Donšajni

Ok, mám tiež len jedny nervy. Menzel je podľa mojho, najlepší český režisér a neveril som tomu hejtu, potvrdil sa ale hneď pri prvej scéne a potom už sa len trápnosť stupňovala. Ja filmy nevypínam (naposledy asi nejakú Tromu, alebo nové Scary Movie). Videl som 27 minút, nehodnotím, bol by to asi odpad! (25.02.2014)

Film mě mile překvapil. Mám špatnou vlastnost odsuzovala filmy již podle hodnocení na csfd a moje hodnocení se celkem liší od ostatních. I když film nemá hlavu ani patu, pro mě to byl zážitek. Menzel netradičně pojal operu a udělal z toho tenhle dobrý film. Musím uznat, že bez Libušky Šafránkové by to asi stálo za nic. Její scény mě bavily nejvíce a u nich jsem se i nejvíce zasmála. Režisér se nám snažil operu ukázat i z druhé stránky a chtělo to spoustu odvahy. Mě se to líbilo. (01.04.2014)

Na Donšajny jsem šel do kina a vůbec jsem se nedíval předem o čem film je a jaké má hodnocení. Řekl jsem si, režíruje to Jiří Menzel, bude to fajn. A jak to dopadlo? Z kina jsem po necelé hodině odešel, což jsem udělal poprvé a doufám i naposled, protože zastávám pravidlo, že pokud už na něco do kina jdu, tak to shlédnu celé, ale tady to opravdu nešlo. Tento film je jeden velký omyl. Přes to mu dám jednu hvězdu, i když je to pouze kvůli kvalitním hercům, kteří se této šaškárny účastnili. (06.10.2013)

Jiřího Menzela si nesmírně vážím, protože za svůj život stačil stvořit celou řadu pro mě nezapomenutelných snímků. Ovšem Donšajni se k nim rozhodně nepřidají, ale zařadí se po bok Zlatého dna a Čokoládových čmuchalů, tedy k těm méně povedených kouskům jeho tvorby. Na filmu je vidět, že si pan režisér na stará kolena chtěl udělat radost a natočit si film společně s celou řadou pohledných (nahých) mladých dívek i krásných dam. Ovšem příliš už nebral ohled na diváka, mě osobně totiž příliš nepotěšil. Navíc nejsem ani příznivcem opery a místy mi zpěv až trhal uši. Nechám na Vás, jestli se do tohoto snímku, ať už z jakéhokoliv důvodu, pustíte, ale já se na repete rozhodně nechystám… (31.01.2014)

Proč mám pocit, že jediným důvodem pro vznik filmu byla režisérova touha vidět na place spoustu krásných mladých živých nahých holek..? Proč mám pocit, že Donšajni mají být režisérovou masturbační inspirací, podobnou té "Rusalkové" Menzelova filmového alter ega v podání Jana Hartla..? Jiný smysl ne a ne nalézti. Celý námět na mě působí jen jako vata, která má ospravedlnit právě tu samoúčelnou nahotu pro režisérovo potěšení. Je to žánrově roztříštěná směsice frašky, 15 let opožděné morality (kritizující dravý kapitalismus a neschopnost úřadů), operní variace na Americkou noc a sentimentální tragikomedie s vyloženě trapnými prvky a průhlednými pointami. Když začne být film v nějakém okamžiku zajímavý (z 99% zásluhou geniální hudby), Menzel to okamžitě srazí nějakou "humornou" vsuvkou na úrovni... ano, na úrovni "lidového" Trošky (přirovnání k Mistru T. jsem zaznamenal několikrát už před zhlédnutím filmu a musím ho s hlubokým politováním potvrdit). V pasážích, které mají mít nějaký praktický charakter (např. jednání s policií), se film vzdaluje realitě světelnými roky a ve výsledku ta odtrženost není už ani směšná, je spíše politováníhodná. Některé herecké výkony (zejména představitelů policajtů) jsou vyloženě špatné a film je koukatelný opravdu jen díky Šofrově kameře a nádherné hudbě. Donšajni nejsou omyl, to je umělecké harakiri. (30.09.2013)