Politická hra

Ne tak úplně politický seriál o politicích, kterou s přehledem táhnou dva ústřední protagonisté. Srdcařka Sigourney Weaver i záletník Ciarán Hinds jsou sice jako postavy ve vysoké politice naprosto neuvěřitelné a nepravděpodobné, ale jejich celkově je jejich naivní politika po nekompromisním House of Cards zajímavou a vcelku vítanou změnou. Proto je škoda příliš brzkého ukončení série, kvůli kterému zbytečně přehnaný závěr po povedených sedmi dílech vyloženě zamrzí. (21.01.2014)

Nemám ráda politický filmy, nesnáším politiku samu o sobě a na seriál jsem se podívala na čisté doporučení a posléze pak kvůli Sebastianu Stanovi. A jeho postava taky zůstala jedním z předních důvodů, proč jsem sérii dokoukala. Protože nezáleží na tom, jak smyšlený scénář je - je stále pravdivý, až mrazí. Někteří si svůj život prostě nevybrali, neměli ani ten luxus možnosti, ale pořád zůstávají cílem pověr, pomluv a senzací. A nikdo se neohlíží za tím, že za titulky a drby se stále skrývá skutečná osoba, skutečný žijící člověk s pocity a city. O to se nikdo nezajímá. Hlavně že se noviny prodávají, zprávy filmují a lidé mají další senzaci. (05.04.2014)

Může mi někdo vysvětlit, proč byl seriál s takovým potenciálem, vybroušeným scénářem a úžasným obsazením, zrušen? Sigourney Weaver je "The Lady", Ciarán Hinds zase správný "motherfucker", Carla Gugino "shines", James Wolk je "sexy brother" a Sebastian Stan "steals the scene." On je také hlavním důvodem, proč jsem se na tento seriál dívala. Ten týden, během něhož jsem všech šest epizod zhlédla, byl zvláštní. Asi bylo něco ve vzduchu, protože jsem měla opravdu hodně emotivní stavy a nevím, jestli to vyvolal právě Sebastian svým výkonem, nebo to začalo už předtím, a on jenom spustil tu přehradu emocí. T.J. Hammond breaks my heart. Začalo to nenápadně, kdy jsem v několika scénách s ním měla pocit, jako by mi někdo vrazil něco do srdce. Slzy v očích následovaly okamžitě a já si říkala "co to má sakra jako být..." Co to se mnou ten kluk dělá!:) A pak přišla epizoda 4 s názvem Lost Boys. Oh my fucking God! Those feelings... Naštěstí pro něj vše dopadne dobře a vypadá to, že chlapec se z toho nakonec dostane. Thanks God. Je škoda, že tak zajímavě rozehraný příběh i charaktery, nedostaly zelenou alespoň ještě na další sérii. Bylo by very interesting sledovat, jak by se děj vyvíjel dál. Stejně jako postavy. Když jsem kdysi viděla Al Pacina v Panice v Needle Parku, byl to pro mě ten nejhezčí filmový feťák. 21. století má svého nejvíc "Sexy Junkie." T.J. Hammond. "It's always important to look your best when you feel your worst.", "How am I ever supposed to do anything important, if no one ever helps me?" (15.10.2016)

Holky byly fajn, ale já si stejně nejvíc užíval sympatického hajzlovství v podání Ciarána Hindse. Poutavý náhled do rodiny bývalého prezidenta USA se nebere až tak vážně. Vysoké politické funkce, nezdárné děti, mediální mrdky, však to znáte. Další sérii bych skousl, ale s její realizací to vypadá bledě. (12.02.2013)

Nechce se mi věřit, že Sigourney už je neuvěřitelných 60+. Plastika nebo digitální vyhlazování? Pilot: Tohle by beze studu mohli vysílat jako samostatný televizní film. Postavy mají vtip i dramatický náboj a i herci hrají slušně. Zápletka s Iránem byla slabá, ale vynahradila to linka v novinách. "Don't tell a bitch she is a bitch. Bitches hate it." Zbytek první sezóny: Mohli by tam dát zajímavější politické kauzy, anebo víc podrazů, seriál se však drží v civilní rovině. Něco jako kdybychom sledovali agenta CIA, jak vyplňuje formulář pro hlášení nadřízenému a přemlouvá agenturu, ať místo sledování přes špionážní družice pošle do terénu nějaké agenty. Rodina je pro budoucí rádobyprezidentku na prvním místě, a tak s ní řešíme synovu zálibu v drogách a běžně mammy + daddy issues. Na druhé straně politické barikády novinářka bojuje s mladší konkurencí, popřípadě s novinářskou etikou a hledá svou životní lásku. Každopádně hodně zachraňují špičkoví herci. Nebýt jich, hodnocení by šlo dolů. (16.07.2012)