Dom Hemingway

Jude Law ztvárnil více než skvěle roli gangstera který se po návratu z vězení snaží dostat zpět do starých kolejí. Ale nic není snadné jak se na první pohled zdá. Film má skvělou atmosféru která skvěle odsýpá-v kombinaci s neurvalou, hláškující a přisprostlou postavou Judea Lawa a skvělým britským humorem vážně povedený film. (30.03.2014)

„Jsem klidnej jak kunda provazochodkyně“. No řekněte upřímně, můžete si nezamilovat takovýto film? Bohužel můžete. Hlavní úskalí tkví v tom, že narozdíl od J. McAvoye, J. Law jsem jeho sviňáčka, natož (ne)napravitelného sviňáka, nevěřil. Stejné je to i v případě jeho jednorukého parťáka R.E. Granta. Příliš chtěné a veskrze na efekt. To se potom může film stavět na hlavu a výsledný dojem už nenapraví. Po pravdě, on ani ten scénář originalitou (narozdíl od spousty klišé) zrovna dvakrát neoplývá. Přiznávám, určitou (nikoliv zanedbatelnou) roli, může sehrávat i fakt, v podobě notně dokurveného dabingu. Chuť přesvědčit se o opaku, jsem však v sobě nenašel. To přes fakt, že narozdíl od sviňáka, (sympatického) zmrda jsem hlavnímu hrdinovi zbaštil. V tom závěrečném pohledu do kamery bylo vše. Škoda, že se tak nedělo po celou dobu. [Za jedno však snímku vděčím. Od teď si, na své cesty, budu vždy přibalovat pinzetu. Jeden nikdy neví, kdy bude potřeba vytáhnout nějaká ta tříska]. (16.04.2014)

Pre mňa neuveriteľne sympatický počin. Shepard napísal skvelú vec. Bohužiaľ jeho réžia je veľmi neosobitá a viac menej žiadna scéna nemá možnosť úplne vyniknúť. Na druhú stranu Jude Law ťaha film na 110%. Jeho Dom Hemingway je postavička, ktorú by sme si všetci zamilovali , keby hrala v nejakej premyslenej gengsterke. To, že je film sústredený len na neho trocha uberá príbehu na komplexnosti. Ale znova na druhú stranu jeho prerod je tak uveriteľnejší. Jediné čo možno zamrzí je naozaj veľmi malá účasť krásky Emilie Clarke. Tej sa mi tam žiadalo trocha viacej. Inak to šlape jedna radosť. Dobre sa na to pozerá. Je to ukončené veľmi decentne a má to veľa svetlých miest. Pritom to nespadá do samoúčelnosti a nie je to ani zbytočne perverzné. Je to len štekanie nadávok a chľastanie piva, ale s určitou gráciou aká náleží len oldschoolovým postavám. A taký je aj Dom. Skvelo som sa bavil. (04.04.2014)

Hmm... dobré no. Jude Law a Richard Grant za 1* a jinak to celé stojí za ***** aka snímek se dá popsat vlastními slovy Doma: "fuck fuck fuckin' fuck". Ne nekecám, každé druhé, někdy i tři slova po sobě byla tato. Opravdu po určité době už se stávají ona slovíčka otravnými, nehledě na to, že nikdy nezačala být vtipná. Jediné chvíle, kdy se vykouzlil malý úsměv na mé tváři, byly asi čtyři slovní přestřelky, kdy se slovíčkařilo... the end. (26.06.2014)

Někdy není od věci důvěřovat modrým číslům, protože tohle představení čelních pleší se téměř vyrovnává šoku, kdy po vypuštění z lapáku zažijete takovej scifáč, jako že si v hospodě nemůžete zapálit! Pcha! Tak, jako si nekontrolovatelný nerv Dom Hemingway, co má tu největší smůlu v dějinách největší smůly, správně myslel, že za dvanáct let života nejsou dvě štětky a trocha koksu rozhodně ani vzdáleně dostatečnej dárek, zrovna tak jsem přesvědčená já, že stokrát vyprskaná vulgarita v cholerických a často samoúčelných projevech (skvělého, o tom žádná) Juda Lawa ♥ není dostatečným důvodem, abych tu modrou barvu usilovala nějak zvrátit, i když víkend na venkově u Ivany Análtolije i otevření trezoru patří k hodně zapamatovatelným bizarnostem... takže, přihazuju. (20.04.2014)