Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lete roku 1683 pred brány Viedne dorazila tristotisícová armáda Osmanskej ríše, ktorej velil veľkovezír Kara Mustafa. Začalo sa obliehanie Viedne. Osud mesta sa po úteku cisára Leopolda stáva čoraz neistejším. Ak by Viedeň padla, osmanská armáda sa ľahko dostane až k Severnému moru či pred brány Ríma. Po mnohých týždňoch obliehania dochádza v dňoch 11. – 12. septembre 1683 k rozhodujúcej bitke, v ktorej sa váhy medzi víťazstvom a porážkou niekoľkokrát preklopia. V okamihu, keď všetko speje k víťazstvu armády osmanského veľkovezíra, dorazí na bojisko poľská armáda pod vedením kráľa Jána III. Sobieskiho. Poľské husárske vojsko zvedie vražedný boj, ktorý rozhodne nielen o osude cisárskeho mesta, ale aj celej Európy. (Incantator)

(viac)

Recenzie (63)

misterz 

všetky recenzie používateľa

Prvých pár minút sľubovalo minimálne priemerný, výpravný historický film, ale čoskoro prišlo vytriezvenie. Nevadili ani tak historické bláboly, ktorých tu bolo celkom dosť, ako skôr akási hnusná karikatúra historických osôb, podpriemerné herecké výkony a slabšia výprava. K tomu ešte každá druhá veta v spojení s náboženským fanatizmom (chápem, že v tejto bitke išlo aj o náboženské otázky, ale nič sa nemá preháňať), potom je tu ešte akýsi Marek z Aviata, ktorému sa tento film podarilo premeniť na film plný zázrakov - slepí videli, hluchí počuli, vredovitým a kiahňovitým sa zase vrátila zdravá koža.... Čerešničkou na torte boli v súvislosti so samotnou bitkou odpudivé digitálne efekty, z ktorých nevedel človek či má plakať alebo len neveriacky krútiť hlavou. Celkový dojem sa teda dostal do roviny totálneho hnusu, pričom jedinou záchranou pred odpadom bolo pár krajších tónov, ktoré sem-tam vo filme odozneli. 20/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Martinelli už dokázal u Barbarossy, jak ty historáky "umí" a tady to jenom potvrdil. Trailer docela nalákal a navíc bitva u Vídně, jeden z nejzásadnějších momentů nejen evropských, ale i světových dějin, si nějaký film zasloužila. Ale ne takovýhle. Předně všechny historické postavy tu působí jako karikatury, přičemž nejhůře to odnesl císař Leopold, který zde je vykreslen jako zženštilý zbabělec. Jeho protipólem má být rázný Jan Sobieski, ale jakkoliv na něj Daniel Olbrychski typologicky sedl, působí polský král v jeho podání jako tupý buran. Za vše hovoří válečná porada, kdy Sobieski předestře "plán": "Vylezeme na kopec a vletíme na ně!" "Ale to nejde." "Ticho! Vylezeme na kopec a vletíme na ně. A já to povedu." Konec porady. Nakoukneme i do osmanského vojska a na jeho velitele Karu Mustafu, který zde v rámci objektivity není popsán jako úplný padouch, ale vychází s nálepkou lehce charismatického blbce. Mezi tím vším pobíhá pomatený mnich, ze kterého se Markovi z Aviana na nebesích nejspíš lehce orosilo čelo. Kapitolou samotnou je pak bitva. Já chápu, že chyběly prachy, ale nějaké přeci jen byly, tak radši udělám menší rvačku s uvěřitelnými efekty, než takovou směšnou polízanici s digitálním kouřem a vojáky padajícími jako Limberský ve vápně. Plus je na ztvárnění bitvy vidět, že Martinelli nemá ani potuchy, jak to tehdy, a nejen tehdy, probíhalo. Tak snad příště. 15% ()

Reklama

666teen 

všetky recenzie používateľa

Bylo, nebylo. Ve století sedmnáctém se hlasatelé mírumilovného islámu vydali na turné po Evropě, Sukces to byl takřka dokonalý, všude vyprodáno, vydrancováno, pohoda. Až u bran Vídně došlo tehdejším elitám, že tenhle bigbít nebude to pravé ořechové, tudíž se rozhodli, že žádné backstage pasy už osmanským chlapcům vystavovat nebudou. To bylo pozdvižení! My chceme Prátr! Panny pod deset! Chlast! Zlý, zlý polský vyhazovač Sobieski a jeho kumpáni vystavili rozjetým synům Mohamáda nekompromisní stopku a poslali je zpátky k Bosporu. No, a teď si představte, že tuhle část tour se rozhodl někdo zfilmovat. Pecka! Ovšem výsledek je povedený asi jako Merkelovic imigrační politika. Hovadina hrozná. ()

MikO_NR_1909 

všetky recenzie používateľa

Na monumentálnu oslavu záchrany kresťanstva pred vpádom neúnavných moslimov veľmi útle, lacné filtráciou digitálu a nesmierne patetické. Film je určený pre konzervatívnu vetvu, ktorej v akejkoľvek forme neprekáža onen mechanický ideologický pud, nesúci jeho názov. Postavy nemajú žiaden motivátorsky pohnútok, je to zoskupené na tej asketickej báze, ktorá mi častokrát dosť vadí. I komparz, i vzťahové peripetie v stredne dlhých záberoch interiérov sú nevýrazné a zaujmú leda tak prašné a omamujúce vizuálne pomôcky, ktoré akiste stoja za nevšednosťou efektu, ktorý ale nevypovedá o kvalitách, skôr o zatarasení nedostatkov technickými vychytávkami. ()

argenson 

všetky recenzie používateľa

O historii mám načteno celkem hodně, takže v první řadě mě dost rušila nesmyslně přehnaná důležitost úlohy Marka z Aviana. Střelenej mnich, kterej si mezi vymítáním ďábla a zázračným uzdravováním chorob odskakuje na zasedání státní rady, aby tam usměrňoval panovníky křesťanské Evropy, mi zaplevelil většinu filmu. Samotná bitva je opravdu úsměvná, ale politické pozadí ztvárněno snesitelně. Byť se těžko smiřuju s ufňukaným debílkem, do nějž zde byl degradován Leopold I. A podobně jako kolega fragre cítím absenci českého vojevůdce Zdeňka Kašpara Kaplíře, zatímco prostor opět nesmyslně důležité postavy tu dostal Evžen Savojský, kterýmu bylo tehdy 19 a byl rád, že se těsně před bitvou upíchl v německý armádě. Takže nedostatků to má dost, ale hodnotit musím z vděčnosti za první film k tématu. ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (3)

  • Armáda Kara Mustafu Pašu nemala tristotisíc vojakov. V skutočnosti bol jej počet 138 až 170 tisíc vojakov, v ktorom sú už zarátané aj armády Tatarského Krymského chanátu a Uhorské vojsko Imricha Tököliho. Presný počet skúsených tureckých vojakov bol iba 50 tisíc, zvyšok boli neskúsení vojaci rôznych národností ako Rumuni, Moldavčania. Kara Mustafa, ako sa ukázalo neskôr, veľa vecí podcenil aj vo výbere armády. (Raccoon.city)
  • Režisér Renzo Martinelli kvůli kontroverznímu námětu film připravoval dlouhých 11 let. (AGAMENON)
  • Bitevní scény byly natáčeny v Călugăreni v Rumunsku. Na stejném místě byla 23. srpna 1595 svedena bitva, v níž valašský vládce Michal Chrabrý porazil mnohonásobně silnější osmanskou armádu vedenou Sinanem pašou. (AGAMENON)

Reklama

Reklama