Obsahy(1)
Bolek Polívka v hlavní roli Molièrovy komedie, v níž jde o peníze až v první řadě, inscenované v Městském divadle Brno. Příběh se odehrává v Paříži roku 1620 v domě sobeckého lakomce Harpagona. Hromadění peněz tvrdou lichvou i sebeodříkáním je Harpagonovou vášní a okázale projevovanou životní náplní. Peníze miluje více než svoje dobré jméno, čest i důstojnost. Majetek je pro něj více než jeho vlastní děti. Dceru Elišku plánuje provdat bez věna za stárnoucího boháče, syna Kleanta za majetnou vdovu – a sám si jako nevěstu vyhlédl krásnou mladou Marianu, bez ohledu na to, že je do ní zamilovaný právě jeho syn. Eliška zase přislíbila svoje srdce správci Valérovi, který se proto snaží vetřít do Harpagonovy přízně. O Valérově skutečném původu nikdo nemá ani tušení. A to je teprve začátek přetvářek, pokrytectví a manipulací, které se pod vlivem Harpagonova skrblictví v jeho rodině a mezi služebnictvem rozvíjí… Divadelní hra je stará přes tři a půl tisíce let, témata chorobné posedlosti penězi a kritika maloměšťáctví a pokrytectví jsou ale natolik univerzální, že je platná nadčasově. O její popularitě do dnešní doby svědčí i řada hereckých představitelů významných jmen, kteří se již v ústřední roli vystřídali. Bolek Polívka svojí komikou a herectvím rozpjatým v tragikomické roli od klaunství po verbální humor dodává inscenaci Městského divadla Brno nový rozměr. Inscenace zachovává dobovou scénu a kostýmy, a za využití nového moderního překladu, se dočkala aktualizace spíše výjimečně v několika jazykových obratech a v improvizovaných hereckých polohách Bolka Polívky. (Česká televize)
(viac)Recenzie (26)
⚪Ja skrátka a dobre to mixovanie klasiky a novodobého humoru nemusím, preto mi to nesadlo ani tu. Chápem, že v podobne starej predlohe už niektoré vtipy ,,zostarli" a publikum ich neocení v plnej miere, ale vkladať tam namiesto nich rôzne slovné hračky a moderný konverzačný humor, ja toho nie som zástancom. To by sme ich potom mohli začať vkladať aj do Shakespearea (čo sa vlastne aj istotne už niekedy stalo) a iných kanonických diel.⚪ Polívka fajn, aj keď som, paradoxne, čakala viac, jeho Harpagon nebol ten správne cholerický, energický pán, skôr taký flematicko-usadlý dedo, neviem, či to bola režisérova invencia či čo. Aj vedľajšie postavy celkom slabota, okrem Istebníka nezaujal nejak výrazne snáď nikto, čiže zatiaľ sa v rebríčku adaptácii na vrchole drží Preiss, a ak chceme tú energickú verziu, tka strelený Funes. U toho mám pocit, že toho Harpagona ani nemusel moc hrať. :D⚪ ()
Co k tomu říct? Snad jen to, že naprosto nenapodobitelný Boleslav Polívka téhle Moliérově hořké komedii inscenované v Městském divadle Brno dodal punc jedinečnosti. Ale abych nebyla nespravedlivá, opravdu hodně se mi líbil i Michal Isteník, který Bolkovi skvěle sekundoval. Dokonce ani jindy mnou do značné míry opomíjená Alena Antalová se v roli pletichářské dohazovačky Frosiny nijak neztratila. Rozhodně byla radost na ni pohledět, jak rafinovaně Harpagonovi přizvukovala. (90%) ()
Dlouhodobá vysoká kvalita práce brněnského Městského divadla je znát i v tomto představení. Modernizační vložky, v tomto případě výrazně obohacující původní téměř 400 let starý text ("genetický zvratek") neznásilňují dobové včlenění dramatu; působí právě opačně svým invenčním uchopením. Boleslav Polívka je robustní hereckou osobností své generace schopnou uhrát na vysoké úrovni i charakterní role klasického repertoáru; sarkastický Moliérův jazyk navíc dokázal nejen vstřebat, ale i obohatit a rozvinout o osobité prvky své herecké metody; myslím, že nenadsazuji, když to takto hodnotím; důstojně navazuje na své velké generační herecké předchůdce Františka Filipovského a Miloše Kopeckého. To překrývá i fakt, že ne všechny herecké kreace mají zcela srovnatelnou úroveň. V každém případě patří České televizi poděkování za to, že uchovala tuto jevištní produkci i pro ty, kteří se do této brněnské divadelní scény nedostanou. ()
Už kdysi jsem tu psala, že Bolek Polívka by byl skvělý Lakomec a taky že jo! Nejlepší! Konečně jsem to viděla! A bylo to určitě nejlepší divadlo, které jsem kdy viděla, samozřejmě když pominu návštěvy divadla s dcerami a posléze i vnučkami,které jsou pro mě památné pro "to okolo" a ani ne tak ne pro samotná představení. Viděla jsem totiž představení v Biskupském dvoře, což je nádherné a magické prostředí s výhledem na Petrov (pro nebrňáky - to jsou ty věže na desetikačce:-)). Co ale z toho už tak bezvadného divadla udělalo to nejlepší ever byl déšť, co se spustil o přestávce. Ta se tedy trochu protáhla, dokud déšť nezeslábnul a hrálo se dál. A pak přišel fakt slejvák. A oni to dohráli! S neuvěřitelnými improvizacemi, promočení, ale dělali si z toho srandu, perlili úplně všichni, kromě Bolka hlavně Michal Isteník. Moliére by měl radost a byl by na ně pyšný! Když pak dávali televizní záznam, bylo to fajn, ale proti tomu naživo to bylo suché - chyběl ten déšť:-) ()
Vedle asi nejvíce slizkého Harpagona široko daleko, v měřítku divadelních prken, tedy zcela suverénního a celé představení pevně držícího Bolka, mě nejvíce bavila a překvapila Alena Antalová a také Michal Isteník (Eda z Mostu!) Velmi dobré vědět, že i dnes se lze v divadle dočkat kvalitního herectví, i když někteří potřebují ještě trochu dozrát, celkově velmi povedené. ()
Reklama