Reklama

Reklama

Rabín Jakob cestuje z New Yorku do Paríža, kde už niekoľko desiatok rokov nebol. Viktor Žlna je bohatý podnikateľ, ktorý sa ponáhľa kvôli blížiacej sa svadbe svojej dcéry. Osud však cesty týchto dvoch celkom rozdielnych mužov spojí úplne nepredvídateľným spôsobom a výsledkom je legendárna komédia plná zámen a z nich vyplývajúcich nezabudnuteľných gagov. (RTVS)

(viac)

Videá (4)

Trailer

Recenzie (224)

L_O_U_S 

všetky recenzie používateľa

Ukázky z tohohle filmu nám kdysi pouštěl přednášející v biblistice, já se k němu ale odhodlal až po dvanácti letech. A šel jsem raději do původního znění, protože na Krampola jsem si netroufal (ale asi to je otázka zvyku). Pár vtipů je opravdu povedených, ale už jsem tak nějak vyrostl z obliby de Funèse. Nevím, proč francouzští doboví tvůrci měli potřebu ukončit snad každou komedii zmatenou honičkou. Pro mě to dnes jsou nejslabší části. Vyzvednout ale musím Cosmovu úvodní znělku. (1 268.) ()

Colonist 

všetky recenzie používateľa

Musím se přiznat, že tohle byl první film s Funèsem, na který jsem koukal pouze v originálním znění. Když není verze s Filipovským, tak raději originál, než poslouchat příšerného Krampola. Dobrodružství rabína Jákoba je dobrá komedie, ale něco jí chybí (a teď už neomílám jen dabing). První půlka filmu je svižná a plná honiček, jenže jak se Funés převlékne za rabína, tempo trochu poleví. Katolík, který se vydává za rabína a nemá o židovských tradicích ani páru, z toho mohlo vzniknout plno komických situací. Pár jich bylo, ale ne tolik, kolik bych čekal, zvláště vzhledem k té první půlce, která byla takovou crazy jízdou. Ale co, tady nejde jen o humor, film má v sobě ukrytou i určitou myšlenku... ()

Reklama

GilEstel 

všetky recenzie používateľa

U nás kupodivu poměrně neznámá klasická funesovka. Ve své době se totiž film v Československu nevysílal, až po roce 1989. Proto ho již nestačil nadabovat Filipovský. Místo něho to vzal Krampol. Nutno říci, že po geniálním dabérovi, jehož hlas u nás k Funesovi už navždy bude patřit, to byla role nevděčná. Snaha napodobit Filipovského dabing vyšla naprázdno a právě dabing ústřední postavy skoro celou stopáž obtěžuje. Samotný film (nehledě na dabing) považuji u Funese spíš za průměr. Zápletka nic moc, takže je to alespoň doháněno komickými situacemi. Velká show jednoho vzteklého staříka, kde ostatní sekundují. Prostě Funes se vším, co byste od něho čekali a co běžně nabízí. Inu se vším……ehmmm….problém je, že bez Filipovskýho prostě u nás není Funes Funesem. Škola starého českého dabingu měla takovou úroveň, že ani originál nemá takovou šťávu. 63% ()

Gilmour93 

všetky recenzie používateľa

Začneme židovskou anekdotou: Kohn se vrací s manželkou z biografu. „To byl bezvadný film, miláčku. Já jsem smíchy napůl mrtvá.“ - „Opravdu? Tak to půjdeme zítra ještě jednou..“ Funès gesty i grimasami rozhodně nešetří a pouliční piti piti pa je neuvěřitelně energické, ale co se týká roku 1973, ta někdy až infantilní ztřeštěnost kolem motivu záměny poněkud bledla vedle toho, co když vidí včeličku létat z květu na květ a zachovávat tak kontinuitu života, je k smrti dojat.. Pane Kohn, ať už je jakákoliv, v případě Rabína Jákoba vám radím, ať ten proces proměny paní Kohnové nedokončujou.. ()

Josefin 

všetky recenzie používateľa

Rabín Jákob mi dlouho unikal, tak konečně jsem ho viděla. Opravdu geniální zábava, jedna z těch povedených komediálních Funesovek. Francouz Victor - Pivert nemá proti cizincům vlastně nic - tedy pokud všichni ti černoši, Židé a Arabové zůstanou tam odkud pocházejí..honičky, bitky a záměny osob neberou konec. A jedno velké díky za dabing Jiřího Krampola, byl parádní. ()

Galéria (69)

Zaujímavosti (16)

  • V našich kinech nebyl film před rokem 1989, vzhledem ke svému, pro tehdejší cenzuru kontrovernznímu tématu, promítán. Po revoluci jej počátkem 90. let zakoupila ČT a začala připravovat dabovanou verzi. Bohužel v době přípravy onemocněl František Filipovský a už nebyl schopen Funèse nadabovat. Česká televize jej tak z úcty k umělci uvedla s titulky a dabingu se dočkal až při svém dalším vysílání koncem 90. let, kdy Funése namluvil Jiří Krampol. (cundak)
  • Když Datel (Louis de Funès) zdraví židovské rodiny jmény, která čte na vývěsních štítech obchodů, osloví jednu rodinu podle reklamy na džíny levisky jako „Drazí Levisové“. Zakladatel firmy Levi Strauss byl ve skutečnosti Žid. (jan.hryz)

Reklama

Reklama