a napodesáté. (23.07.2013)

MŮJ KUFŘÍK. Ve skutečnosti tato velká kufříkovská story pochází původně z divadla a to  už z konce padesatých letech, kdy s ni Louis de Funés (ještě před dobou své největší slávy) na divadelních prknech slavil svůj  první  velký úspěch. V době jeho největší popularity na dávný úspěch navázal obnovenou premiérou a reprízami na začátku 70.let a v 60.letech tímto filmovým zpracováním. Jak moc je převedení divadelní hry na filmové plátno režisérem Edoardem Molinarem  invečně zpracované moc posoudit neumím. Divadelní original jsem až na krátké kolující náhravky na YT nikdy neviděl a dneska už ani nikdy neuvidím. Takhle mám k dispozici jen toto filmové zpracování. Úvodní půlhodinka plná rozvinutých dialogů mezi Louisem de Funésem a Claudem Richem je možná trochu zdlouhavá, ale i tak mají ty rozhovory mezi oběma herci různé generace svoje kouzlo.  A z nenápadného začátku  se s přibývající záměnami, informaceni a postavami rozjede velká jízda, která graduje až do samotného finále.  Ale i přesto se vtom pozorný divák snad neztratí  a vtip s záměnou kufříků je opakován jen rozumně tříkrát ve fazích překvapení, opakování průsvihu, pointa, takže nezačne být trapný.  Co se týče Louise de Funése, někdo může namítat, že je všude stejný. I já jsem měl někdy sklony se v jeho herectví šťourat a považovat jej občas za rutinní. Ale na druhou stranu mě i  tady (a možná hlavně tady) fascinuje, jak ve své typické roli podává neuvěřitelně energický výkon  s vynikajcí pohybovou a mimickou stránkou...A když za doprovodu rozsáhlé gestikulace a tance vyzívá svého maséra, ať otevře kufrík načež pak lítá po domě a vykřikuje,  že je blázen, tak to je prostě geniální a milovník bláznivého humoru musí mít z takového čísla radost.  Co teprve jeho legendární pantonimické zhroucení...za němého úžaslého sledování maséra, dcery a manželky. Nejen tady  je vidět, že film nestojí jen na rtuťovitém Funésovi. Všechny další významnější jsou perfektně napsané a sehrané karikatury. Dobrosrdečný masér trpící na nervy, oplývající opravdu početnou svalovinou, ale omezenou mozkovinou  v podání Mario Davida, vykutálený podvodníček vědátorského typu v podání Claude Richa, pohledná, ale poněkud na nervyjdoucí vzdorující dcera, natvrdlá manželka v podání Claude Gensac a samozřejmě vždycky vděčný přičmrnádač Paul Préboist jako sluha. To všechno jsou skvělé figurky, které s Funésem vytváří skvělou souhru a bez nich by to nebylo ono. Myslím si, že je Oskar skvělý případ staré dobré francouzské komedie, navíc komorního salónního typu. Zamrzí snad jen, že nikdy neuvidím excelovat Funése a Davida v divadelní verzi. (06.08.2021)

Nebudem sa tváriť ako suchár a priznám, že scenár je veľmi vtipný. Vtipný je aj Funesov ksicht, lenže režisér si myslí (a v dobe vzniku asi správne), že čím viac opičiek bude Louis robiť, tým je to vtipnejšie. Čiže on v jednotlivých situáciách, ktoré sú vtipné už len tým, že sa naňho pozrieme, musí pokračovať ešte minútu a ukázať nám všetku svoju mimiku. Dnes to už bohužiaľ pôsobí dosť prehnane a umelo. Nezastieram, že v mladosti som sa z toho išiel potrhať smiechom. Takže i keď je Funes výborným komikom, nakoniec je on samotný najväčším kladom a zároveň aj mínusom tejto stále populárnej komédie. Netreba pripomínať, že bez Filipovského dabingu by to bolo polovičné. (30.12.2013)

Častokrát jsem film Oskar přehlížel, protože jsem se domníval o tom, že si ho neužiju tak jako filmy s četníky, jenže dal jsem tomu šanci a ejhle. Začátek byl sice trochu zvláštní, mluvilo se tu příliš, člověk by se v tom mohl i ztratit, ale postupem času se z toho stává velmi příjemná podívaná, která je opravdu vyšperkovaná do takové srandovní grotesky. (27.12.2014)

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 27.9.1973 (R: ČST 1 = 14.6.1986+6.2.1987)+SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: STV 1 = 9.11.2014+HD PREMIÉRA NA STV 1 = 18.1.2016, réžia českého znenia (ČST Praha) = K. M. WALLÓ - Konečne táto klasika vychádza na DVD. Nie je to síce nejaká bombastická edícia, ale obsahuje pôvodný Filipovského ČST dabing. Bohužiaľ pri televíznej obnovenej premiére dostal pôvodný dabing riadne na frak. Najprv STV odvysielala kópiu prebratú z ČT, prasácky orezanú do 1,85:1. A pri premiére v deklarovanom vysokom rozlíšení síce použili zreštaurovanú širokoúhlu kópiu, ale nielenže odstrihli záverečné titulky, no dabing totálne sprasili nepočúvateľným brumom a dokonca (!) niekoľkými zvukovými výpadkami. Príšerné ! (17.6.2005) (17.06.2005)