Žandár a mimozemšťania

Tento diel som mal v detstve najradšej, lebo tam sú mimozemšťania a sci-fi som mal vždy rád. Ale dnes už mi to pripadá strašne slabé. Celý dej spočíva v neustálych zámenách ústrednej party s mimozemšťanmi, ktorí vedia zmeniť podobu a okopírovať kohokoľvek. Lenže nejedná sa o nejaké prepracované epizódky, ale len o to najprimitívnejšie čo pravdepodobne tvorcov napadlo 5 minút pred natočením scény. Minimálne tak jednoducho to pôsobí. Funes už dosť zostarol a ani to gúľanie očami mu už tak nejde. Najviac zamrzí absencia niektorých pôvodných hercov. Či už Lefebre, ktorého aspoň nahradili snažiacim sa tučkom, alebo Claude Gensac v úlohe Funesovej ženy. Tá ma tak malý priestor, že ani tak nevadí, že ju preobsadili nejakou nevýraznou herečkou. Celkovo to je taký nudný diel v ktorom ma rozosmiala len scéna v ktorej si do rytmu žandári búchajú po svojich dutých hlavách a samozrejme najdutejšiu hlavu má Funes. To sa vydarilo, ale ako celok je to slabota. 4/10. (10.12.2020)

Proti četníkům ze Saint Tropez stojí identičtí četníci ze Saint Tropez. Jedna z těchto skupin jsou praví popletové uplatňující zákon a ta druhá doputovala z dalekého vesmíru do nepříliš dobře vybraného místa na zemi. Rozeznat je pohledem je nemožné, pouze úder do hlavy zní v jednom případě přirozeně dutě a ve druhém má dutost kovový přízvuk. (29.11.2008)

Nostalgické návraty s dětmi. V paměti asi nejvýrazněji utkvělý četník. Ani jsem si nepamatoval, že se tak naváží do reklamy a záběrů s mimozemšťany jako bych si pamatoval více. Ale možná proto, že v paměti utkvěli hlavně oni. Sranda je to pořád. Zajímavé je, že mě se hudební motiv létajícího talíře hrozně líbí i po letech, syna vyloženě iritoval. (19.10.2017)

Dějově asi nejbláznivější (či nejodvážnější, chcete-li) díl celé série, u něhož se už znatelně projevuje efekt vaření z vody. Přesto si dobře vzpomínám, že jsem v dětství tento film bezvýhradně zbožňoval - především kvůli fantastické hudbě (obzvlášť ve scénách s létajícím talířem!) a pak, ó ano, kvůli přítomnosti vozu Citroën Méhari - byl-li hlavní atrakcí předchozích dílů Citroën 2CV proslavený díky automobilovým honičkám s jeptiškou, zde na sebe bezvýhradnou pozornost strhává právě tento revoluční vůz, byť zmíněná "kachna" se zde též objeví. Možná až někam sem lze vysledovat moji náklonnost k vozům této francouzské automobilky. Rovněž si dobře vzpomínám, že jsem se tehdy podivoval tomu, proč Cruchotovu manželku hraje jiná herečka, kam se poděla jeho dcera Nicol (která ostatně chyběla už v předchozím díle), a kde se tu náhle vzali dva noví četníci. S odstupem let nyní vidím, že právě v těchto detailech se tehdy projevilo citelné vyčerpání námětu, který už musel začít nudit. Přes to všechno si stále myslím, že je toto prostě velmi dobrá komedie, a odmyslím-li si ty protivné vady na kráse, pořád mi z toho vychází perfektní odpočinková podívaná, která baví i na opakované zhlédnutí. (25.06.2013)

Scéna v kostele, kdy Cruchot v převlečení za jeptišku zpívá bych přiřadil k nejkomediálnějším výstupům v historii francouzského filmu. Parádní díl série, který jako jediný zabrousí do sci-fi žánru. Jediná věc mi vždycky vadila a to přeobsazení Cruchotovy krásné a sympatické manželky Josefy (Claude Gensac) za méně sympatickou Mariu Mauban. Ale i tak opět pořádná sranda! A nezapomenutelná sci-fi hudba, když se vždycky objevil ten létající talíř. (07.01.2018)