Dom Hemingway

Dom Hemingway je protřelý kasař, který má za sebou 12 let lapáku. Vedle toho je to domýšlivý zhýralec, takže nějaké napravení jeho zlodějské duše nepřipadá v úvahu. Zjištění, že se za těch drahných let pobytu za mřížemi hodně změnilo, mu moc nepřidává na jeho alkoholem a koksem nasáklé náladě. Vždyť za ta léta ovdověl, dcera mu dospěla a sejfy mají elektronické zabezpečení. Naštěstí prachy, děvky a chlast chutnají pořád stejně. Ale úplně jinak chutná nově nabitá svoboda. A pochybných kamarádíčků je vždy hojnost. Domovi hlavně zbyla kasařská čest, kterou by nikdy neprodal, ani kdyby věděl, že se zbaví smůly, která se na něj po návratu z vězení zpropadeně nalepila. Nad hranicí průměrného komediálního dramatu tenhle film drží neodolatelný Jude Law, jehož kreace muže čerstvě propuštěného z basy, je natolik osobitá a (dů)vtipně svérázná, že se filmu dá odpustit mnohdy fádní televizní zpracování. Není se co divit, že film často vypadá jako dobře udělaný snímek z televizní produkce, když jej režijně uchopil televizní specialista Richard Shepard, který si jen vzácně odskakuje k filmovým projektům. Určitě také vadí často neukončené a nedokončené dějové linie, kdy v podstatě zůstává záhadou, jak to s některými postavami, co Domovi vstoupily do života, vlastně dopadlo. Ne vždycky se záměr opustit postavy v nějaké kritické chvíli dal považovat za maximálně zdařilý. Jenže je zde Jude Law, který většinu scén opepřil nějakým sprostým slovem, zkroušeným, sjetým i ironicky veselým výrazem a brilantně posazenou hláškou. Je zde několik hodně zdařilých scén. Patří k nim pasáž na francouzském venkově vrcholící nehodou, ještě lepší je Domovo ucházení se o práci u černocha, se kterým se odjakživa nemají rádi. Spousta scén je zapamatovatelná díky hlavnímu představiteli, režie výrazně zaostávala v kreativní prosperitě, což se vlastně podepsalo i na celkovém dojmu z filmu, který je rozháraný. Stačí si přehrát nejlepší scény filmu a máte představu, jaký asi film je. Vyskytují se zde nejméně čtyři delší scény, které by obstály samostatně. Pár rozvláčných pasáží přeskočit, dát filmu větší dynamiku. Režijní rukopis má přesto v sobě jistou neokoukanost. Velmi dobře je třeba zvládnuto setkání dospělé dcery s nezodpovědným tátou. Nekonají se žádné emoční výlevy. Režisér příjemně korigoval kriminálníkovu konfrontaci s obyčejným rodinným životem. Nedal prostor brutálním scénám. Prostředí, v němž se Dom po návratu z vězení pohyboval, k tomu vyloženě svádělo, ale volba raději padla na dialogy, při nichž si budou milovníci nevulgárních výrazů dávat špunty do slechů. Jude Law je i tak rozhodně tím nejlepším, co tenhle film má. A celkově má film punc originality. 70% (22.12.2015)

Pre mňa neuveriteľne sympatický počin. Shepard napísal skvelú vec. Bohužiaľ jeho réžia je veľmi neosobitá a viac menej žiadna scéna nemá možnosť úplne vyniknúť. Na druhú stranu Jude Law ťaha film na 110%. Jeho Dom Hemingway je postavička, ktorú by sme si všetci zamilovali , keby hrala v nejakej premyslenej gengsterke. To, že je film sústredený len na neho trocha uberá príbehu na komplexnosti. Ale znova na druhú stranu jeho prerod je tak uveriteľnejší. Jediné čo možno zamrzí je naozaj veľmi malá účasť krásky Emilie Clarke. Tej sa mi tam žiadalo trocha viacej. Inak to šlape jedna radosť. Dobre sa na to pozerá. Je to ukončené veľmi decentne a má to veľa svetlých miest. Pritom to nespadá do samoúčelnosti a nie je to ani zbytočne perverzné. Je to len štekanie nadávok a chľastanie piva, ale s určitou gráciou aká náleží len oldschoolovým postavám. A taký je aj Dom. Skvelo som sa bavil. (04.04.2014)

Jude Law nikdy nebyl (tak) cool. V úvodu těžká jízda a kanonáda hlášek. Ne že by to pak nebylo kvalitní, ale ta srážka s realitou nebyla zdaleka tak zábavná jako když se Dom sebral a šel dělat bordel, to bych hrozně rád viděl v celovečerním měřítku, i když i závěr měl svá pozitiva. Mimo jiné Emilia Clarke, scéna s trezorem. Zklamán rozhodně nejsem, ale i tak bych byl daleko radši, kdyby úvodní půlhodinka trvala hodiny 2. A možná i trošku víc prostoru pro Domova parťáka, kterého mu dělal samotný Červený Bedrník. 7/10 (21.04.2014)

Jude Law trochu v nezvyklé roli zazářil velkým způsobem! Skvěle nadsazená komedie se skvělým britským humorem. Bavil jsem se od začátku až do konce. I když příběh o tatíkovi, který chce získat zpátky svou dceru příliš nebral, přeci jen si asi nikdo nechtěl vylévat srdíčko s tímto filmem. Lehce gangsterka, lehce drama, hodně komedie, tato kombinace se mi velmi zamlouvala. 80%. (30.03.2014)

„Jsem klidnej jak kunda provazochodkyně“. No řekněte upřímně, můžete si nezamilovat takovýto film? Bohužel můžete. Hlavní úskalí tkví v tom, že narozdíl od J. McAvoye, J. Law jsem jeho sviňáčka, natož (ne)napravitelného sviňáka, nevěřil. Stejné je to i v případě jeho jednorukého parťáka R.E. Granta. Příliš chtěné a veskrze na efekt. To se potom může film stavět na hlavu a výsledný dojem už nenapraví. Po pravdě, on ani ten scénář originalitou (narozdíl od spousty klišé) zrovna dvakrát neoplývá. Přiznávám, určitou (nikoliv zanedbatelnou) roli, může sehrávat i fakt, v podobě notně dokurveného dabingu. Chuť přesvědčit se o opaku, jsem však v sobě nenašel. To přes fakt, že narozdíl od sviňáka, (sympatického) zmrda jsem hlavnímu hrdinovi zbaštil. V tom závěrečném pohledu do kamery bylo vše. Škoda, že se tak nedělo po celou dobu. [Za jedno však snímku vděčím. Od teď si, na své cesty, budu vždy přibalovat pinzetu. Jeden nikdy neví, kdy bude potřeba vytáhnout nějaká ta tříska]. (16.04.2014)