Lakomec

Nejznámější dílo klasicisty Molièra v hlavní roli s Louisem de Funèsem, který jako vždy kraluje celému filmu, a s plejádou dalších velice známých a kvalitních francouzských herců. Jinak si Jean Girault s Funésem dost vyhráli s detaily a alegorickými hrátkami s prostředím, které tak dostatečně nápaditým způsobem oživují občas strnulé klasicistní drama. Slabší 4* (18.06.2013)

Knížku jsem tentokrát četl (povinná četba) a docela se mi líbila. A toto ztvárnění překvapivě taky. Některé nápady, jak setřít rozdíl mezi divadlem a filmem (herci často mluví do kamery, jako by na diváka v hledišti, scény občas přejdou do úplně jiné během vteřiny /při vyšetřování, kdy jsme v kuchyni, jsme najednou u soudu/) mi přišly bezchybné. Bohužel ale není to úplně věrné knižní předloze, pár postav si režisér přidal (kuchař/kočí v jedné osobě či dohazovačka v divadelní hře, pokud si dobře vzpomínám, nebyli) a první cca hodinu lze obdivovat pouze výkon ďábelského Funèse. Prakticky až od chvíle, co mu ukradnou truhlici plnou zlaťáků, začíná být i film excelentní. Ale to je poslední půlhodina, což je z dvou hodin přeci jen málo. Lakomec sice stojí za vidění, ale pozor, není to přesně podle knihy, takže si raději nejdříve přečtěte knihu a až pak zhlédněte tuto (povedenou, místy až parodickou) taškařici. 80 %. (24.05.2011)

Já jsem byl tímto filmem příjemně překvapen a musím říci, že to Louisovi de Funésovi v roli hamižného a lakotného Harpagona velmi slušelo. Krásně si roli užíval, do svého srblictví a laskání s penězi dával tolik lásky, stejně jako nenávisti ke všem lidem, o kterých si myslel, že ho chtějí okrást. A ta nádherná čelenka a paví ocas, když se dvořil Marianně (Anne Caudry), to byla nádhera. Skvěle také zahrál Michel Galabru v roli sluhy a kuchaře Jakuba A Claude Gensac v roli Frosiny, ostatní ale hrají spíše vážněji, zkrátka si to tak neužívají jako Funés. Ale je to zkrátka nádherná komedie, o tom, do jakých krajností může zacházet lakota a touha po majetku. Samozřjmě se závěrem, který otočí vše naruby a skrblík je po zásluze vytrestán. (18.11.2009)

Tohle provedení se mi prostě nelíbilo. Louis de Funès je klasicky afektovaně teatrální a mě to k té postavě prostě nesedí. Je to pořád on, kdo chce být ve středu dění, kdo chce být nesmírně zajímavý a zábavný, ale to jeho herectví je v tomhle případě prostě otravné. Ta hra je sama o sobě dobrá, ale na tomhle zpracování mě nadchly hlavně kresby Alberta Uderza. (29.10.2014)

Dve uplne ine recenzie na uplne ine filmy, v ktorych je vsak pekne vidiet, co je dobre a co je zle na filmoch: 1. ze je Funes skvely herec, mi je jasne od detstva. Kazde jeho gesto, posunok, pohyb je originalny a pritom prirodzeny a na mieste.. Filmom Lakomec potvrdil, ze nie je iba vynikajucim hercom, ale ze je velkym reziserom, umelcom. K Molierovi pristupil s pokorou a uctou, ale pritom jedinecne. Svojou komikou ho nezatienil, ale podriadil sa mu, rovnako ako vsetci ostatni herci, ako hudba ci kulisy. Ale co je najdolezitejsie, to divadlo obohatil filmovou recou bez toho, aby nas pripravil o pozitok z divadla. Tak tu mame to najlepsie z divadla aj z filmu. Priklad - Harpagon sa zacne teatralne stazovat pred svojimi detmi na svoju chudobu (divadlo), otoci sa a nahle vidime, ze jeho oblek je potrhany akoby bol naozaj zobrak (film), ale iba nachvilku, kym sa neotoci a nezacne novu repliku. Presne tak sa to ma robit. Bravo. 2. A teraz, ako sa to nema robit - vseobecne obdivovana adaptacia Pana prstenov napriklad, knihu povazujem za jednu z najkraksich knih vobec, film za filmovy odpad. Podobna situacia, Bilbo pred Frodom zatuzi po prsteni a my vidime ako sa mu spotvori tvar, je to robene digitalne, akoby bol divak sprosty a nevedel si tu premenu domysliet z filmovych prostriedkov. Nuz, kto neovlada filmovu rec, musi si pomoct zhovadilostou. Preto to nie je ani film, ani divadlo, ale jeden nekonecny videoklip. (20.12.2012)