San Andreas

Tsunami nepříliš zdařilých žánrových rekvizit, kde logika a fyzikální zákonitosti fungují jen do té míry, do jaké to zrovna vyhovuje scénáři. Rodinné dramátko absolutní vata - více do hry mohli zapojit spíše Giamattiho. Body za slušné triky, Skálu a přednosti Alexandry Daddario, jež by měly v popcornových filmech hrát častěji. (21.09.2015)

Ufff. Tak ta nebohá a těžce zkoušená Amerika to zase parádně schytala a Wacoslav1 si spokojeně užil pořádnou epickou destrukci. Triková stránka je samozřejmě vymazlená, ale to bych jenom opakoval to co tu píšou všichni. Já se spíš trochu zaměřím na děj a postavy. Tak především Rock opakovaně dokazuje, že už je něco víc než jenom horda svalů, ale stává se z něj i solidní herec. děj je samozřejmě jedno velký klišé, ale to čím u mě San Andreas kromě destrukce výrazně boduje jsou postavy. Troufám si tvrdit, že vzít to do ruky pan Emmerich, tak dostaneme rovněž epickou zkázu, ale zároveň těžce stupidní film z postavami kterým přejete pokud možno smrt do 5 minut, film by měl minimálně 2,5 hodiny kde by se aspoň hodinu řešila rodinná linie a spousta dalších píčovin. Nic takového v San Andreas nenajdete, hluchý místa prakticky neexistují, délka je tak akorát. Motivace postav je přirozená a pochopitelná a neměl jsem problém jim fandit. A ruku na srdce všichni ti chytráci co tu kritizují postavu Rocka, že je sobec co myslí jenom na svoje blízké, by se na jeho místě zachovali úplně stejně. Takže do hajzlu z falešnou morálkou. Hlavně se pořád něco děje tempo je neskutečný, před destrukcí není úniku. Ani jedinou scénu nepovažuji za nadbytečnou. Neřeší se tu žádný zbytečný kraviny a i s tím jediným čeho jsem se bál (a sice předchozí osobní tragédie hlavního hrdiny) se tu nikdo moc nesere a vyřídí se to během 5 minut. Takže sláva! Katastrofický žánr ještě není mrtvý a po loňským Into the storm tu máme další parádní příspěvek a tentokrát jsem spokojen ještě o něco víc, takže neváhám a pálím plný počet.95% (01.06.2015)

San Andreas selhává ve své narativní nerozhodnosti, první třetina totiž diváka připravuje na úplně jiný film, následujících osmdesát minut je pak nutně zklamáním. Prvních čtyřicet minut slouží k vytvoření několika narativních linií a představení sítě vztahů, čímž budí dojem, že bude pracovat podobně, jako například Skleněné peklo nebo Den nezávislosti. Tedy katastrofické filmy s širokou (a důsledně motivovanou) sítí provázaných vztahů a narativních linií, které se vzájemné rytmizují, stupňují napětí či komplikovaně předávají důležité informace. Oba zmíněné filmy jsou fenomenální narativní systémy, San Andreas však (znatelně menší) síť vztahů nevyužije a začne ji hned po úvodních čtyřiceti minutách redukovat. Zůstávají jen monofunkční (krátkodobé) náznaky a dvě (vzájemně se prakticky ignorující) narativní linky, z nichž jedna vlastně nikam nesměřuje a její funkce jsou značně banální. Konkrétněji zde. (09.02.2017)

Nečekal jsem žádnou slávu a ani jsem nemohl něco takového očekávat. San Andreas je přesně ten typ filmu s přesně danou cílovkou, v jejichž nitru se stále nachází onen pověstný malý kluk, kterého uchvátí přehršel cgi efektů. Což mě přivádí k tomu, kdo hraje prim v San Andreas. 1) přehaněně vyvinutá Alexandra Daddario 2) vesměs povedené CGI až na několik nelíbivých viditelných zelených pláten 3) sympaťák Dwayne Johnson. Že je the Rock až třetí? To se samozřejmě z trailerů nedozvíme, není možné dát najevo, že má herec s takovou star-power ve filmu menší prostor než jeho filmová dcera, ale je tomu skutečně tak. Více než obdivováním obřích bicáků se totiž ztratíte v očích právě vyzrálé Alexandry, což jsem vůbec nečekal, jelikož už pár menších fláků za sebou má a až zde dokázala naplno zaujmout, což je samozřejmě zásluhou kompletní změny image. Ale dost sexuálního obtěžování, Brad Peyton prostě odvedl práci za kterou byl zaplacen, nic víc nic míň od filmu nečekejte a raději za rok vyhlížejte podobnou katatrofickou jednohubku...60%...[14.6.2015_Cinestar_Černý most] (14.06.2015)

Amíci mají tendenci jednou za čas natočit nějakej ten katastrofák, poplakat si a ukázat amerikanismus v té nejdrsnější podobě. A k tomu u toho většinou sejmou Los Angeles nebo San Francisco. Leží na dvou tektonických deskách a tak se to k podobnému filmu vysloveně vybízí. Už celou řadu desítek let. San Andreas nicméně naštěstí z ničeho nevybočuje a předvádí solidní popcornovou zábavu, která je podpořena hromotlukem Dwaynem a solidními digitálními efekty. Skoro je to až překvapení, že podobně laděný film nenatočil Emmerich, ale talentovaný Peyton. Okolí totiž zmasakroval hodně vydatně. (05.07.2016)