Žandár vo výslužbe

U nesoudného Jeana Giraulta se již naplno projevila senilita, a to je teprve začátek (však nám ještě ukáže ve svých dalších filmech, co všechno umí považovat za srandu). Již v tomto díle však dává naplno znát, že podivnost a ulítlost je pro něj synonymem humoru. Bohužel, ruku v ruce s nebetyčnou trapností. Jdu zmlátit sousedku. Ehm, hahaha. (05.01.2012)

Další, tentokrát poměrně nostalgický, díl nezapomenutelné serie. Začátek a hlášky jako "I´m sorry" "I´m taky sorry" nebo "Radši se vrátim do blázince" a scénky s hipíky či v Cruchotově sídle mě opravdu dostaly. Naopak závěr, jak už bývá zvykem, vyústil v trapné zneškodnění nebezpečného zločinu aneb konec vylomenin rozmazlených fracků z kláštera. (05.06.2013)

Tak pravdou je, že jde skutečně asi o nejslabší díl, ale i tentokrát nám četníci nabídnou několik velice povedených scén a hlášek. Ani se nedivím, že Cruchota, nebavil takový život, když si nemohl dát ani jednu pokutečku a adrenalin mu zvedla snad jen hrst soli v prd…Každopádně část s nudisty a následný hippies mejdlo nemá prostě chybu. Takže i navzdory místní neoblíbenosti, já se bavil a proto dám v klidu průměrné hodnocení. 50%. (06.11.2012)

Podle mého nejslabší díl z "Četnické série". Některé scénky povedené, ale na můj vkus až moc ujetých a trapných situací. V jiných dílech to je ještě v normě, ale tady je toho (hlavně ke konci) už přespříliš. Úvod na zámečku a Fugasova "ztráta paměti" jsou velmi dobré části, ale závěrečná sekvence s raketou je to nejhorší, co lze v této sextalogii vidět. 60% (27.12.2007)

„Já jsem Ludva.“ Obávala jsem se pachu zatuchliny ze sepraného tématu, ale nakonec mě novopečení četničtí důchodci bavili víc, než když se později honili za emzáky a lítajícím nádobím. Snad proto, že tenhle díl na rozdíl od ostatních neznám nazpaměť i pozpátku. Čerstvě penzionovaného Cruchota blahobytný život na blahobytném sídle s blahobytnou zahradou a spoustou dalšího blahobytu k smrti nudí, a to i přes společnost milované blahobytné manželky Joséphy („Přišel pan farář.“ „Ten mě taky nenávidí!“). Není tedy divu, že při první příležitosti se spolufrustrovanými kolegy opráší uniformu a vyrazí ukázat St. Tropez, zač je toho polda. Nechybí sestřičky, nudisti, manželky, bolestín Fougasse, a navrch Jean Girault přihodil hippíky a bombu :). Že je toho moc? Asi jo, ale u Četníka by člověk rád spolkl, i kdyby se všichni převlíkli za žirafy a vyrazili na taneční porcelánovou party se zdrátovanými slony. (16.07.2015)