Francúzska spojka

Drsný Harry i Bullitův případ se mi líbili víc,ale i tahle klasika má styl a hlavně atmosféru.A taky skvostného Gena Hackmana v asi nejlepší roli jeho kariéry.Honička s nadzemkou je skvělá a zajímavý konec se mi moc líbil.Tak moc,že se mi ani nechce do pokračování,které je podle mě zbytečné.Takhle je to hodně působivé.80 % (16.01.2010)

Připrav si kapesníky, protože z tak dokonalý filmařiny ti potečou sliny jako stoletá voda. Film je v rámci autencity točenej ruční kamerou, ale není v něm jediná obrazově nepřehledná scéna a třeba Jimmyho honička s metrem je jedna z nejlepších honiček co jsem kdy viděl, ne-li vůbec nejlepší. Filmovej orgáč ještě sílí díky dokonalýmu hereckýmu výkonu Gene Hackmana. Z počátku jsem se trošku neorientoval ve všech postavách, ale to brzy ustane a pak už to jede takovým způsobem, že jsem se během sledování filmu neodvážil dolejt ani víno. (13.07.2014)

Musím úprimne povedať, že som mierne sklamaný. Je to snímok poplatný svojej dobe, vtedy to určite neuveriteľne zapôsobilo. Nadčasovým sa ale snímok nestal, aj napriek toľkým významným oceneniam. Rovnako sa pravdepodobne bude pozerať o 20 rokov aj napríklad na Crash. Ten rok proste asi nič lepšie nebolo, teda aspoň v očiach akademikov. Suma sumárum ale podarená kriminálka s profesionálnou technickou stránkou a hereckými výkonmi. (08.12.2010)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)

Zajímala mě ta mnohými oslavovaná honička, která je fajn. Ale daleko více mě dostala ta nesmírně autentická atmosféra ulic 70. let a na tehdejší dobu zcela netradiční a vlastně dost nadčasová roztěkaná ruční kamera, která i klidnější scény dělá více dynamickými. Což je fajn, protože ono to vlastně zas až tak moc akční není. Bohužel i tenhle film trpí neduhem typickým mnohdy pro starší kinematografii - slabá prokreslenost postav, jejich motivů a s tím související celková nepřehlednost. Naštěstí je tu zápletka natolik banální, že si to nakonec sedne. (15.11.2022)