Fantomas

Táto vydarená a kvalitou vyrovnaná trilógia má svoje čaro a vykresľuje úsmev na perách už vyše štyridsať rokov. Takto má vyzerať dobrodružná jazda, nabytá presvedčivím vystúpením Maraisa, ktorému Funès akoby len sekundoval. Kvalitne natočené kaskadérske scény síce podtrhuje vek, no na zábave film ani v najmenšom nestráca. Louis v humorných scénkach už klasicky balancuje medzi trapnosťou a genialitou, no svojou mimikou a gestikuláciou sa na tom nedá nezasmiať. 80%. (19.08.2007)

Fantomas - zajímavé, ale tohle slovo zná úplně každý, přitom film každý rozhodně neviděl nebo vidět nemusel. Čím to tedy je? Asi jakousi popularizací, možná i díky našemu hokejovému fanouškovi s maskou Fantomase. Kdo ví. :-) Ale abych se vrátil k samotnému filmu, tak 3 hvězdičky za super výkon putují do Francie do rukou Louis De Funése. To je prostě kapacita. Příběh je takový prostý, ale to mi vůbec nevadí. Louis de Funés má prostě obrovský herecký dar, takže mě dokáže strhnout za jakékoliv situace, ikdyby šlo o úplnou blbost. Tady to naštěstí blbost není, takže přidám ještě jednu hvězdičku a dostávám se na krásné 4 hvězdičky, které tomuto filmu sluší podle mého názoru nejvíce. (14.11.2009)

No, tohle mi prislo jako takovej pomalejsi rozjezd. Vsechny postavy se teprve predstavujou a na akci tu dojde malokdy. Vtipu tu taky moc neni, ale to je hlavne tim, ze Funes je vedlejsi postava a vetsina pozornosti je na Jeana Maraise. Nastesti si tvurci dali zalezet s pribehem, takze je to dobra kriminalka, spis nez nejaka blazniva komedie a kdyz jsem si na to za chvily zvyk, tak jsme se dobre pobavil, protoze film ani na chvily nenudi. (05.03.2007)

Rozjezd Funésovi kariéry přímo z ostra a spolu s jednou z největších francouzských legend Jeanem Maraisem. Maraise nemám moc rád i když Fantomase a jeho druhou roli zahrál obstojně mohl bych se možná shodnout s Funésem, jelikož se s ním taky moc rád neměl a nejspíš to bylo tím, že neměli společného prakticky nic jak uvedl v rozhovoru pro Re-Flex jeho jeden z největších přítelů Michel Galabru. Pro příběh to možná je jen dobře jelikož tu proti sobě stojí jako prakticky nepřátelé Komisař Juve versus Fantomas. Zase fakt je, že bez Funése by sledování bylo jako dostat drátem do oka, otravné a úpěnlivé. (28.12.2006)

Už si ani nevzpomenu, kolik mi bylo, když jsem Fantomase viděl poprvé, ale bylo to skutečně ještě v období raného dětství, a ten film na mě pochopitelně udělal jako na malého kluka lačnícího po dobrodružství velký dojem. Jsou filmy, které se mi kdysi líbily, a po letech můžu jen konstatovat, že zestárly a zkrátka to není ono, u série o Fantomasovi to ale rozhodně neplatí. Zůstala evergreenem, ke kterému se vždycky rád vracím, byť můj pohled na sérii a důvody, proč se mi tak líbí, se pochopitelně v průběhu jednotlivých dekád měnily. Dnes na sérii pohlížím, dejme tomu, jako na obrázky pana Lady nebo výtvarnou tvorbu naivních malířů. Zkrátka a dobře je uplatnit nezbytný nadhled. Ty filmy nestárnou především proto, že André Hunebelle vzal brakový námět původně naprosto vážně míněného románu o nepolapitelném zlosynovi jako parodickou nadsázku a vytvořil komediální sérii plnou bláznivých honiček a ztřeštěných gagů. Fantomas určitě nepatří mezi nějakou špičku filmové tvorby příslušného žánru, nepatřil k ní ostatně ani v době svého vzniku. To nic nemění na faktu, že mě po emocionální stránce vždycky nabudí. Série katapultovala do té doby opomíjeného Louise de Funese mezi největší hvězdy francouzské kinematografie. Producenti chtěli v komerčně úspěšné sérii pokračovat, ale Funesovy finanční nároky stouply natolik, že po třetím díle přišel konec. Nejvíc se ulevilo Jeanu Maraisovi, který si stěžoval na Funesovy hvězdné manýry. Celkový dojem s přihlédnutím k nostalgii: 90 %. (01.08.2009)