Zločiny a poklesky

Temnější Woody Allen je přece jen jiný. Je to člověk, který se více obrací do svého nitra a zkoumá temnotu, která tam může být. A není to jen jeho nitro, je to nitro nás všech. Pořád je to ale Woody Allen, který je pořád nesmírně dobrý a bude vás bavit. Jen prostě jinak a možná o něm bude ještě o trochu víc přemýšlet. (08.02.2016)

Tohle mi prostě hlava nebere. Opět dva páry, nevěra, smrt, Bůh, Woody Allen a přesto zcela jinak než kdy předtím a snad ještě lépe. Jak to ten chlápek jenom dělá? Skutečně čerpá inspiraci z reálného života, nebo uzavřel nějaký kontrakt se svou múzou? (Tvůrčí krizi dle vlastních slov neměl zatím žádnou.) Kdo by věřil, jak zásadním způsobem může jedna vražda pozměnit nádech typicky neurotické romance. Od hořké komedie jedním ladným skokem rovnou k tíživé tragédii. Jenže někdy může víc trpět postava z komedie, než z vážného dramatu. Všechno přeci záleží pouze na lidech, pouze jejich dění ovlivňuje světové názory a nahlížení na určité problematiky. Je, či není Bůh? Má cenu vést světský život postrádající momenty čisté radosti a štěstí? Záleží snad naše vlastní potěcha na potěše druhých? Kdo píše scénář našeho života? Kam spěje svět plný zločinů a morálních poklesků? Dá se dnes oslepnutí považovat za boží dar, ochraňující nás před všudypřítomnou hříšností? Proč si vůbec pokládáme podobné otázky, proč si jimi ztrpčujeme životy? Kdo ví? Nebo raději kdo neví? Třeba je skutečně pravda, že filozofové jsou ti největší flákači zabíjející čas vytvářením podobných otázek a následných odpovědí. Ale Woody Allen dokáže filozofovat tak poutavě, že mu to rádi odpustíte. 95% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Exkvizitor (06.12.2005)

Ano, Woody. Takhle by to taky šlo. Crimes and Misdemeanors je parádní film, kterému vévodí tři herci - Alan Alda, Anjelica Huston a Martin Landau. Bavilo mě pozorovat právě postavu Martina Landaua, jak upadá do čím dál tím většího stavu bezradnosti, bavilo mě sledovat Woodyho, když natáčí "lehce" extravagantního Aldu a fakt mě bavil tento film. Opravdu se zdá, že Woody s věkem zraje a uvědomuje si, co mu opravdu jde. Tohle je rozhodně jeden z jeho nejlepších filmů. 100 %. (14.10.2012)

Ďalší, v poradí už 16. film Woodyho Allena som si užil. Nie síce ako kultúrny a emocionálny zážitok, skôr tak, ako sa užívajú predpísané lieky. Ničím ma neprekvapil, nenadchol, ani nesklamal. Poslušne som si ho pozrel, z času na čas sa mi niektorá epizóda aj páčila, epizódy v ktorých Woody predvádza svoju jednorozmerovú postavu som pretrpel, potom film skončil, dal som mu tri hviezdičky a jediné, čo ma v tej chvíli tešilo bolo, že klesol počet jeho filmov, ktoré by som mal ešte vidieť, aby som bol v obraze, ak sa dostanem do debaty s jeho fanúšikmi a/alebo filmovými snobmi. (03.02.2015)

Snad nejsmutnější film Woodyho Allena. Autor se zde pokouší reflektovat vlastní osobu, pohled na svět a své postavení v něm. A podařilo se mu to opravdu skvěle. Musím zde uvést závěrečná slova filmu, protože si myslím, že přesně vystihují to, co chtěl tímto filmem Woody sdělit světu: "Všichni v životě čelíme mučivým rozhodnutím a mravním volbám. Některá rozhodnutí jsou velká, mnohá jsou menší. Ale ve všem utváříme svou osobnost. Jsme vlastně součtem svých rozhodnutí. Život je nepředvidatelný a nespravedlivý. Záměr stvoření nezahrnuje lidské štěstí. Jen my svou láskou dáváme lhostejnému vesmíru smysl. A přesto se většina lidí stále snaží, ba i nalézá radost v prostých věcech, třeba v rodině a práci, i v naději, že příští pokolení pochopí víc." 9/10 (26.10.2007)