Aku no kjóten

Nie som veľmi zvyknutý sa pri Takashiho filmoch nudiť, avšak Lessons of Evil je akousi výnimkou. Neponúka šialenosť a brutalitu, akú mal Ichi the Killer, a neponúka ani bizarnú akciu, ktorú mal Crows Zero. Tento film má naopak pomalší rozjazd a vsádza na drámu s trochou psychológie, čo si však dostatočne nezískalo moju pozornosť a neupútalo ma ani sľubované vyvrcholenie, ktoré síce občas pobavilo ("to die"?), avšak vo výsledku neponúklo nič dávno nevidené, či originálne. Plus mínus to ušlo, ale od Takashiho som čakal viac. (31.05.2020)

Ach ta ťamanská poetika ve filmech. Občas jí nerozumím a tak úplně jí nehovím, ale různý šílený zabijáky a obskurní masakry tam zase umí točit dobře. Každopádně kantora jakej se vyskytuje v tomhle filmáku jsem teda nikdy neměl. To by nebylo žádný fak jů pane učiteli. Každopádně fandil jsem mu, aby ty nesympatický haranty který jsem měl všechny v píči povraždil do jednoho. Jenom to možná místo tý typicky ujetý poezie mohlo mít větší tempo. V jedný věci souhlas z Majkem, ani já bych se Americkýmu remaku nebránil.55% (08.12.2015)

,,JE NA NĚM TOTIŽ NĚCO MOC A MOC DIVNÉHO A V TOMTO SVÉM ŽIVOTOPISE MÁ VELKÁ A PĚKNĚ ZÁHADNÁ BÍLÁ MÍSTA.“… /// Takaši Miike jde na všechno tak nějak vod lesa. Na všechno? Inu škola – to jsou děti, učitelé, rodiče, studenti šťourající se v učitelově životě, učitel šťourající se v učitelově životě, učitel šťourající se ve studentce a učitel, co je jako druhej táta. Snad neprozradím moc, když řeknu, že jeden z těch učitelů je psychotickej saďouš. Což je normální, všichni jsme chodili do školy. Pozoruhodný je, jak mu všichni lezou tak říkajíc pod kudlu. Až je to někdy (vlastně většinou) trapný. Místo thrilleru je to postupně tupá vyvražďovačka, ve který mi chybí víc citu pro hru. Krom toho, že je učitel zmrd, tady víc emocí nenajdu. Studenti se tvářej jako by jim šlo vo kejhák, a to je asi tak všechno. Tohle mě nebaví. Půlhodinový práskání brokovnicí do tupé zvěře v rytmu Mackie Messera ve filmu, kterej má asi jedinej smysl – upozornit na přelidněnost Japonska. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Podle vůně spoďárů, poznám studentku. 2.) Chystám se otevřít ve škole střelnici. 3.) Thx za titule ,,TomStrom“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (16.10.2013)

Osudové úskalí nového snímku Takašiho Miikeho spočívá v tom, že funguje nejlépe, pokud o něm divák vůbec nic dopředu neví. Jenže jakékoli recenze, synopse, trailery i šeptanda kolem filmu okamžitě odhalí nikoli jen nějaký zvrat, ale komplet celý koncept snímku. Vychází to z faktu, že v Japonsku většina lidí zápletku zná, neboť je přejatá z ohromně populárního románu. ---- spoiler warning na dallší čtení ---- "Lesson of the Evil" stojí na hře s diváckými emocemi a očekáváními. Hrdinou je šarmantní a oblíbený středoškolský profesor, který ale současně je vraždící maniak, jenž ve finále vyvraždí celou třídu svých studentů. Film dává jen minimální vhled do postavy. Navzdory hrstce sekvencí, kdy divák má možnost vidět situaci pohledem hrdiny (mluvící vražedná zbraň) z větší části zůstává hlavní postava neprostupnou zlou entitou plnou kontradikcí. Snímku také neprospělo, že musel z obsáhlé předlohy vyházet hromadu materiálu, na což vlastně doplácejí všechny ostatní postavy. Miike se sice snaží některé z žáků profilovat, ale kvůli nedostatku prostoru se tu beztak nedostává na víc jak schematické figurky. (30.03.2013)

Šikana a podvádzanie študentov pri skúškach sa v Japonských školách stáva denným pravidlom. Jeden z nováčikov v učiteľskom zbore je profesor Hasumi. Ten sa rozhodne ráznymi krokmi stopnúť všetky nekalé praktiky žiakov. Jeho metódy však sú "poněkud - nýbrž - poněvač" odlišnejšie ako povoľujú školské osnovy. Ďalšia originalitou posiata Japonská pecka zo študentského prostredia riešiaca výchovu mladistvých. V porovnaní s podobným snímkom Battle Royale je však tento o dosť lepší. Aj keď časti filmu "obohatené" o komunikáciu s výplodom fantázie mňa nijak extra neohúrili, skôr naopak, narúšali. Táto "vložka" však má svoje opodstatnenie. Akurát neviem čo si mám myslieť o hudbe počas masakru. Zrejme išlo o odľahčenie situácie. Ja som skôr za melanchóliu a nie songy z grotesky "Bennyho Hilla". Presto všetko - silná káva na zamyslenie - 80%. (13.08.2013)