Lakomec

Louis DeFunés hraje krále hamižných choleriků Harpagona, Michel Galabru jeho sluhu Jakuba a Claude Gensacová dohazovačku Frosinu. Zdánlivě všechno, jak má být, že? Jenže na posledních třech Louisových filmech je vážně znát, jak překračuje vlastní fyzické možnosti a zatímco v Zelňačcce to odpovídalo figuře a o Četníku a četnicích se nesluší mluvit, Lakomec by byl býval mnohem lepší, kdyby byl natočen o deset let dřív. Člověku se skoro chce zařvat: "Už ho nechte, ať si sedne!" a to není ta správná reakce, jakou by měl ten starý skrblík vzbuzovat. Myslím, že ani zachování fragmentů veršovaného textu a všechny ty výmysly kolem (Uderzovy kresby, text hry na stěnách atd.) nejsou dohromady k ničemu. Tak už ho vážně nechte sednout. 50% (26.01.2006)

S Molièrovym Lakomcem se setkávám nepravidelně už víc než 10 let. Poprvé to bylo ještě na gymnaziu, kdy jsme s celou školou cestovali na divadelní představení do Zvolena a Lakomec pro mě byl zážitkem, jaký mi později různé viděné TV záznamy téhle hry určitě nedokázaly vynahradit. Byl jsem ale zvědav na francouzský film podle tamnější národní klasiky, ač vypadla z toho jenom další (navzdory původnímu účelu natočení pro kino) studiová inscenace. Ovšem s několika osobitými režijními nápady. Dochází na ně i během notoricky známého monologu, kdy Harpagon duševně na dně po zmizení své milované truhličky se přepadá do skutečného vykopaného hrobu, zatímco onedlouho se ocitá na divadelním jevišti; oceňuji i následní domácí vyšetřování zaranžované jako soudní proces. Je-li třeba tou sekvencí z jeviště zdůrazněn záměr tvůrců setrvat u divadelního pojetí i v adaptaci pro filmové plátno a visí-li všude v soudní místnosti propagační plakáty k Molièrově komedii, odpouštím (coby hravý odkaz směrem ke klasickému divadlu :)) i tu scénu s koňmi v podobě namalovaných kulis. :o) Nakonec proč ne, Lakomce, ač klasickou hru, je určitě nutno brát i s jistou nadsázkou, a tvůrcům se jí sdělovat daří velice úspěšně. Hezký Molièrův nápad s postavou kočího a kuchaře v jedné osobě, který se dle své aktuální potřeby převlíká, zde získává vtip navíc, když si zdejší kuchař omylem na sobě nechává i červenou kočího věstu. Louis de Funès je představitelem Harpagona velice ikonickým a vede si v komické roli "trochu jinak" znamenitě, Galabru i Gensacová mu skvěle sekundují, slabinou pro mne zůstávají někteří ti mladí herci. 75% (05.06.2020)

Připadalo mi to jako dva filmy. Pasáže s mládeží dost slabé, ovšem v momentě, kdy se objevili "Funěs", Galabru a paní Gensac, to mělo úplně jiné grády. Na druhé straně jsme pasáže s Funésem museli sledovat s titulky, protože je nadabován fakt strašně! Jinak výborný způsob, jak dítkám zprostředkovat Moliéra! (04.03.2010)

Film se poměrně málo točí kolem Funèse a musím přiznat, že dialogy ostatních jsou mnohdy rozlezlé a začnou nudit, protože postavy se snaží odříkat celý ten starý text, obdivovat jednu věc tolika slovy, kolik jen dokážou vymyslet. Monology do kamery jsou pak vyloženě ujeté. A zatímco některé zvláštní nápady, jako třeba tu s čarou života, jsem uvítal, některé pasáže a místnosti na mě působily zvláštně. Hru jsem četl, zpracování je vlastně docela dobré, ale na vážně dobrý film to dle mě nestačí. (24.01.2011)

Problémem tohoto filmu je převzetí stylu komedie z Molierova pera. Rozhovory vedené pomocí dlouhých monologů které jsou často hnány do extrému není nic moc zábavného pro běžného diváka. Nemůžu ovšem popřít, že se mi některé scény líbily(výběr peněz při mši, trhání vlasů). Kdyby se ponechal námět a nechala se volná forma mohlo to být lepší. Pokud srovnávám způsob adaptace Funesova Lakomce s jinou adaptací divadelní hry například s Cyranem z Bergeracu zahraným Depardiem, tak je pro mne příjemnější a zábavnější druhý způsob. (13.05.2008)