Aku no kjóten

Osudové úskalí nového snímku Takašiho Miikeho spočívá v tom, že funguje nejlépe, pokud o něm divák vůbec nic dopředu neví. Jenže jakékoli recenze, synopse, trailery i šeptanda kolem filmu okamžitě odhalí nikoli jen nějaký zvrat, ale komplet celý koncept snímku. Vychází to z faktu, že v Japonsku většina lidí zápletku zná, neboť je přejatá z ohromně populárního románu. ---- spoiler warning na dallší čtení ---- "Lesson of the Evil" stojí na hře s diváckými emocemi a očekáváními. Hrdinou je šarmantní a oblíbený středoškolský profesor, který ale současně je vraždící maniak, jenž ve finále vyvraždí celou třídu svých studentů. Film dává jen minimální vhled do postavy. Navzdory hrstce sekvencí, kdy divák má možnost vidět situaci pohledem hrdiny (mluvící vražedná zbraň) z větší části zůstává hlavní postava neprostupnou zlou entitou plnou kontradikcí. Snímku také neprospělo, že musel z obsáhlé předlohy vyházet hromadu materiálu, na což vlastně doplácejí všechny ostatní postavy. Miike se sice snaží některé z žáků profilovat, ale kvůli nedostatku prostoru se tu beztak nedostává na víc jak schematické figurky. (30.03.2013)

Skvělá první hodinka psycha se najednou přepne na mód: Patrick Bateman ve škole, což není špatnej nápad, protože masakr jsem dostal fakt solidní, ale stejně bych radši kdyby snímek pokračoval jinak. Vrah je totiž velice inteligentní a jeho schopnost přetvařování mohla mít ještě velké následky, no místo toho mu něco rupne v palici a vystřílí celou školu (a že jsou to kurva jatka!). Krev stříká všude kolem, mrtvol každou minutou přibývá. Na závěr ještě dostaneme titulek "to be continued", ale do dneška nikde nic, očividně snímek nebyl moc úspěšnej. Vcelku se jedná o velmi kontroverzní záležitost, která by v Americe neprošla. Hlavní herec mi přišel pro roli přímo zrozenej. (22.06.2022)

Můj nepříliš oblíbený japonský režisér Takaši Miike u mne tentokrát opravdu zabodoval a musím říct, že docela šokoval ... Ono bylo štěstí, že jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu a děj byl navíc celou hodinu dost nepředvídatelný. Původně to působí jako relativně zajímavý mysteriozní kousek, přesně po hodině ze dvou se rozjede ale takovej masakr, že sem koulel očima a držka se mi otevírala každou minutu (ve finále jsem si xicht musel srovnávat dlouho před zrcadlem dohromady...). To co se ve filmu děje je prostě čistej masakr a poprava. Tak neuvěřitelnou neúctu k lidskýmu životu, absurdnost, hudební doprovod, prostředí a litry krve jsem roky neviděl ... Fakt jen pro zvyklé povahy na japonskou krutou a bizardní kinematografii. Nechci ohledně děje (v druhé polovině skoro žádný není, je to čistý exploitační vyvražďpvací horor) prozrazovat víc. Každopádně ty scény úmrtí byly fakt úchvatně natočeny. Každopádně drsnej a hodně ujetej kousek, kterej mi zůstane DLOUHO v hlavě!!!! 5/5 (19.08.2013)

Ach ta ťamanská poetika ve filmech. Občas jí nerozumím a tak úplně jí nehovím, ale různý šílený zabijáky a obskurní masakry tam zase umí točit dobře. Každopádně kantora jakej se vyskytuje v tomhle filmáku jsem teda nikdy neměl. To by nebylo žádný fak jů pane učiteli. Každopádně fandil jsem mu, aby ty nesympatický haranty který jsem měl všechny v píči povraždil do jednoho. Jenom to možná místo tý typicky ujetý poezie mohlo mít větší tempo. V jedný věci souhlas z Majkem, ani já bych se Americkýmu remaku nebránil.55% (08.12.2015)

Nie som veľmi zvyknutý sa pri Takashiho filmoch nudiť, avšak Lessons of Evil je akousi výnimkou. Neponúka šialenosť a brutalitu, akú mal Ichi the Killer, a neponúka ani bizarnú akciu, ktorú mal Crows Zero. Tento film má naopak pomalší rozjazd a vsádza na drámu s trochou psychológie, čo si však dostatočne nezískalo moju pozornosť a neupútalo ma ani sľubované vyvrcholenie, ktoré síce občas pobavilo ("to die"?), avšak vo výsledku neponúklo nič dávno nevidené, či originálne. Plus mínus to ušlo, ale od Takashiho som čakal viac. (31.05.2020)