Pre gram kokaínu

Po hrstce diskutabilních či kompromisních titulů jen částečně upomínajících na vrcholná léta vystřihnul Johnnie To nečekaný návrat k vrcholné formě. Tedy přesně řečeno představuje "Drug War" vlastně nový začátek (tedy alespoň doufejme) - v Číně natáčený thriller, který maximalizuje svůj potenciál do doslova nonstop jízdy hýřící nápaditými peripetiemi. Dokonce lze říct, že narozdíl od okázalé scenáristické exhibice vrcholných filmů z pera Yau Nai Hoie přináší Toova novinka jakoby nenápadně vymazlené vyprávění, které jde bez jakýchkoli retartdačních pasáží od jedné napínavé sekvence k druhé. Při čemž ale za zdejší smrští událostí se skrývá promyšlený stroj, jenž precizně vede diváka přesně tam, kam chce. Zásadní roli v tomto procesu hrají představitelé hlavních i vedlejších postav a jejich profilace za pochodu překotného vyprávění, díky čemuž v základu schematické figurky dostaly energii a životnost. Tedy s výjimkou hlavní postavy, která se většinu filmu jeví jako neprostupná, ale nakonec se dostane uhrančivě komplexní profilaci svými činy. Doufejme, že tento umolousaný a chaotickým thriller, který zcela nelítostně přistupuje ke svým postavám a diváckým očekáváním, znamená opravdu nejen resuscitaci, ale vyloženě nový směr Toovy tvorby, který se definitivně přijal výzvu lukrativních čínských koprodukcí, ale při tom v rámci stanovených mantinelů vytvořil zcela výjimečně intenzivní, promyšlené a divácky uhrančivé dílo. (10.02.2013)

Proklatě dlouhá směna provinční protidrogové jednotky. Na Toa překvapivě umírněné, syrové, reálné, pochmurné a poprvé z toho co jsem od něj viděl tu neplatí "styl a forma nade vše ostatní"; naopak zvolil až mannovský styl i přístup, takže to stojí na atmosféře a tom nevyřčeném mezi postavami na opačných stranách barikády. Prostě velmi zdařilá variace na Nelítostný souboj se vším všudy. Problém je závěrečná dvacetiminutovka, která by sice tuze moc chtěla být něčím jako je pouliční přestřelka právě z Nelítostného souboje, ale zvrhne se v klasickou toovinu. Do té doby inteligentní postavy se rázem chovají jako tupá hovada. Nechápejte mě špatně, ta přestřelka je působivá, nekompromisní i stylová. Jen je z úplně jiného filmu. (24.06.2013)

Čert vem, že ne všechno je tu důsledně motivované - takhle zběsilá akční jízda, která se příliš neohlíží na diváka a neúnavně se žene vysokým tempem dopředu, se jen tak nevidí. Téměř po celý film vždy probíhají minimálně dvě linie akce, mezi kterými se přestříhává, a ta jedna z nich navíc bývá ještě rozdělená na další dvě (nebo víc) podskupiny - typicky (1) akce na místě a (2) její pozorování přes skryté kamery. Navíc se tu velmi opojným způsobem využívá hned několik druhů kódování (znaková řeč hluchoněmých, šifry...), což vytváří několik kanálů, kterými si postavy sdělují informace, čímž zase film klade větší divácké nároky. V tomto smyslu je možná trochu škoda, že takřka geniálně rozehraná partie s několikanásobným kradením identit a dalšími libůstkami se ve finále zcvrkne "jen" ve skvěle natočenou a ozvučenou přestřelku na parkovišti, kde už začíná vévodit chaos a čistá žánrová nadsázka. I tak je to velký zážitek, který dnes působí trochu jako zjevení. _______ David Bordwell k Drogové válce napsal tradičně velmi dobrý text na svém blogu, ve kterém si mimo jiné všímá ještě jedné podstatné věci: film na rozdíl od hollywoodských filmů důležité informace nezdůrazňuje, a už vůbec neopakuje - ne nadarmo jsem si během projekce nejednou vzpomněl na Jeden musí z kola ven apod. Další dobrý postřeh je s tím zdvojováním, které by se tady skoro dalo brát jako dominanta snímku. To by tím pádem ospravedlňovalo i ten menší důraz na kompoziční motivovanost u některých prvků (třeba ta dvojitá předávka na semaforech - s doutníky už se pak nijak nepracuje), když důležitější je zachování svrchovaného principu dvojitosti/dualismu. (01.09.2013)

Plakát je na výbornou. Připravil půdu pro nekompromisní krimi, kde na jedné straně je nesmlouvavý policajt a na straně druhé zločinec, který chtě nechtě musí spolupracovat. Výsledek? Podobně laděné kriminálky už nám Asie předvedla třeba zrovna u filmu Volavka, takže zkušenosti by mít měli. Jenže já tomu vztahu těch dvou prostě vůbec nevěřil. Drogový dealer něco prásknul, stal se průser, on přiznal, že neřekl všechno, policie pohrozila smrtí, on se rozbrečel a rozmluvil se víc. No a takových momentů bylo ve filmu bezpočet. Scéna předávkování drog je například hodně slušná, závěrečná přestřelka je ale jak, kdyby se konala na pískovišti. Takové kvalitativní rozdíly bych u Číňanů fakt nečekal. (11.02.2018)

So zmenou prostredia a produkcneho zazemia prinasa Johnnie To aj utlmenie svojich trademarkov, v trende modernych cinskych akcnych filmov ponuka ale vyssiu zemitost, spinavost a brutalitu. Presvedcivo inscenuje tak konverzacne a pribeh budujuce sceny (dvoj-dojednavanie kontraktu v hotelovych izbach) ako akcne prestrelky - z ktorych zaverecna je jedna z naj za velmi dlhe obdobie, comu napomaha aj zvukova/ruchova stopa. (EFM 2013) (10.02.2013)