Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (159)

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Poměrně dost věrný remake původního filmu se všemi klady a zápory. Asi i proto budu tyhle dva filmy hodnotit víceméně stejně, protože když si je porovnám, tak mimo ty aspekty které mají společné je tu jenom jeden zásadnější zápor a to fakt, že film není v ničem originální a nabízí to stejné co verze z roku 1953. Kladem pak je o něco kratší stopáž, takže míň prostoru pro nudu. Mno vychází mi to pořád na ten průměr.55% ()

curunir 

všetky recenzie používateľa

,,NIKTO NEMÔŽE BYŤ LEN ,NIČ VIAC´ ." __ K tomuto filmu som sa dostal vďaka výbornému soundtracku od Tangerine Dream, ktorý by som pre jeho silne elektronický a nemelodický, zato však úžasne atmosferický základ radil skôr do sci-fi žánru a až o niečo neskôr som sa dozvedel k akému filmu bola v skutočnosti táto hudba zložená. Po jeho pozretí môžem konštatovať, že hudba mi prišla lepšia na samotnom albume, vo filme sa miestami stráca akoby ju nebolo počuť. Pôvodný francúzsky film sa mi zatiaľ nepodarilo vidieť, no podľa všetkého je ešte lepšie spracovaný ako tento vydarený remake. ,,Čarodej" je snáď po všetkých stránkach parádny film, či už sa to týka hereckých výkonov, technických dispozícií, spomínanej nervy drásajúcej atmosféry (a to nielen v scéne prechodu mosta) bezpochyby dosiahnutej za podpory režiséra, pre ktorého však paradoxne znamenal odchod do ,,druhej ligy". Začiatok filmu sa môže zdať byť rozťahaným, rozhodne však nenudí (ako aj film celý) a je potrebným ako pre zoznámenie s postavami, tak aj pre úplný pesimistický záver. Drobne prilepšených 5* je tak v tomto prípade na mieste. ()

Reklama

lamps 

všetky recenzie používateľa

Originální verzi řadím k nejlepším filmům, jaké jsem kdy viděl, a tak se jen těžko vyhnu srovnání. Co mi u Friedkinova snímku nejvíce vadilo a co ho v mých očích činí horším Clouzotova, je v prvé řadě jeho nezájem o postavy. Intro, které v originálu pokrývá hodinu stopáže a dokonale vykreslí protagonisty i jejich beznaděj v depresivním upoceném prostředí, je zde pojato chaoticky a filmařsky příliš konstruktivně - Clouzot sázel na co možná nejvíce naturalistický přístup a divák se bál o postavy jednak proto, že se s nimi pomaleji a lépe seznámil, a jednak díky tomu, že režisér nepotřeboval umělé budování atmosféry, aby vytvořil palčivé, místy až nesnesitelné napětí. Jízda kamiónem byla napínavá už proto, že se prostě děla a že byl divák na hrdiny absolutně navázán. Friedkinově verzi lze bezpochyby přičíst k dobru, že se vydává trochu jinou cestou a jen otrocky nepřepisuje, ovšem její sebeuvědomělejší narace, která je sice komplexnější v komunikativnosti, ale značně uchvátaná v tvorbě očekávání (výborným příkladem je zrychlená montáž s opravou kamionů a absence psychických reakcí aktérů na jejich 'sebevražednou' misi), značně oslabuje účinek druhé poloviny, která je sama o sobě velmi dobrá a obsahuje dokonce jednu vynikající scénu, jíž originál i překonává. Celé je to zkrátka moc odtažité od postav (ve chvíli, kdy se vyberou čtyři řidiči, má divák ostatně nějaký vztah jen k Roy Scheiderovi, zatímco dva aktéry sotva rozpoznává) a soustředěné na filmařskou audiovizuální kreativitu, které má možná Friedkin opět na rozdávání, ale k tomuhle zpocenému, živočišnému a především psychicky vyčerpávajícímu námětu se úplně nehodí. I přesto ale za 7/10, neboť je to poctivý kus filmařiny a originál je natolik skvělý, že ani všechny předchozí výtky k této verzi ji jako samostatné dílo rozhodně nesráží do podprůměru. ()

Rocky62 

všetky recenzie používateľa

V porovnání s Clouzotovou verzí o něco slabší především v úvodu, který je zoufale nudný a pro hlavní dějovou náplň nic neříkající. Pokud by jí Friedkin úplně vypustil, byla by tato verze na stejně úrovni jako ta Clouzotova, neboť samotná cesta k ropnému vrtu je zde místy daleko dramatičtější, než v předchozí verzi. Zejména přejezd přes dřevěnou lávku za vichřice je správně vyhrocený. Herecky nadprůměrné a v několika pasážích nepředvídatelné, přesto kvůli chaotickému a nudnému úvodu nemohu jít s hodnocením výš. 70% ()

poz3n 

všetky recenzie používateľa

Už nějakou tu dobu mám v plánu vidět Clouzotův originál, nicméně šance zkouknout Friedkinův remake v krásném HDku mi správné pořadí trochu nabourala. Nemám ale zatím důvod litovat, protože Sorcerer je jako film sám o sobě parádní. Mám slabost pro Nový Hollywood a jeho neotesaný a špinavý přístup k příběhům, kombinovaný se skvělým filmařským zpracováním. Tenhle film je pak přesným prototypem. První polovina, expozice postav a popis prostředí, ze kterého přišly je sice zdlouhavá, ale ve chvíli, kdy náklaďák poprvé zaburácí, dostává divák na talíři přímo před sebe neuvěřitelnou zábavu. Scéna na mostě je pak naprostým vrcholem, při kterém mi tuhla krev v žilách. Úžasná práce s napětím a s přítomností nebezpečí. Smekám a těším se na originál. 9/10 ()

Galéria (45)

Zaujímavosti (16)

  • Most přes řeku Papaloapan postavil umělecký návrhář John Box a most měl několik hydraulických nosníků. Několik dní před natáčením, ale řeka vyschla. Musel být použit umělý déšť, který stál 3 000 000 amerických dolarů a scéna trvá pouze 12 minut. (Terva)
  • Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)
  • Film v době svého vzniku nevydělal ani vložené náklady a byl považován za propadák. V současné době je na snímek nahlíženo jako na zapomenuté mistrovské dílo. (Terva)

Reklama

Reklama