Posledný výkrik

Některé filmy jsou přeceňované a některé jsou podceňované. Poslední výkřik, který má sice nějaké ty nedostatky, ale stejně podle mě patří (logicky) do té druhé skupiny. Herecké výkony sice nejsou nějak superhvězdné, kamera dělá podivné nájezdy na cokoliv a příběh je stokrát omletý, ale není to nic tak příšerného, aby tu tenhle film měl 10%. I když bylo celkem vtipné, že oběti dostaly rány nožem snad 20krát do různých míst, ale stejně se tam ještě plazily a dýchaly. Ale film má i klady: hudbu, která tu dělá docela hodně, atmosféra, která je v podstatě od začátku docela hustá a pak ještě dvě dobré lekačky. A samozřejmě jsou ve filmu i hezké momenty: opilý Miro Šmajda, na zemi rozpláclá Iveta Bartošová a šílenství vraha před zabitím hlavní hrdinky a jelikož se tvůrcům asi těžko rozhodovalo, která postava je hlavní, titulky neobsahovaly klasické Hráli, ale Hráli dle objevení ve filmu. A nakonec nejlepší větičky filmu: Jste blázen! Jste naprostej blázen! (09.08.2013)

Špatné. Po všech stránkách, v každém detailu. Svým způsobem naprosto obdivuhodný výkon. Kluci, vezměte peníze, které evidentně máte a dejte je na charitu. Pak vezměte kameru a rituálně ji hoďte do řeky. A už nikdy nenarušujte veřejný prostor něčím podobným. Party film, co vám zkazí party víc, než sousedka pod vámi bušící koštětem do topení. (17.03.2014)

Film, kde vidíte, jak někdo bodá Ivetu Bartošovou těsně před tím, než ji to v jejím pijáckém bezvědomí udělal pan Macura kdesi na italské riviéře. Ivetka, ač již je znát, že se sotva drží na nohou, jelikož alkoholická demence si vybírá svou daň, utíká před zabijákem za skutečně grandiózního oskarového ječení, ale neuteče. A člověk si říká, "škoda, že to je jen film". A taky za dalších pět minut říká, "škoda, že film". Pak si řekne, "škoda, že koukám," a proskočí oknem na dlažbu, aby se ušetřil bolesti, které mu koukání způsobilo. (22.09.2013)

Kdyby se to aspoň bralo s nadhledem, a ne tak strašně vážně. Natočit Vřískot za pár šupů ve třech lokacích s neherci (a s herci, kteří hrají vyloženě amatérsky) s využitím pár profláknutých zvukových a hudebních prvků, prostě v českých poměrech na úrovni nejde. Pokud by se tedy film bral jako vtip, možná by to bylo koukatelné. Ale ty toporné výkony, ty okatě kašírované vraždy, to skutečně nijak veselé nebylo. (Samozřejmě nemá komentovat tu hromadu nelogičností - kromě těch zde již zmíněných třeba to, že Karin u její kamarádky hlídá polda, ale Karin odjede lážo plážo s Erikem, policajt nikde, starej polda asi nepozná synovcovo auto, zaparkované před jeho vilou, kulečník uprostřed úzké chodby je také vynikající, nikdo nikdy nemá mobil u sebe v kapse, ale na gauči, stole, bundě, podezřelým z vraždy je chlap, co zavražděnou platonicky miloval, kam zmizela Šmajdova mrtvola? Jak je možné, že se budovy záhadně vyprázdní, když má zaútočit vrah na vyhlédnutou oběť? Holka věří tajemnému hlasu v telefonu, na koho si má dát pozor, i když jí takhle volá jen vrah. Holky mají problém dostat se ze zamčené školy, ale dovnitř lidi chodí i přes zamčené dveře. Vrah sice má jistý motiv, ale ten nevysvětluje dvě třetiny vražd ve filmu..) (11.03.2013)

Kučeráci se s tím nemazali, stejně jako vrah s Ivetkou Bartošovou, když se jal patřičným nástrojem zkoumat, kde že to má princezna českého popu ta zkažená játra. Před projekcí, jsem se vedle otázky, zda-li mám s sebou dostatečné množství alkoholu, sám sebe ptal, jak to ti kucí udělali, že film esteticky ukotvený na úrovni nezávislé videodistribuce 80. let dostali na plátno. Snímek brzce nabídl odpověď i na to, kdo zaplatil ona herecká lákadla. Ostentativní product placement v čele s Hanáckou vodkou by nepřehlédl ani Ray Charles. Bál jsem se, že to bude tak blbé, až to bude nuda. A ono ne, ono je to tak blbé, až je to věru vtipné od počátku do poslední litery titulků. Kučerovci jsou zcela očividně seznámeni s konvencemi slasher sub-žánru mnohem více, než ti znalci, co Poslední výkřik naprosto mylně staví do negativní opozice vůči takovým dílům, jakým je Vřískot. Slasher už od svého „zrodu” v průběhu 60. let začal ironicky reflektovat sám sebe a Kučeráci přispívají do ranku těchto děl. Očividně PŘIZNANOU nadsázkou zrcadlí vcelku neměnné principy tohoto odvětví, které vytěžují humorným hlediskem. Delikátní scénář filmu by udělal blbce z jakéhokoliv herce, a bylo by jedno, jestli se jmenujete Šmajda nebo Al Pacino. Řemeslné zpracování Posledního výkřiku by dokázalo obstojně zaučit epileptického študáka řekněme 1. ročníku FAMU, jak se nemá dělat sensibilistický film. ʵ˥ϛ (12.08.2012)