Fantomas

Tak rozhodně klasika, ze které jsme měli radost už za komunistou. Je to také jeden z mnoha mála filmů, který je lepší nadabovaný než originál. Filipovský byl těžkej šílenec, co se týká dabingu. Jinak jako komedie to neni špatny Funés je jasnej, ale mě osobně stačí tenhle jeden film co se týká série Fantomas. (22.09.2011)

Naprosto chápu nářky některých, kteří tvrdí, že už Fantomasovi odzvonilo. Ročník 1964 působí dostatečně výhružně, ale dobrá komedie přežije mnohé - i zub času. Z dnešního hlediska je to díky vynikajícímu dvojici: Marais, Louis De Funés. Jejich gagy zachrání nepříliš logický a chatrný děj. André Hunebelle na dálku soupeřil s Jeanem Giraultem a jeho Četníkem a, dle mého názoru, vyhrál. Fantomas si zaslouží plné hodnocení. (02.08.2005)

Tento film sa už len z pohľadu že sa jedná o neoddiskutovateľnú legendu francúzskeho filmového plátna, nedá komentovať inak, než spôsobom a štýlom kladnej kritiky. Necítim sa tým povolaným, ktorý by mal komentovať dej filmu, jeho spracovanie, či výkony hercov, preto len .. Fantomasa mám veľmi rád, vo všetkých jeho podobách. Fantomas je jeden z prvých celovečerných filmov kde hral Louis de Funés hlavnú úlohu a kedy ešte nebol tak známy a nebol braný za hlavnú hviezdu. Čo sa po jeho výkone zmenilo a v ďalších dieloch Fantomasa už bol hlavným ťahúňom filmu. (07.02.2015)

Ačkoliv skutečně nepatřím do generace, která Fantomase zažila v době premiéry uprostřed normalizace, kdy tady snad ani žádné jiné fantasy filmy o super zloduších nebyly, ta  jsem v této oblasti ve své trochu generaci trochu  jinde a k Fantomasovi pociťuji jistou nostalgii jako k jednomu z prvních francouzských filmů, který jsem nadšeně sjížděl v době prvního objevování francouzských komedíí a Louise de Funése. Dneska už kritickým okem v něm vidím popravdě spíše zestárlou a vyčpelou záležitost, která žije hlavně (z patrně stále jakžtakž živého) odkazu legendárního Funése. Pro srovnání stačí podotknout, že Fantomas je v televizi reprízován pomalu každý rok, zatímco například komedie pod kterou je podepsaný stejný scénárista (Jean Hanalin) Krást se musí umět, nebyla reprízovaná již několik let a na ČT se neobjevila snad nikdy. Přitom je dle mého názoru zábavnější a všem ji doporučuji, pouze v ni nefiguruje tak znamé jméno jako Funés, jehož mnohé filmy dost uctívám a pokud si vezmu triumf ve stejném roce s Četníkem, tak to je pro mě pořád stále živý dobový film, ze kterého jen teče krásná atmosféra a optimismus 60.let.  Proč tedy stále dávám  Fantomasovi alespoň čtyři hvězdy? Jednak proto, že by si mě jinak v noci odnesl, za druhé proto, že mám rád písničku ,,neopouštěj staré znamé pro nové´´ a za třetí proto, že ačkoliv si již uvědomuji tu zkaměnělost, tak mě stále jistá dětinsknost a láska ke francouzským komedíím neopouští. Fantomas má přece jem unkátní dobovou atmosféru (i když jinou než Četník) a neméně unikátní je to spojení fraškoidní fantasy a fraškoidní komedie. Nemůžu si pomoct, tohle už by se v dnešní době nenatočilo a je to guity pleasure, jak vyšité. Tak blbý, až pořád jistým způsobem dobrý. K tomu si přičtěme stylovou hudbu Michela Magneho, i neméně stylový český dabing (září nejen tradičně František Filipovský, ale hlavně Miroslav Moravec coby Fantomas) a pořád se nemůžu na Fantomase úplně zlobit, byť už mě rozhodně nebere tak jako dříve. A kdyby něco, tak určitě upřednostňuji pokračování Fantomas se zlobi, kde dostal Funés více prostoru a šikovná udělátka. NO, TAK JE TO JASNÉ, JAKO NÁSOBILKA. VĚDECKY DOKÁZÁNO, ŽE JÁ MUSÍM BÝT FANTOMAS. KOUKNĚTE SE NA MĚ, JÁ JSEM FANTOMAS. (21.07.2021)

V dětství pecka, dnes jen naivní taškařice, která spíš než jako komedie (za celý film jsem se jen asi dvakrát pousmál) funguje jako zředěný dobrodružný film a to díky fascinujícímu záporákovi a dvěma dlouhým zdařilým honičkám v poslední třetině - jízdě horskými serpentinami v autě bez brzd a závěrečnému epickému pronásledování Fantomase po souši, vzduchu i vodě. Krom toho se film může opřít ještě o skvělý ústřední hudební motiv a o ústřední herecké trio - šarmantního Maraise, typickou šedesátkovou sexbombu Demongeot a cholerického Funèse, jehož pitvoření už na mě ale nefunguje ani zdaleka jako kdysi. Takovému MUŽI Z ACAPULCA nesahá FANTOMAS ani po kotníky. (16.11.2012)